Návody na pokusy

Článků v rubrice: 72

Postavte si mlžnou komoru

Zkuste chytit neviditelné záření. Potřebujete k tomu kus suchého ledu (dosáhne teploty nízké až -30 °C, obyčejný led s 0 °C je příliš „teplý“), čistý isopropylalkohol (100%), čistou zavařovací sklenici s plechovým uzávěrem, filtrační papír, černý samet a silný zdroj světla. Pokus je třeba provádět v zatemněné místnosti.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Z černého sametu vystřihněte kolečko a vlepte ho dovnitř plechového víčka od sklenice. Na dno zavařovací sklenice vlepte kolečko vystřižené z filtračního papíru. Pak do sklenice nakapejte tolik alkoholu, aby se papír nasytil, těsně před tím, než by se začaly dělat loužičky. Sklenici pevně neprodyšně uzavřete a postavte ji víčkem dolů na kus suchého ledu. Zhasněte a v naprosté temnotě posviťte z boku na sklenici. Nemáte-li dostatečně silnou baterku - šajnovku, použijte třeba světlo z diaprojektoru. Trpělivě počkejte několik minut (asi 15), než se z lihových par ve sklenici vytvoří lehounká mlha. Budete-li mít štěstí, objeví se v kuželu světla poblíž černého dna občas bílá stopa. Právě jste na vlastní oči viděli neviditelné záření, které prošlo vaší experimentální mlžnou komorou. Přesněji řečeno, viděli jste dráhu, kterou částice prolétla. Ionty vzniklé průletem ionizující částice se staly kondenzačními jádry, na kterých se srazila pára, a dráha částice vytvořená z droboulinkých kapiček kapaliny se tak stala viditelnou.
Neviditelné záření, které si i v takovéto jednoduché mlžné komoře můžeme zviditelnit, je všude kolem nás. Obklopuje nás kosmické záření za Slunce i z hlubin vesmíru, všechny předměty kolem i my sami jsme zdrojem záření radionuklidů obsažených v přírodě.

Jak to, že to funguje?
Protože alkoholu byl nadbytek, vytvořila se nasycená pára. Vršek sklenice má pokojovou teplotu, spodek – kovové víčko – má díky kontaktu se suchým ledem -30 °C. Pára, která na něj spadne, se stane tzv. přechlazenou, dostane se do stavu, v jakém za normálních podmínek nemůže existovat. Velmi snadno kondenzuje, stačí jí k tomu i průlet nabité částice. A to je celé kouzlo.
Velké mlžné komory můžete vidět v informačních centrech našich jaderných elektráren Dukovany a Temelín, nebo na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské v Praze.

Líbil se vám pokus?
Návody na další podobné experimenty najdete v malé knížečce Pokusy z jaderné fyziky, které si můžete udělat doma. Na požádání vám ji zdarma zašleme – pište si na adresu ČEZ, a. s., komunikace, Duhová 2, Praha 4. Elektronickou podobu pokusů najdete na http://www.cez.cz/vzdelavaciprogram

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nový obor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Připravit odborníky na bezpečnost a současně zabezpečení jaderných zařízení ve všech jejích ohledech je hlavní cíl nového doktorského studijního programu Fakulty jaderné ...

Vytiskněte si vlastní jaderný reaktor

Jak se pohyb větru přenáší z listů větrné elektrárny na turbínu, co se skrývá uvnitř jaderného reaktoru, nebo jak se chová pára v parogenerátoru.

Desítky slunečních elektráren po celé České republice otevírají své brány

Více než dvě desítky solárních elektráren po celé České republice se v týdnu od 20. září zpřístupní veřejnosti.

Nejvýše položený reaktor

V Bolívijském El Alto v nadmořské výšce 4 000 metrů se začal stavět výzkumný reaktor, který budenejvýše položeným jaderným objektem na světě.

Start 35. ročníku korespondenčního semináře FYKOS

Zajímá Tě fyzika a přidružené přírodní vědy? Rád přemýšlíš o původu a fungování různých přírodních a fyzikálních jevů na Zemi i ve vesmíru?

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail