Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
V dnešním dílu nekonečného seriálu o záření v medicíně se seznámíme se špičkou soudobé technologie.
CyberKnife, vyráběný americkou firmou Accuray, je stereotaktické radiochirurgické zařízení využívající k léčbě podob-ný „navigační“ princip jako střela s plochou dráhou letu. Technologie, určená původně k zabíjení, zachraňuje lidské životy. CyberKnife lze použít k ozáření jakékoli oblasti v lidském těle. V České republice ho zatím nemáme.
Střela s plochou dráhou letu
Jak vlastně funguje? Nejdříve je ze satelitu nebo letadel AWACS nasnímkována cílová oblast a vyznačí se cíl (třeba budova nebo most), a cesta k cíli. Obrazový materiál se přenese do počítače uloženého ve střele a ta se vypustí. Střela během letu neustále snímkuje své okolí a porovnává ho s obrázky, uloženými v počítači. Počítač ve střele pak koriguje pohyb střely tím, že porovnává uložený obrazový materiál se skutečnou situací. Tak střela doletí k cíli a přesně jej zasáhne. Navigace systému CyberKnife funguje úplně stejně.
CyberKnife
Nejprve nasnímkujeme cílovou oblast v pacientovi (nádor a blízké okolí) pomocí CT (computerové tomografie). CT snímky potom přeneseme do řídícího počítače CyberKnife. Lékař s fyzikem určí cílový objem – oblast určenou k ozáření, dávku, atd. Když je plán léčby hotov, uložíme pacienta na léčebné lůžko CyberKnife ve stejné pozici, jako ležel při vyšetření na CT. Nijak jej nemusíme fixovat (upevňovat). Doprovodný zobrazovací systém CyberKnife udělá kontrolní snímek ozařované oblasti. Počítač CyberKnife podle snímku zaměří pomocí robotické paže lineární urychlovač přesně na cílovou oblast v souladu s uloženými CT snímky. Pak začne samotné ozařování. Doprovodný zobrazovací systém během ozařování stále snímkuje cílovou oblast a počítač stále porovnává aktuální snímky s uloženými. Když se pacient pohne, systém to zaregistruje, zastaví ozařování a robot – podle sním-ků – upraví polohu ozařovače tak, aby opět mířila přesně na dané cílové ložisko (přizpůsobení se nové poloze pacienta trvá systému jen 7 sekund!). Tak se ozařování naprosto bezchybně dokončí s absolutní přesností.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.