Jaderná elektrárna Dukovany je zřejmě nejzápadnější elektrárnou v Evropě, v jejímž okolí je možno spatřit krásné květy silně ohroženého koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Třebíčsko totiž tvoří západní hranici jeho rozšíření. V Čechách se vyskytují pouze odlišné druhy koniklece. Všechny však mají podobný tvar květů, chlupaté listy a ochmýřená semínka.
Zajímá vás, jak vznikl název této rostliny? Po vymizení staršího českého slova „poniklý“ (svěšený, povadlý) byl její původní název (poniklec – tj. rostlina se svěšenými květy) nahrazen zkomoleninou „koniklec“. Název „poniklec“ se dodnes používá na Slovensku. Na zaniklé české slovo nám zůstala vzpomínka jen v názvu obce Poniklá.
V minulosti se prý kořen koniklece velkokvětého úspěšně využíval k léčení morové nákazy. Dnes je tato rostlina vzácnou ozdobou našich jarních luk. Je ozdobou i čistého životního prostředí Dukovanska. Za tu krásu ochrana přírody určitě stojí.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
