Návody na pokusy

Článků v rubrice: 75

Postavte si mlžnou komoru

Zkuste chytit neviditelné záření. Potřebujete k tomu kus suchého ledu (dosáhne teploty nízké až -30 °C, obyčejný led s 0 °C je příliš „teplý“), čistý isopropylalkohol (100%), čistou zavařovací sklenici s plechovým uzávěrem, filtrační papír, černý samet a silný zdroj světla. Pokus je třeba provádět v zatemněné místnosti.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Z černého sametu vystřihněte kolečko a vlepte ho dovnitř plechového víčka od sklenice. Na dno zavařovací sklenice vlepte kolečko vystřižené z filtračního papíru. Pak do sklenice nakapejte tolik alkoholu, aby se papír nasytil, těsně před tím, než by se začaly dělat loužičky. Sklenici pevně neprodyšně uzavřete a postavte ji víčkem dolů na kus suchého ledu. Zhasněte a v naprosté temnotě posviťte z boku na sklenici. Nemáte-li dostatečně silnou baterku - šajnovku, použijte třeba světlo z diaprojektoru. Trpělivě počkejte několik minut (asi 15), než se z lihových par ve sklenici vytvoří lehounká mlha. Budete-li mít štěstí, objeví se v kuželu světla poblíž černého dna občas bílá stopa. Právě jste na vlastní oči viděli neviditelné záření, které prošlo vaší experimentální mlžnou komorou. Přesněji řečeno, viděli jste dráhu, kterou částice prolétla. Ionty vzniklé průletem ionizující částice se staly kondenzačními jádry, na kterých se srazila pára, a dráha částice vytvořená z droboulinkých kapiček kapaliny se tak stala viditelnou.
Neviditelné záření, které si i v takovéto jednoduché mlžné komoře můžeme zviditelnit, je všude kolem nás. Obklopuje nás kosmické záření za Slunce i z hlubin vesmíru, všechny předměty kolem i my sami jsme zdrojem záření radionuklidů obsažených v přírodě.

Jak to, že to funguje?
Protože alkoholu byl nadbytek, vytvořila se nasycená pára. Vršek sklenice má pokojovou teplotu, spodek – kovové víčko – má díky kontaktu se suchým ledem -30 °C. Pára, která na něj spadne, se stane tzv. přechlazenou, dostane se do stavu, v jakém za normálních podmínek nemůže existovat. Velmi snadno kondenzuje, stačí jí k tomu i průlet nabité částice. A to je celé kouzlo.
Velké mlžné komory můžete vidět v informačních centrech našich jaderných elektráren Dukovany a Temelín, nebo na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské v Praze.

Líbil se vám pokus?
Návody na další podobné experimenty najdete v malé knížečce Pokusy z jaderné fyziky, které si můžete udělat doma. Na požádání vám ji zdarma zašleme – pište si na adresu ČEZ, a. s., komunikace, Duhová 2, Praha 4. Elektronickou podobu pokusů najdete na http://www.cez.cz/vzdelavaciprogram

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail