Radioaktivita je přirozenou součástí přírody. Můžeme ji snadno měřit, samozřejmě především pokud máme detektor. A pokud ho nemáme, nezoufejme, je tu horká novinka – vzdálená laboratoř pro pokusy s radioaktivitou. Může je provádět kdokoliv z libovolného počítače na internetu. Připojte se!
Fotogalerie (2)
Experimentovat s radioaktivitou může kdokoliv, odkudkoliv a kdykoliv z libovolného počítače na internetu přes standardní prohlížeč, jako je např. Internet Explorer či Mozilla Firefox. Počítač musí mít nainstalovanou Javu (JRE, Java RunTime Environment, volně stažitelná z www.sun.com), neboť řízení vzdálených experimentů probíhá prostřednictvím Java appletů. Přečtete si úvodní informace, abyste si oživili základní poznatky o vlastnostech ionizujícího záření, seznámíte se s uspořádáním experimentů a pak se můžete pustit do měření.
Závislost množství záření na vzdálenosti od zářiče. Ochrana vzdáleností je jedním z hlavních principů bezpečnosti při práci se zdroji záření. Prozkoumejte závislost naměřeného počtu pulzů na vzdálenosti od zářiče při různých časových intervalech a v několika různých vzdálenostech od zářiče. Všimněte si náhodného rozptylu hodnot kolem očekávané závislosti.
Závislost množství záření na druhu a tloušťce vrstvy stínicího materiálu. Ochrana před zářením pomocí stínicí bariéry je druhým hlavním principem pro bezpečnost při práci s radioaktivními materiály. Vhodný stínicí materiál může podstatně snížit intenzitu záření, někdy ho dokonce odstíní úplně. Šance, že určitá částice ionizujícího záření pronikne až za bariéru, bude jistě nižší, když tloušťka stínicí vrstvy bude větší nebo bude‑li stínicí vrstva tvořena materiálem o vyšší hustotě částic. Vyzkoušejte, jak se mění naměřená hodnota počtu pulzů jednak v závislosti na tloušťce stínicí vrstvy (hliník), jednak na druhu jejího materiálu (kromě vzduchu a hliníku jsou dalšími použitými materiály: ocel, měď a olovo). Rovněž si všimněte náhodného rozptylu hodnot kolem očekávané závislosti.
Všechny tři experimenty jsou podrobně popsány a vysvětleny. Lze je sledovat on‑line kamerou v reálném čase – program zaznamenává výsledky, kreslí grafy a nabízí excelovské tabulky pro statistické vyhodnocení. Naměřené výsledky si můžete stáhnout do svého počítače a dál s nimi pracovat.
Vzdálená školní laboratoř pro studium radioaktivity by neměla nahradit vlastní experimenty se soupravou GAMABETA. Studenti by neměli přijít o možnost nejdříve si vyzkoušet základní dovednosti s detektory radioaktivního záření „na živo“. A teprve poté si ve vzdálené laboratoři odzkoušet náročnější měření a zpracování. Počítač zde za nás vykoná desítky, stovky i tisíce měření, která mají statistický charakter a kde větší soubor naměřených dat poskytuje lepší výsledky.
Vzdálenou laboratoř ke studiu radioaktivity najdete na kdt‑38.karlov.mff.cuni.cz.
O úlohy je velký zájem, a proto je nejlepší si čas pro vzdálené experimentování na stránce zarezervovat.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
