Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
V prvním díle našeho miniseriálu o perpetuu mobile (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/902-pm-aneb-perpetuum-mobile) jsme vysvětlili pojem PM a ukázali možnost simulace v programu Algodoo. Dnes nabízíme další příklady.
U řetězu, pověšeného na trojúhelníku (obr. 1), je mezi body AB větší počet kuliček, než mezi body BC. Z toho vyplývá, že část řetězu AB je těžší, než část BC. Proto by se měl řetěz pohybovat – v našem případě v protisměru pohybu hodinových ručiček. Protože poměr kuliček mezi AB a BC bude i při pohybování stále stejný, měl by pohyb probíhat neustále a navíc stále se zrychlovat.
Sestrojení tohoto PM v Algodoo je velmi jednoduché – nakreslíme obdélník a ten rozřízneme. Přes obdélník natáhneme řetěz, který bude končit na svém začátku (obr. 3).
Můžeme použít buď řetěz, provaz, nebo řetěz podle vlastního návrhu. Poslední možnost nejlépe odpovídá zadání – stačí nakreslit dvě kola, spojit je a na okraje připevnit čepy. Pokud takto vzniklý tvar označíme, klikneme pravým tlačítkem a vybereme Use as chain (obr. 2), bude řetěz sestaven z těchto tvarů.
Poté stačí jen zapnout běh simulace a čekat, co nastane… „Překvapivě“ se nestane vůbec nic. Je zřejmé, že problémy způsobují ostré rohy trojúhelníka, které brzdí pohyb řetězu. Můžeme tedy do bodů A a C dát čepy (kola), která nebudou pohybu řetězu zabraňovat, stejně tak snížit tření. Ale ani tak se nestane nic.
Abychom toto tvrzení potvrdili, můžeme v Algodoo řetěz uříznout tak, aby končil přesně u vrcholů A a C (obr. 4). Pokud řetěz uřízneme přesně, nebude se nijak pohybovat.
To je možná pro někoho překvapivé, avšak pokud si uvědomíme, jak používáme jednoduché stroje a to, že nám práci nezmenšují, ale pouze zjednodušují, měli bychom pochopit, proč takovýto stroj nebude nikdy fungovat.
V něm přitahuje kovovou kuličku (E) magnet (A) směrem nahoru. Při pohybu vzhůru dle návrhu kulička propadne dírou B a skutálí se opět dolů do bodu F. Celý děj se pak může opakovat (obr. 5).
I když v Algodoo nelze pracovat s magnetickým polem, můžeme situaci nasimulovat pomocí pole gravitačního. Sestavíme simulaci podle obr. 6, kliknutím pravým tlačítkem na kuličku A vybereme v nabídce Material->Attraction „koeficient přitažlivosti“. Ten popisuje, jak silně přitahuje těleso ostatní hmotná tělesa. Velikost přitažlivé síly závisí jak na tomto koeficientu, tak na hmotnosti tělesa. Pokud tedy bude těleso A přitahováno více než působí obvyklé gravitační pole, bude se kulička pohybovat nahoru.
V obrázku 6 jsou znázorněny i siločáry gravitačního pole (bíle křivky). Pokud simulaci zapneme, uvidíme, že je kulička přitahována nahoru, avšak vždy skončí na „magnetu“ A, nikdy nepropadne dírou a tudíž se nikdy nevrátí zpět.
Toto platí pro působení elektrostatické, gravitační i magnetické; jejich síla závisí nepřímo úměrně na čtverci vzdálenosti, takže čím blíže jsou působící tělesa u sebe, tím větší silou na sebe působí.
Zjednodušeně řečeno – pokud působí síla dostatečně velká k vyzdvižení kuličky z nízké polohy, není žádný reálný důvod, proč by se kulička měla vrátit proti působení této síly jinou cestou zpět.
V příštím pokračování se podíváme na fungování vodního PM.
Uvedené simulace si můžete sami vyzkoušet – jsou dostupné pod odkazem goo.gl/WJrPu. Samozřejmě budete potřebovat program Algodoo.
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.