Emise CO₂ posouvají nástup nové doby ledové

Příští doba ledová by správně měla nastat do 1500 let. Díky vysokým emisím oxidu uhličitého (CO₂) se tak ale nestane a další doba ledová se odsouvá. Tvrdí to tým vědců, jehož zjištění zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.

Vědci pod vedením Luka Skinnera z univerzity v Cambridge se snažili najít meziledová období, která v minulosti byla v maximální míře podobná současným podmínkám. Z různých údajů vyplývá, že taková situace nastala na Zemi zhruba před 780 tisíci lety. Vědci se domnívají, že tehdy byl přechod do doby ledové doprovázen střídavým oteplováním a ochlazováním severní a jižní polokoule a narušením cirkulace oceánských proudů.

Analogie s dneškem

Pokud analogie dneška s tehdejší dobou sedí, pak by přechod na dobu ledovou měl začít během následujících 1500 let. Tedy za předpokladu, že by úroveň CO₂ byla na „přirozené“ úrovni. Vědci jsou však přesvědčeni, že kvůli lidmi vypouštěnému CO₂ se tak nestane.

Podle Skinnera by nástup další doby ledové mohl způsobit jen určitý dlouhodobý proces, který by koncentrace tohoto skleníkového plynu výrazně stlačil dolů. Společně s kolegy spočítal, že pro příchod doby ledové by musela koncentrace CO₂ klesnout pod 240 ppm (miliontin – parts per million). Současná úroveň je okolo 390 ppm objemových.

Emise CO₂ mají výdrž
Jiní vědci poukazují na to, že i kdyby lidé emise CO₂ okamžitě přestali vypouštět, jeho koncentrace by zůstaly zvýšené po dobu nejméně tisíce let. V oceánech je také naakumulováno dostatečné množství tepla k významnému rozpouštění ledovců a zvýšení mořské hladiny. Doby ledové a meziledové jsou dále ovlivňovány změnami v oběžné dráze Země, jejich účinek popsal před sto lety srbský vědec Milutin Milankovič. Tzv. Milankovičovy cykly sledují vzájemnou pozici Země a Slunce, včetně vlivu sklonu zemské osy, a jejich vliv na množství tepelné energie, která dopadne na planetu. Perioda těchto cyklů je v desítkách tisíc let.

Jak přesně probíhá změna klimatu z teplých meziledových dob na doby ledové a zase zpět každých sto tisíc let, ale není dosud přesně známo.

Více informací na: http://www.bbc.co.uk/news/science‑environment‑16439807

---

Milutin Milanković

Narodil se 28. května 1879 v Dalji u Osijeku a zemřel 12. prosince 1958 v Bělehradu. Vystudoval techniku ve Vídni a pracoval jako inženýr při budování přehrad, mostů, viaduktů a akvaduktů z vyztuženého betonu. Pak přednášel na univerzitě v Bělehradu a od roku 1912 se zabýval základním výzkumem klimatu Země. 1920 vydal monografii s názvem Matematická teorie tepelných jevů vyvolaných slunečním zářením. Klimatologická příručka, ke které napsal úvod s názvem Matematické učení o podnebí a astronomická teorie změn klimatu, vyšla v roce 1930. Napsal do ní čtyři sekce vyjadřující jeho teorii pohybu zemských pólů a jeho teorii glaciálních period (Milankovičových cyklů). Teprve 60. a 70. léta přinesla poznatky z výzkumu hlubokomořských sedimentů, které jeho teorii potvrzují.
(Zdroj: Wikipedie)