Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
V dnešním dílu nekonečného seriálu o záření v medicíně se seznámíme se špičkou soudobé technologie.
CyberKnife, vyráběný americkou firmou Accuray, je stereotaktické radiochirurgické zařízení využívající k léčbě podob-ný „navigační“ princip jako střela s plochou dráhou letu. Technologie, určená původně k zabíjení, zachraňuje lidské životy. CyberKnife lze použít k ozáření jakékoli oblasti v lidském těle. V České republice ho zatím nemáme.
Střela s plochou dráhou letu
Jak vlastně funguje? Nejdříve je ze satelitu nebo letadel AWACS nasnímkována cílová oblast a vyznačí se cíl (třeba budova nebo most), a cesta k cíli. Obrazový materiál se přenese do počítače uloženého ve střele a ta se vypustí. Střela během letu neustále snímkuje své okolí a porovnává ho s obrázky, uloženými v počítači. Počítač ve střele pak koriguje pohyb střely tím, že porovnává uložený obrazový materiál se skutečnou situací. Tak střela doletí k cíli a přesně jej zasáhne. Navigace systému CyberKnife funguje úplně stejně.
CyberKnife
Nejprve nasnímkujeme cílovou oblast v pacientovi (nádor a blízké okolí) pomocí CT (computerové tomografie). CT snímky potom přeneseme do řídícího počítače CyberKnife. Lékař s fyzikem určí cílový objem – oblast určenou k ozáření, dávku, atd. Když je plán léčby hotov, uložíme pacienta na léčebné lůžko CyberKnife ve stejné pozici, jako ležel při vyšetření na CT. Nijak jej nemusíme fixovat (upevňovat). Doprovodný zobrazovací systém CyberKnife udělá kontrolní snímek ozařované oblasti. Počítač CyberKnife podle snímku zaměří pomocí robotické paže lineární urychlovač přesně na cílovou oblast v souladu s uloženými CT snímky. Pak začne samotné ozařování. Doprovodný zobrazovací systém během ozařování stále snímkuje cílovou oblast a počítač stále porovnává aktuální snímky s uloženými. Když se pacient pohne, systém to zaregistruje, zastaví ozařování a robot – podle sním-ků – upraví polohu ozařovače tak, aby opět mířila přesně na dané cílové ložisko (přizpůsobení se nové poloze pacienta trvá systému jen 7 sekund!). Tak se ozařování naprosto bezchybně dokončí s absolutní přesností.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.