Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 247

Včely a fyzika díl 2. – vosk

Včelí vosk se v minulosti velmi cenil. Vyráběly se z něj svíčky, leštila se jím dřevěná podlaha. Není bez zajímavosti si uvědomit, že téměř každý z nás už včelí vosk i „ochutnal“ – je jednou z lešticích látek u oblíbených lentilek. I u vosku se setkáváme s mnoha fyzikálními ději. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

 

Stavba plástů

Včely mají na bocích zadečku voskové žlázy, z nichž se uvolňují drobné šupinky vosku. Když včela vosk nevyužije, odnáší ho ven z úlu, nebo šupinky dále zpracovává. Hněte je a zvyšuje tak jejich teplotu. Vosk se stává tvárnějším a včely ho mohou použít ke stavbě plástu.

 

Tavení plástů v páře

Jednou z metod, jakou včelař získává vosk z plástů, je tavení v páře. Celé plásty i s rámky se vloží do nádoby, do které se žene pára o teplotě 100 oC. Působením této teploty se vosk mění v kapalinu a odtéká spodním otvorem v nádobě.

 

Oddělování nečistot od vosku aneb využití Archimédova zákona

Vosk, který získáme zmiňovanou metodou, obsahuje poměrně hodně nečistot. Vosk proto znovu dáme do nádoby s vodou a vodní lázeň zahřejeme. Vosk taje, postupně se změní v kapalinu. A protože je lehčí než voda, plave u hladiny. Nečistoty jsou naopak těžší a klesají ke dnu. Některé lehčí nečistoty mají menší hustotu než voda a při opětovném chlazení zůstávají mezi voskem a vodou. Po ochlazení se kapalný vosk opět mění na pevný, který je již výrazně čistší. Říkáme, že nám vznikl voskový koláč. Na jeho spodku jsou uchycené drobné nečistoty, které stačí seškrábnout.

 

Metodu můžeme opakovat několikrát.

Kapilární jevy a hoření svíček

Co hoří, když zapálíme svíčku? Knot, nebo vosk?

 

Knot by bez „paliva“ velmi rychle shořel. Ve skutečnosti hoří hlavně palivo, v našem případě vosk. Při zapálení knotu se začne měnit na kapalinu a kapilární elevací začne knotem vzlínat. Vysoká teplota způsobí jeho zapálení.

Nesmáčivost vosku

Nesmáčivost vosku se využívá k ochraně dřeva před vodou. Sadaři například mazali rány po štěpování stromů včelím voskem. Rána se pak rychleji hojila, protože ji vosk chránil před deštěm a zatékající vodou.

 

Ze stejného důvodu se voskem potírala podlaha i dřevěný nábytek, i supermoderní leštěnky bývají často na bázi přírodního vosku.


 

Víme, že čtenáři Třípólu rádi soutěží, a proto mohou v seriálu o včelách a fyzice získat drobné ceny za vyluštění doplňovaček, jejichž tajenkou bude vždy nějaký včelařský pojem. Otázky k doplňovačce budou naopak hlavně z oblasti fyziky. O pořadí rozhodne datum a čas příjmu odpovědi na email autora seriálu: jan.podpera@klikni.cz. Jako předmět mailu uveďte „Fyzika a včely“. Autoři tří správných a zároveň nejrychlejších odpovědí získají v každém kole (po uveřejnění jednotlivých dílů) body a tři nejúspěšnější po ukončení seriálu i slíbenou odměnu.

 

Zájemcům o účast v soutěži doporučujeme podívat se i na první díl miniseriálu (www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/782-vcely-a-fyzika-dil-1-med).

Druhá doplňovačka (viz obr.)

1. Změna pevného skupenství na plynné

 

2. Fyzikální veličina, jejíž jednotkou je newton.

3. Každá dvě tělesa si přitahují silou, která se nazývá _________

4. Pevné skupenství vody

5. Horká směs plynů a drobných pevných částic

6. Má-li led teplotu 0 stupňů Celsia, dochází k jeho _________

7. Směs drobných kapiček vody, přes kterou je u země špatná viditelnost.

8. Posuvné měřítko, mikrometr, pásmo i pravítko jsou různá délková ________

9. Uspořádaný pohyb částic vzduchu z místa s vyšším tlakem do míst s nižším tlakem.

10. Atomy drží elektrická vlastnost. Stejná gravitační vlastnost drží pohromadě sluneční soustavu.

11. Množství vody ve vzduchu měříme fyzikální veličinou relativní ________

12. Změna kapalného skupenství na skupenství plynné.

Tajenkou je jistá věc, která se vkládá do úlu.

Řešení první doplňovačky:

Tajenka doplňovačky je „podmet“. Jde o spodní část úlu, kterou lze oddělit od dalších částí – nástavků. Včelaři podmet používají například pro vkládání některých léčiv, nebo do něj umisťují podložky pro kontrolu napadení včelstva roztočem Varroa.

Jan Podpěra
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Evropské univerzity se spojují pro výchovu kvantových odborníků

Desítky evropských univerzit včetně ČVUT se prostřednictvím Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) spojily v rámci evropského projektu QTEdu Open Master spadajícího do evropského projektu Quantum Flagship.

Jak pozná mobil ze signálů GPS mou polohu?

Systém GPS (údajně "Gde Proboha 'Sem?") umožní vašemu přijímači aby našel svou polohu na Zemi ze signálů vysílaných družicemi systému.

Earth 300 bude první superjachtou s jaderným pohonem na světě

Projekt Earth300 je nejen první superjachtou s jaderným pohonem na světě, ale má se stát extrémní technologickou platformou pro vědu, průzkum a inovace na moři.

Skrytý svět pod nohama Brňanů

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se ...

Města budoucnosti, která fungují již dnes

Už dnes využívá mnoho měst technologie a inovace, které zlepšují život občanům. Mohli bychom je označit za města budoucnosti - určitě by si obyvatelé i jiných měst přáli, aby se jim žilo lépe a snadněji.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail