Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 220

Superškůdce se valí světem

Svět závodí aktuálně nejen s koronavirem, ale také se škůdcem, který ničí zemědělské plodiny a velmi rychle se šíří. Jde o housenku Spodoptera frugiperda, Blýskavka kukuřičná (Fall armyworm), z čeledi můrovití. Ze své původní vlasti v subtropické Americe se během tří let rozšířila do Afriky a Asie a páchá nezměrné škody. Vědci se horečně snaží zastavit její postup, aby se nedostala do Evropy a Austrálie.

Fotogalerie (2)
Housenka Fly armyworm, Kilosa District, Tanzanie. (Zdroj Wikimedia CC, autor ChriKo)

Bylo to v lednu 2016, když se v kukuřičných polích v Nigerii poprvé objevily neobvykle vypadající housenky. Během šesti měsíců byl jejich výskyt zaznamenán v dalších západoafrických zemích. Ale ani po třech letech se vlastně neví, jak se tento škůdce do Afriky dostal. Pravděpodobně to bylo s nějakými potravinovými produkty z USA. Ví se však, že housenky konzumují životně důležité potravinové rostliny, jako je kukuřice, rýže, cukrová třtina, čirok a další zeleninové plodiny i bavlna. Housenky jsou schopné za jednu noc zlikvidovat celé farmářovo pole. Do srpna 2017 se tento škůdce rozšířil do 28 afrických zemí. „Rozšířila se mnohem rychleji, než jsme čekali,“ varoval v rozhovoru pro americkou stanici CNN entomolog Georg Goergen, který se výzkumu blýskavky věnuje. Vědci se obávají, že pokud se proti škůdci nepodniknou rozhodná opatření, zamoření housenkami sníží roční produkci kukuřice o 21 % až 53 % v zemích, které kukuřici pěstují nejvíce. Ekonomické ztráty by se mohly vyšplhat až na více než 6 miliard dolarů/rok.

V USA má nepřátele

Housenka, potomek nevinně vypadající hnědé můry (brown moth), představuje problém v jižních oblastech USA, ale dostatek domácích predátorů brání tomu, aby tam páchala velké škody. V Africe je velmi odolná a dokáže rychle migrovat. Způsobuje tak obrovské škody africkým farmářům, kteří se kvůli ní čím dál více zadlužují. Přesidluje se nesmírně rychle a podle vědců je odolná i vůči většině chemikálií používaných na afrických polích.

Blýskavka kukuřičná cílí už podle svého názvu hlavně na kukuřici. Housenky ničí mladé rostliny, útočí na jejich špičky a postupně se zavrtávají do kukuřičných klasů, které vyžírají zevnitř. Právě teď je nejvíce zasaženou zemí Zimbabwe na jihovýchodě kontinentu. Zemědělská půda tu tvoří dvě pětiny rozlohy celého státu a kukuřice je jednou z nejčastěji pěstovaných plodin. Různé druhy blýskavky už zaznamenali na více než 100 dalších druzích rostlin, které jsou často důležitými potravinami. Jde hlavně o rýži, čirok nebo cukrovou třtinu, ale také zelí, řepu, arašídy, sóju, cibuli nebo brambory.

Jak zastavit škůdce, aby se nedostal do Austrálie a Evropy

Vlády a zemědělské organizace začaly připravovat akční plány. Toby Bruce z britské Keele University navrhuje několik strategií:

1/ Je třeba identifikovat rostliny, které jsou odolnější vůči podobným škůdcům, a pěstovat je místo náchylnějších rostlin.

2/ Pěstovat kvetoucí rostliny, jako je jetel a jiné bobovité podél kukuřičných polí. Rostliny vydávají pach, který odrazuje můry, které kladou vajíčka, z nichž se líhnou housenky.

3/ Farmáři by rovněž měli pěstovat rostliny-lapače, které by lákaly škůdce od kukuřice jinam.

4/ Další strategie spočívá ve využití predátorů. Patří sem zejména vosy, které kladou vajíčka do housenek. Když se z vajíčka vylíhne larva, vyžírá housenku zevnitř. Tímto způsobem se daří housenky ničit v Jižní Americe.

Posledně uváděná metoda byla vyzkoušena v roce 1970, když se jiný jihoamerický škůdce, a to „cassava mealy bug“ (maniokový moučný brouk), náhodně dostal do Afriky a způsobil zde pohromu. Byl úspěšně zdecimován nasazením parazitické vosy, rovněž původem z Jižní Ameriky. Zdá se proto, že nejnadějnější obranou je právě vosa Telenomus remus, která již byla vyzkoušena v pěti afrických zemích. Jinou možností je používání pesticidů, zde je ale nebezpečí, že to ohrozí i parazitické vosy. Proti používání pesticidů je i organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Blýskavka může ohrozit pěstování zemědělských plodin po celém světě. Nejen, že jsou v nebezpečí potraviny, které lidé jedí, ale i soběstačnost farmářů. Často je to přitom v regionech, kde je vysoká míra chudoby. Navíc země s potvrzeným výskytem škůdce mají zakázaný vývoz plodin kvůli obavám, že se hmyz dostane do dalších států.

Pesticidy zřejmě nezaberou

Africké státy se snaží s blýskavkou bojovat, ale zatím spíš neúspěšně. Například v Zambii vojenská letadla rozprašují v zasažených oblastech pesticidy. Ty ale podle entomologa Goergena pravděpodobně nezaberou.

V Americe fungovalo až vysázení geneticky modifikované kukuřice. I té se ale blýskavka nakonec dokázala přizpůsobit. V Africe někde farmáři přistoupili k aplikaci pesticidů každý den! Zkoušejí se i kombinace feromonů a lapačů.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) proto naplánovala mimořádné zasedání v zimbabwské metropoli Harare. Pokusí se tu vymyslet strategii boje s tímto škůdcem.

Mezitím se housenka stále šíří do nových zemí. V roce 2018 se objevila v Indii, na Sri Lance, kde napadla celý ostrov během několika týdnů, v Jemenu a Myanmaru. V roce 2019 byl její výskyt potvrzen v Číně a Japonsku a ohrožena může být i Austrálie. Její šíření do Evropy může částečně bránit chladnější podnebí, případně i Sahara. Není však vyloučeno, že housenka překoná i tyto překážky.

Jak jí poznat

Dospělé můry mají rozpětí křídel 32 mm − 38 mm. Samice má přední křídla šedá až šedohnědá s nevýraznou kresbou. Samec má přední křídla světle hnědá, slámově hnědá či šedá s výraznější kresbou tvořenou tmavými značkami a světlými proužky a skvrnami. Zadní křídla jsou bílá, hnědě lemovaná. Kulatá vajíčka v průměru 0,75 mm jsou zelená, později světle hnědá. Můra je klade na listy ve shlucích ve dvou až čtyřech vrstvách, jeden shluk může obsahovat 100−300 vajíček. Jedna samička může naklást až 1 000 vajíček. Housenky jsou po vylíhnutí zelené, během růstu se jejich zbarvení může měnit na hnědé až černé s podélnými pruhy. Velké housenky mají žlutou kresbu ve tvaru obráceného písmene Y na hlavě. Kukla je leskle hnědá, dlouhá až 18 mm − 20 mm. Dospělá housenka je 35 mm − 40 mm dlouhá.

Chcete-li vědět víc, zadejte do vyhledávače „fall armyworm“ nebo „ Spodoptera frugiperda “.

Zdroje: Michael Marshall: Rampage of the superpest. New Scientist, 2019, č. 3246, s. 8-9

Wkipedia

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Dvě cívky na cestě a sedmnáct jich čeká

V letech 2004-2005, kdy se rozhodovalo, zda se bude tokamak ITER stavět v Japonsku nebo v Evropě, byla jedním z velmi diskutovaných argumentů přeprava výrobků. Ty rozměrné  se měly dopravovat od výrobce na staveniště ITER po moři.

Je doba koronavirová ránou pro ekologii nebo příležitostí ke změně?

V internetových diskuzích se ve spojení s nouzovým stavem objevila polemika, zda má smysl třídit i nadále domácí odpad. Někomu to najednou přijde zbytečné. Všimli jste si ale, že právě nyní raději sáhnete po hygienicky zabalených potravinách a doma vám tak násobně přibylo plastů?

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail