Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 223

Víra v ďábly

Kde vznikl duchovní koncept zla? Jedním z možných vysvětlení mohou být pokusy lidí porozumět infekčním chorobám a vypořádat se s nimi. Spojování nemocí a jejich příznaků se záhadnými zlými silami je praxe, která fungovala v tradičních systémech náboženství až do poloviny 19. století, kdy teprve medicína zavedla teorii choroboplodných zárodků. Teorie zárodků odhalila, že příčinou nemocí jsou spíše mikroskopické patogeny než zlovolní duchové.

Fotogalerie (1)
Krampus, představa ďábla (zdroj Pixabay)

Spojení mezi náboženským přesvědčením o dobrém a zlém a přítomností infekčních chorob je zajímavé a celkem pochopitelné. Vědci prokázali, že v geografických oblastech s vysokým výskytem nemocí lidé také silněji věří v činitele zla, jako jsou čerti, démoni a čarodějnice. Mnoho kultur v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe používalo, či dodnes používá, nadpřirozené síly k vysvětlení a reagování na nemoci. Jedním z pozoruhodných dokladů byl nárůst honů na čarodějnice ve středověké Evropě, když byl kontinent pustošen Černou smrtí - morem. Tento přístup měl svou praktickou stránku: nemocní lidé - ti, kteří vykazovali známky takzvaného zlého vlivu - byli izolováni, vyháněni nebo dokonce zabíjeni, čímž se ostatní chránili před rozšířením patogenů. Prostředí, kde byly infekční choroby běžné, posílilo konzervativní ideologie, které praktikovaly přísné rituály a kázaly vyhýbání se cizím lidem.

Jestliže duchovní víra ve zlo byla častější v regionech, které nesly vyšší zátěž patogenů, „...naznačuje to, že historicky se tato víra mohla vyvinout, aby vysvětlila účinky patogenů“, říká Brock Bastian, docent na School of Psychological Science na Universitě v Melbourne v Austrálii.

Čarodějnice, ďábel a zlé oko

K testování této hypotézy vědci nahlédli do archivních údajů a provedli aktuální průzkumy, aby vyhodnotili míru víry ve zlo. Oslovili více než 3 000 vysokoškolských studentů ve 28 zemích světa a zkoumali, zda pevně věří ve „zlé oko“ (schopnost člověka vrhnout kletbu „skrze zlovolný pohled“), čarodějnictví, ďábla či nespecifikované zlé síly. Archivní údaje od asi 58 000 lidí v 50 zemích shromážděné v letech 1995 až 1998 pak podrobili zkoumání otázky víry v ďábla. V hodnocení vědci zaznamenávali sociální třídu jednotlivců, úroveň vzdělání, politickou orientaci a sílu náboženské praxe. Zkoumali také globální historické údaje o infekčních chorobách a srovnávali je s geografickými trendy v duchovní víře ve zlu.

Výsledky zkoumání

Dozvěděli se, že v místech, kde byly infekční nemoci historicky více rozšířeny, „...lidé častěji věřili na ďábla, zlovolnou sílu „zlého oka“ a na čarodějnice, které šíří zlo.“ Studie byla zveřejněna online 30. října 2019 v časopise Sborník královské společnosti UK. „Odhalili jsme konzistentní důkazy, že prevalence historických patogenů souvisí se zvýšenou tendencí věřit, že ve světě existují síly zla,“ uvedli vědci. Korelace mezi vírou v ďábla a historickým rozšířením nemocí byla nejsilnější v Nigérii, Bangladéši a na Filipínách; naopak tyto korelace byly nejslabší v České republice, Německu a Švédsku.

Definování nemoci jako zla podporovalo chování, které omezovalo ohniska infekce, což prospělo celkovému zdraví komunity, uvedli vědci. Náboženské systémy se silným smyslem pro dobro a zlo jako aktivní síly by tak mohly poskytnout výhodu skupinám lidí žijícím v oblastech světa, kde bylo riziko nakažlivých nemocí vysoké.

Víra v ďábla přetrvává

Jakmile se takové přesvědčení zakotví v kultuře, jeho vliv může přetrvávat po generace. I dnes, kdy jsou snadno dostupná vědecká vysvětlení nemocí, „...zůstává takové myšlení evidentní i v mnoha moderních společnostech. Zdraví a nemoci jsou často stále připisovány „Boží vůli“ nebo „dílu ďáblovu“ a také přetrvávají tendence k duchovní léčbě,“ psali autoři.

 

Zdroj: https://www.livescience.com/disease-root-of-evil-beliefs.html?utm_source=Selligent&utm_medium=email&utm_campaign=9456&utm_content=20191030_LS_Essentials_Newsletter+-+adhoc+&utm_term=3606118&m_i=y_jU9EFBNTqsPmkhSEisVlwIy6ZFuVfTyRYHAtozdDe4_ClhJ1Icc559WwIk%2Bly3CE71eFFgST7Efk0jXNiDtfRaTDnefeEyyA

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Náměty do globální diskuse o energetice

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.

Ocelová schránka pro 150 000 000 °C horké plazma

Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail