Rychlý reaktor BN-800 potvrzuje spolehlivý provoz paliva MOX
Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...
Zkuste chytit neviditelné záření. Potřebujete k tomu kus suchého ledu (dosáhne teploty nízké až -30 °C, obyčejný led s 0 °C je příliš „teplý“), čistý isopropylalkohol (100%), čistou zavařovací sklenici s plechovým uzávěrem, filtrační papír, černý samet a silný zdroj světla. Pokus je třeba provádět v zatemněné místnosti.
Z černého sametu vystřihněte kolečko a vlepte ho dovnitř plechového víčka od sklenice. Na dno zavařovací sklenice vlepte kolečko vystřižené z filtračního papíru. Pak do sklenice nakapejte tolik alkoholu, aby se papír nasytil, těsně před tím, než by se začaly dělat loužičky. Sklenici pevně neprodyšně uzavřete a postavte ji víčkem dolů na kus suchého ledu. Zhasněte a v naprosté temnotě posviťte z boku na sklenici. Nemáte-li dostatečně silnou baterku - šajnovku, použijte třeba světlo z diaprojektoru. Trpělivě počkejte několik minut (asi 15), než se z lihových par ve sklenici vytvoří lehounká mlha. Budete-li mít štěstí, objeví se v kuželu světla poblíž černého dna občas bílá stopa. Právě jste na vlastní oči viděli neviditelné záření, které prošlo vaší experimentální mlžnou komorou. Přesněji řečeno, viděli jste dráhu, kterou částice prolétla. Ionty vzniklé průletem ionizující částice se staly kondenzačními jádry, na kterých se srazila pára, a dráha částice vytvořená z droboulinkých kapiček kapaliny se tak stala viditelnou.
Neviditelné záření, které si i v takovéto jednoduché mlžné komoře můžeme zviditelnit, je všude kolem nás. Obklopuje nás kosmické záření za Slunce i z hlubin vesmíru, všechny předměty kolem i my sami jsme zdrojem záření radionuklidů obsažených v přírodě.
Jak to, že to funguje?
Protože alkoholu byl nadbytek, vytvořila se nasycená pára. Vršek sklenice má pokojovou teplotu, spodek – kovové víčko – má díky kontaktu se suchým ledem -30 °C. Pára, která na něj spadne, se stane tzv. přechlazenou, dostane se do stavu, v jakém za normálních podmínek nemůže existovat. Velmi snadno kondenzuje, stačí jí k tomu i průlet nabité částice. A to je celé kouzlo.
Velké mlžné komory můžete vidět v informačních centrech našich jaderných elektráren Dukovany a Temelín, nebo na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské v Praze.
Líbil se vám pokus?
Návody na další podobné experimenty najdete v malé knížečce Pokusy z jaderné fyziky, které si můžete udělat doma. Na požádání vám ji zdarma zašleme – pište si na adresu ČEZ, a. s., komunikace, Duhová 2, Praha 4. Elektronickou podobu pokusů najdete na http://www.cez.cz/vzdelavaciprogram
Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...
Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové hospodářství v energetickém sektoru?
Před časem jsme uveřejnili článek o možnostech kontroly původu potravin a odhalování falešných produktů. Pro zajímavost, na popud jednoho z našich čtenářů, doplňujeme informaci o využití stabilních ...
Měsíc vstoupil do nové geologické éry, říkají vědci. Doufají, že jejich návrh na vyhlášení nové epochy Měsíce – lunárního antropocénu ...
Hledáte jednoduché, ale účinné způsoby, jak řídit hladinu cukru v krvi? Nedopustit její kolísání, které má za následek výkyvy ve výkonnosti, únavu a přibývání na váze?