Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 258

Kmenové buňky a zombie

Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují. Kmenové buňky se navíc umí libovolně množit, tj. netýká se jich omezený počet dělení daných velikostí koncových částí chromozomů. To otevírá velké možnosti nejen v léčení nemocí a úrazů, ale i v regeneraci organismu – v „prodlužování“ života.

Fotogalerie (2)
Stav letargie dovoluje svalovým kmenovým buňkám zůstat živými mnoho dnů po smrti svého hostitele. Na obrázku je myotuba, která vznikla pomnožením a propojením několika kmenových buněk – ty byly odebrány ze svalu člověka, který byl již 17 dnů mrtvý. (Zdroj

Objev existence kmenových buněk spadá do doby poměrně nedávné. Lidské kmenové buňky byly poprvé izolovány z embryí v roce 1998. To, že zdrojem těchto buněk byla právě embrya, nepřekvapuje – ke splynutí dvou buněk, ze kterých se časem vyvinou veškeré orgány, dochází právě na počátku lidského života.

Jak s etikou?

Používat lidská embrya jako „léčebný prostředek“ nebo „zdroj náhradních dílů“, je pro naši civilizaci z etického hlediska značný etický problém. Vědci proto museli kmenové buňky hledat jinde. A našli. Například v pupečníkové krvi.

Čím více vědci hledali, tím víc nacházeli. Nakonec zjistili, že kmenové buňky jsou součástí zřejmě každé živé tkáně. Sice v množství menším než malém – jedna kmenová buňka připadá na 10 000 přeměněných. Přesto je zřejmé, že i tak mají důležitou roli, např. při hojení ran. Lze očekávat, že v budoucnu bude možné v případě nevyléčitelné choroby z uložených kmenových buněk „vypěstovat“ nový zdravý orgán, jako je srdce nebo končetina.

Nezmaři nestárnou

Nebo to nebude nutné? Zajímavou cestu objevili němečtí vědci při studiu „nezmara“, jednoduchého sladkovodního polypa. Našli totiž gen FoxO, který řídí tvorbu kmenových buněk a u „nezmara“ de facto zabraňuje stárnutí. Navíc už prokázali souvislost mezi aktivitou tohoto genu a dlouhověkostí člověka. Že by tudy vedla cesta k relativně jednoduchému „vylepšení“ lidského genomu, díky kterému by se lidé ve zdraví dožívali vyššího věku?

A co zombie?

A jak souvisí s kmenovými buňkami zombie? Nejspíš nijak, ale… Pokud na malý okamžik popustíme uzdu své fantazii a opustíme sféru vědeckých výzkumů, můžeme si představit, jak se v těle mrtvého člověka začnou na základě nějakého výjimečného fyzikálního či chemického podnětu (kombinace teploty, záření, chemikálií) množit kmenové buňky a odumírající tkáň je během několika dnů „protkána“ buňkami novými. A máme zombie jako z Holywoodu!

A jsme opět u etiky. Že bychom „živé“ kmenové buňky našli i v „mrtvém“ těle? A víte, že ano? Vědci totiž našli živé kmenové buňky i v tkáních lidí, kteří byli již sedmnáct dní po smrti! Zdroj kmenových buněk bude jednou tedy možné hledat i v mrtvých organismech. Zatím jde o úvahu, ale kdo ví?

Weby:

http://www.sciogena.eu/2012/12/12/gen-nesmrtelnosti
http://medicalxpress.com/news/2012-06-stem-cells-harvested-death.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6306

Vladimír Němec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě.

Jak matematika pomůže šetřit energií

Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.

Jak se recyklují buňky našeho těla

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela ...

Solné bazény na dně Rudého moře

Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie.

Jaké jsou největší impaktní krátery na Zemi?

Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail