Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 228

Superškůdce se valí světem

Svět závodí aktuálně nejen s koronavirem, ale také se škůdcem, který ničí zemědělské plodiny a velmi rychle se šíří. Jde o housenku Spodoptera frugiperda, Blýskavka kukuřičná (Fall armyworm), z čeledi můrovití. Ze své původní vlasti v subtropické Americe se během tří let rozšířila do Afriky a Asie a páchá nezměrné škody. Vědci se horečně snaží zastavit její postup, aby se nedostala do Evropy a Austrálie.

Fotogalerie (2)
Housenka Fly armyworm, Kilosa District, Tanzanie. (Zdroj Wikimedia CC, autor ChriKo)

Bylo to v lednu 2016, když se v kukuřičných polích v Nigerii poprvé objevily neobvykle vypadající housenky. Během šesti měsíců byl jejich výskyt zaznamenán v dalších západoafrických zemích. Ale ani po třech letech se vlastně neví, jak se tento škůdce do Afriky dostal. Pravděpodobně to bylo s nějakými potravinovými produkty z USA. Ví se však, že housenky konzumují životně důležité potravinové rostliny, jako je kukuřice, rýže, cukrová třtina, čirok a další zeleninové plodiny i bavlna. Housenky jsou schopné za jednu noc zlikvidovat celé farmářovo pole. Do srpna 2017 se tento škůdce rozšířil do 28 afrických zemí. „Rozšířila se mnohem rychleji, než jsme čekali,“ varoval v rozhovoru pro americkou stanici CNN entomolog Georg Goergen, který se výzkumu blýskavky věnuje. Vědci se obávají, že pokud se proti škůdci nepodniknou rozhodná opatření, zamoření housenkami sníží roční produkci kukuřice o 21 % až 53 % v zemích, které kukuřici pěstují nejvíce. Ekonomické ztráty by se mohly vyšplhat až na více než 6 miliard dolarů/rok.

V USA má nepřátele

Housenka, potomek nevinně vypadající hnědé můry (brown moth), představuje problém v jižních oblastech USA, ale dostatek domácích predátorů brání tomu, aby tam páchala velké škody. V Africe je velmi odolná a dokáže rychle migrovat. Způsobuje tak obrovské škody africkým farmářům, kteří se kvůli ní čím dál více zadlužují. Přesidluje se nesmírně rychle a podle vědců je odolná i vůči většině chemikálií používaných na afrických polích.

Blýskavka kukuřičná cílí už podle svého názvu hlavně na kukuřici. Housenky ničí mladé rostliny, útočí na jejich špičky a postupně se zavrtávají do kukuřičných klasů, které vyžírají zevnitř. Právě teď je nejvíce zasaženou zemí Zimbabwe na jihovýchodě kontinentu. Zemědělská půda tu tvoří dvě pětiny rozlohy celého státu a kukuřice je jednou z nejčastěji pěstovaných plodin. Různé druhy blýskavky už zaznamenali na více než 100 dalších druzích rostlin, které jsou často důležitými potravinami. Jde hlavně o rýži, čirok nebo cukrovou třtinu, ale také zelí, řepu, arašídy, sóju, cibuli nebo brambory.

Jak zastavit škůdce, aby se nedostal do Austrálie a Evropy

Vlády a zemědělské organizace začaly připravovat akční plány. Toby Bruce z britské Keele University navrhuje několik strategií:

1/ Je třeba identifikovat rostliny, které jsou odolnější vůči podobným škůdcům, a pěstovat je místo náchylnějších rostlin.

2/ Pěstovat kvetoucí rostliny, jako je jetel a jiné bobovité podél kukuřičných polí. Rostliny vydávají pach, který odrazuje můry, které kladou vajíčka, z nichž se líhnou housenky.

3/ Farmáři by rovněž měli pěstovat rostliny-lapače, které by lákaly škůdce od kukuřice jinam.

4/ Další strategie spočívá ve využití predátorů. Patří sem zejména vosy, které kladou vajíčka do housenek. Když se z vajíčka vylíhne larva, vyžírá housenku zevnitř. Tímto způsobem se daří housenky ničit v Jižní Americe.

Posledně uváděná metoda byla vyzkoušena v roce 1970, když se jiný jihoamerický škůdce, a to „cassava mealy bug“ (maniokový moučný brouk), náhodně dostal do Afriky a způsobil zde pohromu. Byl úspěšně zdecimován nasazením parazitické vosy, rovněž původem z Jižní Ameriky. Zdá se proto, že nejnadějnější obranou je právě vosa Telenomus remus, která již byla vyzkoušena v pěti afrických zemích. Jinou možností je používání pesticidů, zde je ale nebezpečí, že to ohrozí i parazitické vosy. Proti používání pesticidů je i organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Blýskavka může ohrozit pěstování zemědělských plodin po celém světě. Nejen, že jsou v nebezpečí potraviny, které lidé jedí, ale i soběstačnost farmářů. Často je to přitom v regionech, kde je vysoká míra chudoby. Navíc země s potvrzeným výskytem škůdce mají zakázaný vývoz plodin kvůli obavám, že se hmyz dostane do dalších států.

Pesticidy zřejmě nezaberou

Africké státy se snaží s blýskavkou bojovat, ale zatím spíš neúspěšně. Například v Zambii vojenská letadla rozprašují v zasažených oblastech pesticidy. Ty ale podle entomologa Goergena pravděpodobně nezaberou.

V Americe fungovalo až vysázení geneticky modifikované kukuřice. I té se ale blýskavka nakonec dokázala přizpůsobit. V Africe někde farmáři přistoupili k aplikaci pesticidů každý den! Zkoušejí se i kombinace feromonů a lapačů.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) proto naplánovala mimořádné zasedání v zimbabwské metropoli Harare. Pokusí se tu vymyslet strategii boje s tímto škůdcem.

Mezitím se housenka stále šíří do nových zemí. V roce 2018 se objevila v Indii, na Sri Lance, kde napadla celý ostrov během několika týdnů, v Jemenu a Myanmaru. V roce 2019 byl její výskyt potvrzen v Číně a Japonsku a ohrožena může být i Austrálie. Její šíření do Evropy může částečně bránit chladnější podnebí, případně i Sahara. Není však vyloučeno, že housenka překoná i tyto překážky.

Jak jí poznat

Dospělé můry mají rozpětí křídel 32 mm − 38 mm. Samice má přední křídla šedá až šedohnědá s nevýraznou kresbou. Samec má přední křídla světle hnědá, slámově hnědá či šedá s výraznější kresbou tvořenou tmavými značkami a světlými proužky a skvrnami. Zadní křídla jsou bílá, hnědě lemovaná. Kulatá vajíčka v průměru 0,75 mm jsou zelená, později světle hnědá. Můra je klade na listy ve shlucích ve dvou až čtyřech vrstvách, jeden shluk může obsahovat 100−300 vajíček. Jedna samička může naklást až 1 000 vajíček. Housenky jsou po vylíhnutí zelené, během růstu se jejich zbarvení může měnit na hnědé až černé s podélnými pruhy. Velké housenky mají žlutou kresbu ve tvaru obráceného písmene Y na hlavě. Kukla je leskle hnědá, dlouhá až 18 mm − 20 mm. Dospělá housenka je 35 mm − 40 mm dlouhá.

Chcete-li vědět víc, zadejte do vyhledávače „fall armyworm“ nebo „ Spodoptera frugiperda “.

Zdroje: Michael Marshall: Rampage of the superpest. New Scientist, 2019, č. 3246, s. 8-9

Wkipedia

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Jak améby zvládly bludiště

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m.

Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail