Geotermální elektrárny v jižním Bavorsku
Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...
V laboratorních experimentech vědci napodobovali podmínky v zemském plášti, vrstvě pod zemskou kůrou, kde se mohou tvořit diamanty. Zjistili, že diamanty rostly pouze tehdy, když byly vystaveny elektrickému poli. Stačilo i slabé, kolem 1 V/m. Studii zveřejnil online 20. ledna 2023 časopis Science Advances. Bez přítomnosti elektrického napětí se diamanty netvoří. Diamanty jsou v podstatě atomy uhlíku uspořádané v krystalové struktuře. Tvoří se více než 150 kilometrů hluboko pod zemským povrchem, kde tlaky dosahují několika gigapascalů a teploty mohou stoupat až k 1 500 oC. Mnoho faktorů nutných pro vznik ceněného drahokamu však zůstává záhadou. Vědecký tým z Německa a Ruska se tentokrát zaměřil zejména na jeden z nich: podzemní elektrická pole.
Vědci shromáždili výchozí ingredience potřebné k výrobě diamantu – uhličitanové a uhličitanově křemičitanové prášky, které jsou podobné taveninám hojným v zemském plášti. Podrobili je tlaku až 7,5 GPa, teplotám až 1 600 °C a elektrickým polím v rozmezí od 0,4 V do 1 V napříč mikrokrystalem. Po přibližně čtyřiceti hodinách se diamanty (i jejich měkčí bratranec na bázi uhlíku, grafit) vytvořily, ale pouze tehdy, když elektrické napětí na krystalu dosáhlo asi 1 V (to je slabší napětí, než má obyčejná baterie, ale vzhledem k malým rozměrům krystalu je jím vytvořené pole silné – řádově 5 kV/m).
Diamanty a grafit vznikly pouze na katodě nebo v jejím okolí – tam, kde je přebytek elektronů, které způsobí chemický proces redukce uhličitanů až na samotný uhlík, a ten může vytvořit diamant.
Syntetické diamanty byly malé, s průměrem ne větším než 200 mikrometrů (jedna pětina milimetru), ale byly překvapivě podobné přírodním diamantům. Měly osmiboký tvar a obsahovaly malé množství dalších prvků a sloučenin, včetně relativně vysokého obsahu dusíku a křemičitano-uhličitanových inkluzí, známých také jako diamantová „mateřská znaménka“ nebo nedokonalosti.
Experimenty naznačují, že lokální elektrická pole hrají při tvorbě diamantů v zemském plášti klíčovou roli. Místní napětí se pravděpodobně tvoří díky pohybu tavenin hornin a tekutin v plášti, které mají vysokou elektrickou vodivost. Zatím nevíme, jak silná tato elektrická pole jsou.
Výsledky experimentu jasně ukazují, že elektrická pole by měla být důležitý dodatečný faktor, který ovlivňuje krystalizaci diamantů. Toto poznání je důležité pro vývoj nových metod výroby diamantů a dalších uhlíkových materiálů se speciálními vlastnostmi.
Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abb4644
Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...
Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.
Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.