Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují. Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) v Heidelbergu.
Věděli jste, že se houby mohou pohybovat? I když nejsou zrovna zastánci podvodní akrobacie, vykazují koordinované pohyby – přestože nemají svaly ani neurony. Arendt Group EMBL Heidelberg ve spolupráci se Savitski Team a Prevedel Group, spolu se spolupracovníky z University v Heidelbergu a Yaleovy University odhalili překvapivá fakta, která vrhají světlo nejen na pohyb houby, ale také na vývoj krevních cév u lidí a u zvířat. Pomocí pokročilých molekulárních technik zjistili, že prastarý „relaxačně-zánětlivý“ molekulární mechanismus (Ancient ‘relaxant-inflammatory’ mechanism) nám pomáhá lépe pochopit pohyb hub. Studie byla publikována v časopise Current Biology. Nový výzkum ukazuje, že na rozdíl od dřívějších předpokladů je pohyb houby řízen spíše relaxací než kontrakcí, a zdůrazňuje evoluční spojení s cévním systémem obratlovců.
Vodní kanálky jsou vývojovým předchůdcem cév
Pohyb hub závisí na systému hustě větvených vodních kanálů uvnitř jejich těla. Když se některé z těchto kanálů uzavřou a voda se vypustí, houba pohne celým tělem. Dříve se věřilo, že tento pohyb způsobují kontrakce buněk vystýlajících kanály. Podle nových poznatků však tento pohyb souvisí spíše s relaxací a deflací (snížením objemu nebo tlaku) vodních kanálů, podobně jako při vyfukování balónu. Úplně stejná reakce reguluje kontrakci našich krevních cév, což je důležitý determinant krevního tlaku.
Vědci použili pokročilou mikroskopii, farmakologii, jednobuněčné sekvencováni a několik nových proteomických(*) technik k prozkoumání molekulárního a buněčného mechanismu deflace houby. Zjistili, že houbu pohání relaxace stresových vláken uvnitř buněk kanálů. Relaxaci spouští evolučně starý mechanismus podobný zánětu, který také reguluje kontrakci krevních cév u lidí a dalších obratlovců a je důležitým faktorem ovlivňujícím krevní tlak. Objev dokazuje, že reakce jako zánět a relaxace cév se neomezují pouze na nás, ale vyskytují se i u našich vzdálených příbuzných – mořských hub.
„Když jsem se dozvěděl, že houby se skutečně pohybují a že molekulární a buněčný základ pohybu houby byl dosud z velké části neznámý, zaujalo mě to,“ řekl Fabian Ruperti, doktorand v Arendt Group a první autor studie. „Jako biochemik jsem byl nadšený, že jsem se s touto otázkou vypořádal kombinací nových nástrojů, jako je funkční proteomika. Tyto procesy jsou relevantní nejen pro nás, ale také pro mnoho zvířat. To znamená, že strukturu a funkci těchto systémů můžeme pochopit pouze v kontextu evoluce.“
Podrobnosti včetně videomateriálu najdete na: https://www.embl.org/news/science/ancient-relaxant-immuniming-mechanism-get-sponges-moving/
Zdroj: Tisková zpráva EMBL a článek Ruperti F. a kol. Molekulární profilování deflace houby odhaluje starou relaxačně-zánětlivou reakci. Aktuální biologie, publikovaná 4. ledna 2024. DOI: 10.1016/j.cub.2023.12.021, https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(23)01676-7
*Pozn. red.: Proteomická technika se zabývá studiem celkového proteinového obsahu v buňkách, tkáních nebo organismech. Mezi hlavní proteomické techniky patří:
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.
Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.