Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 215

Kmenové buňky a zombie

Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují. Kmenové buňky se navíc umí libovolně množit, tj. netýká se jich omezený počet dělení daných velikostí koncových částí chromozomů. To otevírá velké možnosti nejen v léčení nemocí a úrazů, ale i v regeneraci organismu – v „prodlužování“ života.

Fotogalerie (2)
Stav letargie dovoluje svalovým kmenovým buňkám zůstat živými mnoho dnů po smrti svého hostitele. Na obrázku je myotuba, která vznikla pomnožením a propojením několika kmenových buněk – ty byly odebrány ze svalu člověka, který byl již 17 dnů mrtvý. (Zdroj

Objev existence kmenových buněk spadá do doby poměrně nedávné. Lidské kmenové buňky byly poprvé izolovány z embryí v roce 1998. To, že zdrojem těchto buněk byla právě embrya, nepřekvapuje – ke splynutí dvou buněk, ze kterých se časem vyvinou veškeré orgány, dochází právě na počátku lidského života.

Jak s etikou?

Používat lidská embrya jako „léčebný prostředek“ nebo „zdroj náhradních dílů“, je pro naši civilizaci z etického hlediska značný etický problém. Vědci proto museli kmenové buňky hledat jinde. A našli. Například v pupečníkové krvi.

Čím více vědci hledali, tím víc nacházeli. Nakonec zjistili, že kmenové buňky jsou součástí zřejmě každé živé tkáně. Sice v množství menším než malém – jedna kmenová buňka připadá na 10 000 přeměněných. Přesto je zřejmé, že i tak mají důležitou roli, např. při hojení ran. Lze očekávat, že v budoucnu bude možné v případě nevyléčitelné choroby z uložených kmenových buněk „vypěstovat“ nový zdravý orgán, jako je srdce nebo končetina.

Nezmaři nestárnou

Nebo to nebude nutné? Zajímavou cestu objevili němečtí vědci při studiu „nezmara“, jednoduchého sladkovodního polypa. Našli totiž gen FoxO, který řídí tvorbu kmenových buněk a u „nezmara“ de facto zabraňuje stárnutí. Navíc už prokázali souvislost mezi aktivitou tohoto genu a dlouhověkostí člověka. Že by tudy vedla cesta k relativně jednoduchému „vylepšení“ lidského genomu, díky kterému by se lidé ve zdraví dožívali vyššího věku?

A co zombie?

A jak souvisí s kmenovými buňkami zombie? Nejspíš nijak, ale… Pokud na malý okamžik popustíme uzdu své fantazii a opustíme sféru vědeckých výzkumů, můžeme si představit, jak se v těle mrtvého člověka začnou na základě nějakého výjimečného fyzikálního či chemického podnětu (kombinace teploty, záření, chemikálií) množit kmenové buňky a odumírající tkáň je během několika dnů „protkána“ buňkami novými. A máme zombie jako z Holywoodu!

A jsme opět u etiky. Že bychom „živé“ kmenové buňky našli i v „mrtvém“ těle? A víte, že ano? Vědci totiž našli živé kmenové buňky i v tkáních lidí, kteří byli již sedmnáct dní po smrti! Zdroj kmenových buněk bude jednou tedy možné hledat i v mrtvých organismech. Zatím jde o úvahu, ale kdo ví?

Weby:

http://www.sciogena.eu/2012/12/12/gen-nesmrtelnosti
http://medicalxpress.com/news/2012-06-stem-cells-harvested-death.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6306

Vladimír Němec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co s bateriemi?

Minulý týden jsme oslavili Mezinárodní den baterií. Spojujeme dva příspěvky - jeden domácí a jeden zahraniční, abychom také trochu přispěli k osvětě kolem baterií a akumulátorů. V první polovině roku 2019 se ve světě prodalo více než jeden milion elektromobilů, ...

Max Born - teoretik a filozof kvantové mechaniky

S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, ...

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“.

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.

Bohatá diagnostika tokamaku ITER

Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail