Kmenové buňky a zombie

Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují. Kmenové buňky se navíc umí libovolně množit, tj. netýká se jich omezený počet dělení daných velikostí koncových částí chromozomů. To otevírá velké možnosti nejen v léčení nemocí a úrazů, ale i v regeneraci organismu – v „prodlužování“ života.

Objev existence kmenových buněk spadá do doby poměrně nedávné. Lidské kmenové buňky byly poprvé izolovány z embryí v roce 1998. To, že zdrojem těchto buněk byla právě embrya, nepřekvapuje – ke splynutí dvou buněk, ze kterých se časem vyvinou veškeré orgány, dochází právě na počátku lidského života.

Jak s etikou?

Používat lidská embrya jako „léčebný prostředek“ nebo „zdroj náhradních dílů“, je pro naši civilizaci z etického hlediska značný etický problém. Vědci proto museli kmenové buňky hledat jinde. A našli. Například v pupečníkové krvi.

Čím více vědci hledali, tím víc nacházeli. Nakonec zjistili, že kmenové buňky jsou součástí zřejmě každé živé tkáně. Sice v množství menším než malém – jedna kmenová buňka připadá na 10 000 přeměněných. Přesto je zřejmé, že i tak mají důležitou roli, např. při hojení ran. Lze očekávat, že v budoucnu bude možné v případě nevyléčitelné choroby z uložených kmenových buněk „vypěstovat“ nový zdravý orgán, jako je srdce nebo končetina.

Nezmaři nestárnou

Nebo to nebude nutné? Zajímavou cestu objevili němečtí vědci při studiu „nezmara“, jednoduchého sladkovodního polypa. Našli totiž gen FoxO, který řídí tvorbu kmenových buněk a u „nezmara“ de facto zabraňuje stárnutí. Navíc už prokázali souvislost mezi aktivitou tohoto genu a dlouhověkostí člověka. Že by tudy vedla cesta k relativně jednoduchému „vylepšení“ lidského genomu, díky kterému by se lidé ve zdraví dožívali vyššího věku?

A co zombie?

A jak souvisí s kmenovými buňkami zombie? Nejspíš nijak, ale… Pokud na malý okamžik popustíme uzdu své fantazii a opustíme sféru vědeckých výzkumů, můžeme si představit, jak se v těle mrtvého člověka začnou na základě nějakého výjimečného fyzikálního či chemického podnětu (kombinace teploty, záření, chemikálií) množit kmenové buňky a odumírající tkáň je během několika dnů „protkána“ buňkami novými. A máme zombie jako z Holywoodu!

A jsme opět u etiky. Že bychom „živé“ kmenové buňky našli i v „mrtvém“ těle? A víte, že ano? Vědci totiž našli živé kmenové buňky i v tkáních lidí, kteří byli již sedmnáct dní po smrti! Zdroj kmenových buněk bude jednou tedy možné hledat i v mrtvých organismech. Zatím jde o úvahu, ale kdo ví?

Weby:

http://www.sciogena.eu/2012/12/12/gen-nesmrtelnosti
http://medicalxpress.com/news/2012-06-stem-cells-harvested-death.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6306