Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 222

Větrná turbína v oblacích

Ne každá země je ovívána natolik silným větrem, aby větší část z celkové výroby elektřiny mohly zajistit větrné parky. Sílu větru proto zatím nejvíce využívají přímořské státy. Nedávno se však objevil zajímavý projekt, určený i pro vnitrozemské prostředí.

Fotogalerie (6)
Balonová větrná elektrárna

Výsledky měření rychlosti a síly větru v různých výškách ukazují, že stálejší a silnější větrné proudy vanou ve výškách nad 100 m. Stavět tak vysoké stožáry větrných elektráren je neekonomické a obtížné. Kanadská společnost Magenn Power Systems představila koncept MARS, který je založen na rotujícím, heliem naplněném balónu. Ten se vznáší mezi 200 a 300 metry nad zemí, tedy v prostředí, kde rychlost větru zůstává celkem stálá. Balon rotuje kolem horizontální osy. Výkon takovéto větrné turbíny je díky vyšší rychlosti proudění vzduchu až osmkrát větší.

Tzv. Magnusův jev při rotaci balonu zvyšuje jeho stabilitu a přináší mu dodatečný vznos. Balon je z materiálu používaného na lodní plachty, s nehořlavou úpravou, odolný proti UV záření a s ochranou proti bleskům. Elektrický proud se přenáší na zem kabelem. Může se použít přímo na místě, napájet baterie, nebo po transformaci vpustit do energetické sítě. Balon umožní nastavit turbínu do optimálního vzdušného proudu kdykoliv v průběhu dne. Je přemístitelný podle potřeby, dá se snadno vypustit, zrušit a na jiném místě obnovit. Pracuje při rychlostech větru od 2,5 m/h do 60 m/h. Tlak plynu v balonu, rychlost větru, rychlost rotace a parametry generátoru se průběžně měří a vyhodnocují. Neohrožuje ptáky ani netopýry a má podstatně nižší hlučnost než pozemní větrné elektrárny. Náklady na výrobu elektřiny systémem MARS jsou pod 0,5 US centů/kWh. Jeho použití může být výhodné v izolovaných lokalitách bez elektrické sítě, v malých sítích a ostrovních režimech, v opuštěných oblastech, na farmách, těžních plošinách, jako záložní zdroj pro případ přírodních neštěstí, která zničí infrastrukturu, v armádních aplikacích apod.

Hlavní výhody systému MARS:

  • Vyrobená elektřina je levnější než z klasických větrných instalací.

  • Účinnost systému je od 25 % do 60 %.

  • Stálejší výroba elektřiny.

  • Zdroj může být umístěn co nejblíže místu spotřeby, snižují se tedy náklady na přenos a přenosové ztráty.

  • Při výstavbě není potřeba jeřábů ani složitých stavebních konstrukcí.

  • Zdroj je mobilní.

Společnost plánuje vyrobit několik prototypů balónu MARS. V současnosti je v testovacím provozu model o výkonu 25 kW. Se sériovou výrobou některých větrných turbín o výkonu 100 kW firma počítá v roce 2012, ve stejném roce by měly být balóny určeny ke komerčnímu využití. Náklady na pořízení systému MARS ještě nejsou pevně stanovené, ale firma je odhaduje na 4,5 až 7 USD na 1 instalovaný watt. Vývojáři kanadské společnosti věří, že systém MARS bude schopen produkovat dostatek levné elektřiny a přitom si zachovávat co nejdelší životnost (odhad je 15 let).


Více informací na http://www.magenn.com

Animace fungování větrného balonu:
http://www.magenn.com/media/video/player.html?v=JDJhhGJwSuA&hl=en

Beneš Jan
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lunární rover pro malé náklady

Firma Venturi Space, která vymýšlí, studuje, navrhuje a vyrábí vozidla schopná zvládnout extrémní podmínky prostředí na Měsíci a Marsu, a firma Venturi Astrolab, Inc.

Od farmaceutické chemie k modrému uhlíku

Inés Sanz Alvarezová vyrůstala v Montevideu v Uruguayi a nikdy si nepomyslela, že bude pracovat v mořské vědecké laboratoři, natož v Monaku. Původně pracovala ve farmaceutické chemii.

Podpora rozvoje jaderné energetiky v ČR

Aktuální výzkum veřejného mínění IBRS provedený ve druhém pololetí 2024 ukázal, že 71 % populace starší 18 let je pro rozvoj jaderné energetiky v České republice.

Víte, co je modrý uhlík?

Jako „modrý uhlík“ se dnes označuje organický uhlík zachycený a uložený oceánem ve vegetačních pobřežních ekosystémech – mangrovových lesích, slaniskách ...

Světová jaderná energetika na přelomu 2024/2025

V provozu je 417 jaderných  energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 375 320 MWe ve 31 zemích světa. Ve výstavbě je 63 reaktorů, které  po zprovoznění ...

Nejnovější video

Nad staveništěm největšího tokamaku světa

Proleťte se nad budoucím fúzním reaktorm ITER

close
detail