Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!
Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.
Pomalu a téměř nepostřehnutelně se zvyšuje hladina moří a oceánů. Důvodem může být skutečnost, že moře „polykají“ tající led, nebo že má teplejší mořská voda větší objem. Existuje ale i další příčina, která může přispívat k růstu hladiny moří. Je jím odčerpávání zásob podzemní vody na povrch, odkud voda nakonec odteče do moře.
Touto eventualitou se sice mnoho vědců nezabývá, nicméně první odhady byly uveřejněny již v roce 1994. Důkazy, které by danou teorii potvrdily, však chybějí.
Poslední zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) uvádí, že změny v zásobách podzemní vody nemohou být s dostatečnou mírou důvěryhodnosti přesněji odhadnuty. Leonard Konikow z Geologického úřadu USA v Bostonu ve Virginii však vypočítal, kolik vody se dostalo do oceánů na základě změn hladiny podzemních vod ve 46 dobře prostudovaných oblastech. Tyto údaje pak extrapoloval na zbytek světa. Dospěl k závěru, že v období let 1900 až 2008 se do moří mohlo dostat z podzemních vod na 4 500 km3 vody, což by vedlo ke zvýšení hladiny o 1,26 cm (ve srovnání se zjištěným celkovým zvýšením hladiny o 17 cm ve stejném období). Růst hladiny o 1,26 cm se sice nezdá být příliš velký, ale po roce 1950 se čerpání podzemních vod velmi urychlilo. Tento trend platí zejména o posledním desetiletí. Mezi léty 2000 až 2008 bylo odčerpáno na 1 300 km3, což vedlo ke zvýšení hladiny moře o 0,36 cm z celkového růstu hladiny o 2,79 cm ve stejném období.
Zatím není zcela jasné, zda rychlé čerpání podzemních vod bude pokračovat i nadále. Konikow však zdůrazňuje, že některé vyspělé země již využívání podzemních vod omezují a dokonce se snaží je v době silných dešťových srážek doplňovat.
Konikow a další výzkumníci porovnávali různé zdroje přispívající ke zvyšování hladiny moří a dospěli k závěru, že vyčerpávání podzemních zásob vody je téměř stejně tak významné jako tání grónských a antarktických ledovců dohromady.
Zkrácený překlad podle: Michael Marshall: Groundwater greed driving sea level rises. New Scientist, 2011, č. 2831, s. 14.
Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.
Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.
Malá vodní elektrárna Spálov slaví 100 let. Po celou dobu spolehlivě slouží k výrobě bezemisní elektřiny pomocí dvou turbín. Elektrárna leží u soutoku Kamenice a Jizery.
Česká aplikace od Meteocentrum.cz předpoví déšť na minutu přesně díky umělé inteligenci. Aplikace kombinuje vlastní meteorologické modely, strojové učení a přesné lokální ...
Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.