Uhlíková stopa velkých společností
Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20.
V našich zeměpisných šířkách musíme naše byty a domy vytápět od podzimu až do jara. Stěnami a střechou, okny a dveřmi z budov však větší či menší množství vyprodukovaného tepla do okolního prostředí bez užitku uniká. V zájmu každého z nás je proto tyto úniky tepla co nejvíce omezit. Tepelné ztráty budovy nebo bytu přitom výrazně ovlivňuje kvalita oken. V popisovaném pokusu se názorně přesvědčíte, proč se v oknech používají dvě skla, oddělená vrstvou vzduchu.
Již za krátkou dobu zjistíte, že kostka másla na jednoduchém „okně“ se začne teplem z horké vody rozpouštět a za několik minut se rozpustí úplně. Kostka na dvojitém „okně“ zůstává po celou dobu pokusu prakticky beze změny, teplo z horké vody k ní téměř nepronikne. O izolačních schopnostech „okna“, opatřeného dvojitým sklem se tak velmi názorně přesvědčíte během pár minut. Použijete‑li dvě krabičky nad sebou (což představuje okno se 4 skly) dosáhnete ještě lepšího výsledku. Výsledek pokusu dokazuje, že dvojité okno je z hlediska úspor tepelné energie i finančních prostředků mnohem výhodnější než okno jednoduché.
· na ploše stěny (S)
· na tloušťce stěny (d)
· na materiálu stěny (λ)
· na rozdílu teplot uvnitř budovy t1 a mimo budovu t2 (Δt = t1 – t2)
· na době (Ƭ)
Tuto závislost vyjadřuje tzv. Fourierův vztah:
Veličina λ se nazývá součinitel tepelné vodivosti. V tabulce uvádíme součinitel tepelné vodivosti pro vybrané materiály. Čím menší je λ, tím lépe daný materiál tepelně izoluje.
materiál | λ (W.m‑1.K‑1) |
stříbro měď beton sklo voda cihla dřevo polystyren vzduch | 418 395 0,8 0,75 0,6 0,6 0,17 0,04 0,024 |
Fourierův vzorec má velmi praktické využití – vyplývá z něho, že tepelné ztráty můžeme výrazně snížit především použitím materiálu s malým součinitelem tepelné vodivosti λ a zvětšením tloušťky stěny d. Proto se při zateplování budov používá dostatečně silná vrstva polystyrenu nebo minerální vlny.
Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20.
Rychlý růst umělé inteligence (AI) výrazně zvýšil poptávku po schopnostech a kapacitě zpracování dat, což vedlo k celosvětovému rozšíření datových center.
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.