Návody na pokusy

Článků v rubrice: 70

Postavte si mlžnou komoru

Zkuste chytit neviditelné záření. Potřebujete k tomu kus suchého ledu (dosáhne teploty nízké až -30 °C, obyčejný led s 0 °C je příliš „teplý“), čistý isopropylalkohol (100%), čistou zavařovací sklenici s plechovým uzávěrem, filtrační papír, černý samet a silný zdroj světla. Pokus je třeba provádět v zatemněné místnosti.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Z černého sametu vystřihněte kolečko a vlepte ho dovnitř plechového víčka od sklenice. Na dno zavařovací sklenice vlepte kolečko vystřižené z filtračního papíru. Pak do sklenice nakapejte tolik alkoholu, aby se papír nasytil, těsně před tím, než by se začaly dělat loužičky. Sklenici pevně neprodyšně uzavřete a postavte ji víčkem dolů na kus suchého ledu. Zhasněte a v naprosté temnotě posviťte z boku na sklenici. Nemáte-li dostatečně silnou baterku - šajnovku, použijte třeba světlo z diaprojektoru. Trpělivě počkejte několik minut (asi 15), než se z lihových par ve sklenici vytvoří lehounká mlha. Budete-li mít štěstí, objeví se v kuželu světla poblíž černého dna občas bílá stopa. Právě jste na vlastní oči viděli neviditelné záření, které prošlo vaší experimentální mlžnou komorou. Přesněji řečeno, viděli jste dráhu, kterou částice prolétla. Ionty vzniklé průletem ionizující částice se staly kondenzačními jádry, na kterých se srazila pára, a dráha částice vytvořená z droboulinkých kapiček kapaliny se tak stala viditelnou.
Neviditelné záření, které si i v takovéto jednoduché mlžné komoře můžeme zviditelnit, je všude kolem nás. Obklopuje nás kosmické záření za Slunce i z hlubin vesmíru, všechny předměty kolem i my sami jsme zdrojem záření radionuklidů obsažených v přírodě.

Jak to, že to funguje?
Protože alkoholu byl nadbytek, vytvořila se nasycená pára. Vršek sklenice má pokojovou teplotu, spodek – kovové víčko – má díky kontaktu se suchým ledem -30 °C. Pára, která na něj spadne, se stane tzv. přechlazenou, dostane se do stavu, v jakém za normálních podmínek nemůže existovat. Velmi snadno kondenzuje, stačí jí k tomu i průlet nabité částice. A to je celé kouzlo.
Velké mlžné komory můžete vidět v informačních centrech našich jaderných elektráren Dukovany a Temelín, nebo na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské v Praze.

Líbil se vám pokus?
Návody na další podobné experimenty najdete v malé knížečce Pokusy z jaderné fyziky, které si můžete udělat doma. Na požádání vám ji zdarma zašleme – pište si na adresu ČEZ, a. s., komunikace, Duhová 2, Praha 4. Elektronickou podobu pokusů najdete na http://www.cez.cz/vzdelavaciprogram

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail