Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují. Kmenové buňky se navíc umí libovolně množit, tj. netýká se jich omezený počet dělení daných velikostí koncových částí chromozomů. To otevírá velké možnosti nejen v léčení nemocí a úrazů, ale i v regeneraci organismu – v „prodlužování“ života.
Fotogalerie (2)
Objev existence kmenových buněk spadá do doby poměrně nedávné. Lidské kmenové buňky byly poprvé izolovány z embryí v roce 1998. To, že zdrojem těchto buněk byla právě embrya, nepřekvapuje – ke splynutí dvou buněk, ze kterých se časem vyvinou veškeré orgány, dochází právě na počátku lidského života.
Čím více vědci hledali, tím víc nacházeli. Nakonec zjistili, že kmenové buňky jsou součástí zřejmě každé živé tkáně. Sice v množství menším než malém – jedna kmenová buňka připadá na 10 000 přeměněných. Přesto je zřejmé, že i tak mají důležitou roli, např. při hojení ran. Lze očekávat, že v budoucnu bude možné v případě nevyléčitelné choroby z uložených kmenových buněk „vypěstovat“ nový zdravý orgán, jako je srdce nebo končetina.
A jsme opět u etiky. Že bychom „živé“ kmenové buňky našli i v „mrtvém“ těle? A víte, že ano? Vědci totiž našli živé kmenové buňky i v tkáních lidí, kteří byli již sedmnáct dní po smrti! Zdroj kmenových buněk bude jednou tedy možné hledat i v mrtvých organismech. Zatím jde o úvahu, ale kdo ví?
Satelity GRACE detekovaly v letech 2006 až 2008 podivný gravitační signál. Vědci, kteří záznamy postupně prozkoumávají, objevili anomálii v gravitačním poli Země, pravděpodobně způsobenou ...
Z průzkumu mezi 197 respondenty zajímajícími se o SMR (Small Modular Reactors) uvedlo 45 % jako největší faktor omezující nasazení SMR riziko FOAK – First of a Kind, tedy že to budou prototypy, ...
Nedávný laboratorní experiment ukázal, že kofein může zvyšovat rezistenci Escherichia coli vůči antibiotikům. Zda se tento objev vztahuje i na skutečné infekce u lidí, zatím není známo.
Laboratorní studie odhaluje interakci mezi vlákninou a střevním mikrobiomem, která může být užitečná v boji proti rakovině. Studie na myších naznačuje, že mikroby ve střevech mohou pomoci imunitnímu ...
Představ si, že někdo musí každý den zajistit, aby se po silnicích, železnicích, mořích a ve vzduchu bezpečně přepravily miliony zásilek nejrůznějšího radioaktivního materiálu – ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
