Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 225

Vypěstujeme si nové tělo?

Implantací takzvaných embryonálních kmenových buněk je možné léčit sedmdesát druhů jinak téměř neléčitelných nemocí. Tyto buňky se totiž umí vyvinout do jakékoli libovolné formy – čili jen jimi jde vytvořit či dotvořit jakýkoliv lidský orgán, tkáň i krvinky. Proč si je „nevypěstovat“?

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Vědci zjistili, že buňky se velice rychle množí v trojvrstvé uhlíko-kovové formě (uhlíkový je podklad a kovový je na něm nástřik), která se dříve používala v raketovém průmyslu. Tento úžasný objev učinili náhodou, pouhým pohledem na zvětšenou strukturu této formy.
Koho a proč napadlo dát tuto formu pod mikroskop, jsem se nikde nedočetla, ale když už jednou pod tím mikroskopem byla, vědci na vlastní oči uviděli, že se struktura materiálu formy nápadně podobá něčemu, co důvěrně znají, a to struktuře kostní dřeně. Vyzkoušeli tedy použít tento průmyslový materiál jako její implantát a s výsledkem byli nadmíru spokojeni. Buňky opravdové kostní dřeně, ale i krve se v ní přímo bujaře množily.
„Na základě tohoto nás napadlo, že by tato matrice mohla být použita jako náhražka kostní dřeně při pěstování kmenových buněk vně těla člověka,“ řekl k tomuto objevu doktor Mark Pykett – jeden z vědeckých pracovníků firmy.

Buňky téměř zázračné
V současnosti je možno implantací kmenových buněk léčit zhruba sedmdesát nemocí. Tím pádem je po nich samozřejmě velká poptávka a toto rychlopěstování řeší navíc i etiku. Zárodečné buňky se daly v přírodě získávat například z embryí (což byl někde onen etický kámen úrazu), ale také z pupečníkové krve. Co je ale na embryonálních kmenových buňkách nejúžasnější – umí se, na rozdíl od jiných buněk (i dalších druhů kmenových) jako jediné, vyvinout do libovolné formy – čili jen jimi jde léčit nebo vytvořit jakýkoliv lidský orgán, tkáň i krvinky. Další druhy kmenových buněk obsahuje i kostní dřeň, mozek, krev nebo pokožka dospělých jedinců, i naše tuková tkáň.

Cévy jako důkaz
O tom, že kmenové buňky skutečně mohou vytvořit jakýkoliv orgán, svědčí výzkum japonských genetiků, kteří jako první na světě „vypěstovali“ z kmenových (zárodečných) lidských embryonálních buněk vlásečnicové cévy, které nejsou jen nějakou tkání podobnou cévám, ale mají identickou strukturu skutečné lidské cévní tkáně i její vlastnosti.
Dosud se vědcům dařilo kmenovými buňkami pouze regenerovat nervové a svalové buňky. Kolektiv genetiků University Kyoto pod vedením profesora Kazuwa Nakao však kmenové buňky namnožil ve zkumavkách a stimuloval je směrem k růstu cévní tkáně.
Japonský tým tak svým pokusem dokázal platnost do této doby hypotetického tvrzení, že kmenové buňky skutečně budou moci „stvořit“ celý nový orgán, protože jimi stvořená céva už je docela složitá „tělní součástka“, i když ne přímo orgán. Céva se skládá ze dvou vrstev buněk – jedny tvoří vnitřní stranu cévních stěn a vyztužují vnější povrch cév, který je tvořen další vrstvou – svalovými buňkami.
O totéž, čili o stimulaci kmenových buněk k vytvoření cév, se v roce 2002 pokoušeli výzkumníci MITu (Massachusets Institut of Technology www.mit.edu), ale opravdovou kapilární cévní tkáň se jim vytvořit nepodařilo. Jejich cévy sice byly způsobilé propouštět krev, ale měly jinou buněčnou strukturu. Problém byl možná i v tom, že byly vypěstovány ne z lidských kmenových buněk, ale z embryonálních buněk myší (podle výzkumů má člověk k myši velice blízko, a proto byly zvoleny právě myší zárodečné buňky).

Myši už se uzdravují
Profesora Nakao a jeho tým teď čeká další fáze výzkumu. Budou testovat chování stvořených cév při srdečních záchvatech, při vysokém a nízkém tlaku a dalších srdečních a cévních nemocích. Tyto umělé i když vlastně přírodní cévy budou voperovávat myším trpícím kornatěním cév.
Doufejme, že výzkumy půjdou rychle kupředu a brzy na sto procent potvrdí, že nové tkáně se dají skutečně vypěstovat – a to přímo v těle
pacienta a bez nějakých vedlejších příznaků (mohlo by nastat, že by nové tkáně nekontrolovatelně rostly a rostly a člověk by najednou měl
desatery játra).
Prozatím byly myším po mozkové mrtvici pokusně implantovány do krevního oběhu nebo přímo do mozku lidské kmenové buňky a bylo pozorováno podstatné zlepšení poškozené tkáně i funkce jejich mozků. To je dostatečný důkaz, že zárodečné buňky se mění na požadovaný orgán až v tělní tkáni tohoto poškozeného orgánu a tkáň si je upraví podle své potřeby a vyspraví jimi své poškození. Proces takovéto „orgánové vysprávky“ trvá u laboratorních zvířat od sedmi do čtrnácti dní. Nezní to jako pohádka? A to prý jdou vypěstovat i nové zuby!

Konečně byla vytvořena matrice – mateřská půda pro pěstování lidských kmenových (zárodečných či embryonálních) buněk.
Tato matrice vznikla ve výzkumných laboratořích americké firmy Cytomatrix http://www.cytomatrix.com/ . Jedná se o zcela nový způsob, jak napěstovat kmenové buňky vně těla člověka.

Jita Splítková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Fotovoltaika za korunu

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí.

4D plánování montáže tokamaku ITER

K přípravě na činnosti prováděné s kritickými částmi tokamaku ITER v přetíženém prostředí Montážní haly ITER používají projektanti a koordinátoři projektu metody 4D plánování. To znamená 3D zobrazování prostoru plus parametr čas.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail