Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 284

Nejhlubší místa oceánů

Létáme do vesmíru, hledáme cizí civilizace, a přitom na naší vlastní planetě jsou neprobádané říše, které se zdají být téměř mimozemské. Průsvitné ryby poletují sem a tam, podivné, květům podobné lilijice se houpají ve vodě. Z temnoty podmořských kaňonů se zjevují bizarní příšery. Kde taková místa jsou? Jsou ve všech z pěti světových oceánů. Nejhlubším místem v Tichém oceánu (a na celé Zemi) je Mariánský příkop. Jeho nejhlubším bodem je Challenger Deep poblíž amerického území Guam - 10 973 m pod hladinou vody. Nejhlubší oblastí Atlantského oceánu je Milwaukee Deep hluboký 8 408 m v Portorickém příkopu.) Bezejmenná oblast na dně Indického oceánu dosahuje 7 290 m. Jižní oceán (také zvaný Antarktický oceán) jde až do 7 385 m v jižním Sandwichově příkopu a Severní ledový oceán klesá do hloubky 4 877 m v Molloy Deep v průlivu Fram. Jsou daleko od dosahu Slunce -  a přece je zde život.

Fotogalerie (1)
Mapa nejhlubších míst v hlavních oceánech a nejhlubších míst vůbec (kresba MD)

Mariánský příkop

Mariánský příkop je 2 542 km dlouhá oceánská propast, v níž leží několik nejhlubších bodů planety.

V Challenger Deep, nejhlubším místě Mariánského příkopu, bylo pouze 27 lidí. První, kdo se tam vydal, byli průzkumník Jacques Piccard a námořní poručík Don Walsh, kteří se tam odvážili v roce 1960. Mackenzie Gerringerová, která se v roce 2014 vydala na expedici do 10 500 m hluboké Sirena Deep (jedné z nejhlubších částí příkopu) s kolegy z University of Hawaii v Mānoa, pozorovala náročné podmínky, které existují v temnotě. „Není tu žádné sluneční světlo. Teploty jsou nízké, typicky kolem 1 °C až 2 °C. Tlaky jsou vysoké, až 103,4 MPa v největších hloubkách.“ Gerringerová je nyní odborným asistentem biologie na State University of New York (SUNY) College v Geneseo.

Navzdory extrémním podmínkám i v nejhlubších částech moří naší planety existuje život. Jeff Drazen, profesor oceánografie na Havajské univerzitě v Manoa, pozoroval, že typy tvorů, kterým se daří v extrémních hloubkách, mají podobné rysy, i když pro různé regiony jsou různé druhy jedinečné. „Zjistili jsme, že s hloubkou se život dramaticky mění,“ řekl. „Život na dně se řídí adaptací na tlak a vyšší úrovně můžou být řízeny predací nebo konkurencí.“

Během expedice Gerringerová, Drazen a kolegové vyslali sondy na dno Sirena Deep a objevili nový druh paprskoploutvé ryby, Pseudoliparis swirei z čeledi terčovkovitých, který se stal prvním hlubokomořským druhem, u něhož byla přečtena DNA. Taková zvířata jsou speciálně přizpůsobena k přežití v hlubinách. Extrémní tlaky tlačí na tělo a poškozují enzymy a bílkoviny. Hlubokomořské druhy mají speciální enzymy, které pracují efektivněji pod extrémně vysokým tlakem. Produkují také molekulu zvanou TMAO (trimethylamin N-oxid), která chrání proteiny v těle.

Různé druhy živočichů obývají různé hloubkové zóny. V Mariánském příkopu ve 488 m žijí úhoři a Rattail či Grenadier fish (české jméno nemají) a krevety. Jak se sondy ponořily hlouběji, tyto druhy ustoupily rybám Pseudoliparis swirei a obřím korýšům různonožcům (amfipodům) a ještě hlouběji se objevily různé druhy většinou menších amfipodů a krevet. Nejhlubší místo, ve kterém byly spatřeny ryby, bylo 8 000 m.

V Tichém oceánu je ještě řada dalších hlubin

Tonžský příkop - druhé nejhlubší místo na Zemi, leží v jihozápadní části Tichého oceánu, nejnižším bodem je prohlubeň Merizon s hloubkou 10 882 metrů. Filipínský příkop - třetí nejhlubší místo na planetě, zvané také příkop Mindanao, leží ve Filipínském moři v západní části Tichého oceánu. V prohlubni Galathea dosahuje hloubky 10 540 metrů. Příkop vznikl kolizí euroasijské a menší filipínské tektonické desky. Kurilský příkop - rozkládá se jihovýchodně od pobřeží Kamčatky, Kuril a japonského ostrova Hokkaidó. Jeho nejhlubší část je 10,5 kilometrů pod hladinou moře. Příkop se vytvořil subdukcí tichomořské desky pod asijskou část severoamerické desky. Kermadecký příkop - v jihozápadní části Tichého oceánu, stýká se s Tonžským příkopem, dosahuje délky 1 000 km a hloubky 10 047 m. V roce 2012 zde oceánologové objevili v nejhlubších místech jedny z největších druhů různonožců, nový druh dorůstá až 34 cm. Kromě nich se v hlubinách našly taky raritní ryby s podlouhlým úhořovitým bezbarvým tělem.

Portorický příkop

U pobřeží Portorika a jižně od cípu Floridy je Portorický příkop - důkaz dávné subdukční události. Většina hlubokých míst v moři jsou příkopy, které se tvoří subdukcí, kdy se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou a vytváří hluboké údolí. Posun tektonických desek se také vysvětluje přítomností skupiny sopečných ostrovů rozptýlených poblíž, protože subdukce je stejný druh tektonické aktivity, která může způsobit, že zpod zemské kůry stoupá magma. Nejsou to jediné sopky kolem tohoto příkopu. Hluboko pod vodou byla nalezena bahenní sopka, která vybuchla v hloubce 8 000 m. Právě kvůli subdukci jsou oblasti kolem příkopu náchylné k zemětřesením a cunami. V portorickém příkopu je dokonce tektonický zlom, který vypadá jako ponořená verze zlomu San Andreas.

Nejhlubší částí příkopu je Milwaukee Deep, do které se průzkumník Victor Vescovo ponořil v ponorce s posádkou v roce 2018 (předtím Vescovo sestoupil do Mariánského příkopu a byl prvním člověkem, který se kdy ponořil do Challenger Deep dvakrát).

Jávský příkop a jižní Sandwichův příkop

Nejhlubší části Jávského příkopu v Indickém oceánu a jižního Sandwichova příkopu v Antarktickém oceánu určila expedice Five Deeps Expedition (FDE) v roce 2021. Před expedicí byly tyto nejmenované oblasti většinou neprozkoumané - Jižní Sandwichův příkop, jediná hlubokomořská zóna na Zemi, která zažívá teploty pod nulou, nebyla před touto misí vůbec prozkoumána.

Výzkumníci expedice poslali do skryté hlubiny oceánu dálkově ovládaná vozidla. Použili Deep Submergence Vehicle (DSV) a tři další moduly - roboty - nesoucí několik přístrojů, jako např. senzory, které dopadnou až na mořské dno. (Zjištění týmu publikoval časopis Geoscience Data Journal Královské meteorologické společnosti.)

V Jávském příkopu kamery pozorovaly ropušnicovité Pseudoliparis amblystomopsis, mořské okurky a podivně vypadající formy života, jako je mořský squirt, který se vznášel v temných vodách jako přízračný balón. Další studie FDE publikovaná v Deep Sea Research Part II: Topical Studies in Oceanography se věnovala fauně v jižním Sandwichově příkopu. V těchto mrazivých vodách vědci našli amfipody, křehké hvězdy, mořské okurky, houby a lilijice.

Průliv Fram

Expedice Five Deeps se vydala z Antarktidy do Severního ledového oceánu a poté zkoumala Molloy Deep v průlivu Fram, mezi východem Grónska a Svalbardskými ostrovy u severního pobřeží Norska. Žádná jiná mise nikdy předtím dno Molloy Deep nespatřila. V průlivu Fram kolísá hladina sladké a slané vody, což má dopad na populace fytoplanktonu a dalších mikroorganismů.  Severní ledový oceán zasáhla nejvíce ze všech pěti světových oceánů změna klimatu a tloušťka mořského ledu se zde od roku 1990 neustále snižuje. V Molloy Deep žije jen málo tvorů. Je to v podstatě obrovský kráter a organická hmota se shromažďuje a padá na dno po jeho stranách, ale není mnoho tvorů, kteří by tuto neúrodnou oblast obývali. Jediné zvíře, které bylo zachyceno kamerou, je druh hlubokomořské okurky známý jako mořské prase

I když se hlubokomořská prostředí po celém světě mohou zdát lidem velmi vzdálená, přesto je lidská činnost ovlivňuje. Gerringerová se např. obává, že účinky změny klimatu, jako je tání arktického ledu a znečištění, se mohou dostat i na mořské dno. V Mariánském příkopu byl již nalezen amfipod pojmenovaný Eurythenes plasticus kvůli mikroplastům nacházejícím se v jeho žaludku. Tím to nekončí. Vescovo našel ve stejném příkopu igelitový sáček a obaly od bonbónů.

Hluboké moře je úzce spojeno s povrchovými oceány. Lidské činnosti, jako je znečištění plasty a změna klimatu, již ovlivňují hlubokomořská stanoviště a je důležité, abychom tyto ekosystémy pochopili, ocenili a chránili.

Zdroje: What are the deepest spots in Earth's oceans? | Live Science

Co se skrývá na dně pěti nejhlubších míst oceánů? Napoví Discovery - Parabola.cz

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...

Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...

Co uvádí vodní houby do pohybu

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...

Erupce sopky Santorini před 520 000 lety

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla.

12 největších sopečných erupcí

V historii jsme byli svědky několika monstrózních sopečných erupcí. Zde je stručný popis 12 z nich. Síla takových erupcí se měří pomocí indexu vulkanické explozivity (VEI), což ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail