Nejžhavější sen pod Sluncem
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
V dnešním dílu nekonečného seriálu o záření v medicíně se seznámíme se špičkou soudobé technologie.
CyberKnife, vyráběný americkou firmou Accuray, je stereotaktické radiochirurgické zařízení využívající k léčbě podob-ný „navigační“ princip jako střela s plochou dráhou letu. Technologie, určená původně k zabíjení, zachraňuje lidské životy. CyberKnife lze použít k ozáření jakékoli oblasti v lidském těle. V České republice ho zatím nemáme.
Střela s plochou dráhou letu
Jak vlastně funguje? Nejdříve je ze satelitu nebo letadel AWACS nasnímkována cílová oblast a vyznačí se cíl (třeba budova nebo most), a cesta k cíli. Obrazový materiál se přenese do počítače uloženého ve střele a ta se vypustí. Střela během letu neustále snímkuje své okolí a porovnává ho s obrázky, uloženými v počítači. Počítač ve střele pak koriguje pohyb střely tím, že porovnává uložený obrazový materiál se skutečnou situací. Tak střela doletí k cíli a přesně jej zasáhne. Navigace systému CyberKnife funguje úplně stejně.
CyberKnife
Nejprve nasnímkujeme cílovou oblast v pacientovi (nádor a blízké okolí) pomocí CT (computerové tomografie). CT snímky potom přeneseme do řídícího počítače CyberKnife. Lékař s fyzikem určí cílový objem – oblast určenou k ozáření, dávku, atd. Když je plán léčby hotov, uložíme pacienta na léčebné lůžko CyberKnife ve stejné pozici, jako ležel při vyšetření na CT. Nijak jej nemusíme fixovat (upevňovat). Doprovodný zobrazovací systém CyberKnife udělá kontrolní snímek ozařované oblasti. Počítač CyberKnife podle snímku zaměří pomocí robotické paže lineární urychlovač přesně na cílovou oblast v souladu s uloženými CT snímky. Pak začne samotné ozařování. Doprovodný zobrazovací systém během ozařování stále snímkuje cílovou oblast a počítač stále porovnává aktuální snímky s uloženými. Když se pacient pohne, systém to zaregistruje, zastaví ozařování a robot – podle sním-ků – upraví polohu ozařovače tak, aby opět mířila přesně na dané cílové ložisko (přizpůsobení se nové poloze pacienta trvá systému jen 7 sekund!). Tak se ozařování naprosto bezchybně dokončí s absolutní přesností.
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...
Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.
Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.
Dne 6. listopadu se konala již tradiční a oblíbená akce s názvem Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS). Jednalo se již o 29.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.