V Temelíně dohlíželi na zavezení použitého paliva inspektoři MAAE
Tři kontejnery s použitým jaderným palivem umístili technici Jaderné elektrárny Temelín do zdejšího skladu v polovině března. Po dalších kontrolách zde zaplní 76.
V laboratorních experimentech vědci napodobovali podmínky v zemském plášti, vrstvě pod zemskou kůrou, kde se mohou tvořit diamanty. Zjistili, že diamanty rostly pouze tehdy, když byly vystaveny elektrickému poli. Stačilo i slabé, kolem 1 V/m. Studii zveřejnil online 20. ledna 2023 časopis Science Advances. Bez přítomnosti elektrického napětí se diamanty netvoří. Diamanty jsou v podstatě atomy uhlíku uspořádané v krystalové struktuře. Tvoří se více než 150 kilometrů hluboko pod zemským povrchem, kde tlaky dosahují několika gigapascalů a teploty mohou stoupat až k 1 500 oC. Mnoho faktorů nutných pro vznik ceněného drahokamu však zůstává záhadou. Vědecký tým z Německa a Ruska se tentokrát zaměřil zejména na jeden z nich: podzemní elektrická pole.
Vědci shromáždili výchozí ingredience potřebné k výrobě diamantu – uhličitanové a uhličitanově křemičitanové prášky, které jsou podobné taveninám hojným v zemském plášti. Podrobili je tlaku až 7,5 GPa, teplotám až 1 600 °C a elektrickým polím v rozmezí od 0,4 V do 1 V napříč mikrokrystalem. Po přibližně čtyřiceti hodinách se diamanty (i jejich měkčí bratranec na bázi uhlíku, grafit) vytvořily, ale pouze tehdy, když elektrické napětí na krystalu dosáhlo asi 1 V (to je slabší napětí, než má obyčejná baterie, ale vzhledem k malým rozměrům krystalu je jím vytvořené pole silné – řádově 5 kV/m).
Diamanty a grafit vznikly pouze na katodě nebo v jejím okolí – tam, kde je přebytek elektronů, které způsobí chemický proces redukce uhličitanů až na samotný uhlík, a ten může vytvořit diamant.
Syntetické diamanty byly malé, s průměrem ne větším než 200 mikrometrů (jedna pětina milimetru), ale byly překvapivě podobné přírodním diamantům. Měly osmiboký tvar a obsahovaly malé množství dalších prvků a sloučenin, včetně relativně vysokého obsahu dusíku a křemičitano-uhličitanových inkluzí, známých také jako diamantová „mateřská znaménka“ nebo nedokonalosti.
Experimenty naznačují, že lokální elektrická pole hrají při tvorbě diamantů v zemském plášti klíčovou roli. Místní napětí se pravděpodobně tvoří díky pohybu tavenin hornin a tekutin v plášti, které mají vysokou elektrickou vodivost. Zatím nevíme, jak silná tato elektrická pole jsou.
Výsledky experimentu jasně ukazují, že elektrická pole by měla být důležitý dodatečný faktor, který ovlivňuje krystalizaci diamantů. Toto poznání je důležité pro vývoj nových metod výroby diamantů a dalších uhlíkových materiálů se speciálními vlastnostmi.
Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abb4644
Tři kontejnery s použitým jaderným palivem umístili technici Jaderné elektrárny Temelín do zdejšího skladu v polovině března. Po dalších kontrolách zde zaplní 76.
Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru.
Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým ...
Satelity GRACE detekovaly v letech 2006 až 2008 podivný gravitační signál. Vědci, kteří záznamy postupně prozkoumávají, objevili anomálii v gravitačním poli Země, pravděpodobně způsobenou ...
Z průzkumu mezi 197 respondenty zajímajícími se o SMR (Small Modular Reactors) uvedlo 45 % jako největší faktor omezující nasazení SMR riziko FOAK – First of a Kind, tedy že to budou prototypy, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.