Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Větrná turbína v oblacích

Ne každá země je ovívána natolik silným větrem, aby větší část z celkové výroby elektřiny mohly zajistit větrné parky. Sílu větru proto zatím nejvíce využívají přímořské státy. Nedávno se však objevil zajímavý projekt, určený i pro vnitrozemské prostředí.

Fotogalerie (6)
Balonová větrná elektrárna

Výsledky měření rychlosti a síly větru v různých výškách ukazují, že stálejší a silnější větrné proudy vanou ve výškách nad 100 m. Stavět tak vysoké stožáry větrných elektráren je neekonomické a obtížné. Kanadská společnost Magenn Power Systems představila koncept MARS, který je založen na rotujícím, heliem naplněném balónu. Ten se vznáší mezi 200 a 300 metry nad zemí, tedy v prostředí, kde rychlost větru zůstává celkem stálá. Balon rotuje kolem horizontální osy. Výkon takovéto větrné turbíny je díky vyšší rychlosti proudění vzduchu až osmkrát větší.

Tzv. Magnusův jev při rotaci balonu zvyšuje jeho stabilitu a přináší mu dodatečný vznos. Balon je z materiálu používaného na lodní plachty, s nehořlavou úpravou, odolný proti UV záření a s ochranou proti bleskům. Elektrický proud se přenáší na zem kabelem. Může se použít přímo na místě, napájet baterie, nebo po transformaci vpustit do energetické sítě. Balon umožní nastavit turbínu do optimálního vzdušného proudu kdykoliv v průběhu dne. Je přemístitelný podle potřeby, dá se snadno vypustit, zrušit a na jiném místě obnovit. Pracuje při rychlostech větru od 2,5 m/h do 60 m/h. Tlak plynu v balonu, rychlost větru, rychlost rotace a parametry generátoru se průběžně měří a vyhodnocují. Neohrožuje ptáky ani netopýry a má podstatně nižší hlučnost než pozemní větrné elektrárny. Náklady na výrobu elektřiny systémem MARS jsou pod 0,5 US centů/kWh. Jeho použití může být výhodné v izolovaných lokalitách bez elektrické sítě, v malých sítích a ostrovních režimech, v opuštěných oblastech, na farmách, těžních plošinách, jako záložní zdroj pro případ přírodních neštěstí, která zničí infrastrukturu, v armádních aplikacích apod.

Hlavní výhody systému MARS:

  • Vyrobená elektřina je levnější než z klasických větrných instalací.

  • Účinnost systému je od 25 % do 60 %.

  • Stálejší výroba elektřiny.

  • Zdroj může být umístěn co nejblíže místu spotřeby, snižují se tedy náklady na přenos a přenosové ztráty.

  • Při výstavbě není potřeba jeřábů ani složitých stavebních konstrukcí.

  • Zdroj je mobilní.

Společnost plánuje vyrobit několik prototypů balónu MARS. V současnosti je v testovacím provozu model o výkonu 25 kW. Se sériovou výrobou některých větrných turbín o výkonu 100 kW firma počítá v roce 2012, ve stejném roce by měly být balóny určeny ke komerčnímu využití. Náklady na pořízení systému MARS ještě nejsou pevně stanovené, ale firma je odhaduje na 4,5 až 7 USD na 1 instalovaný watt. Vývojáři kanadské společnosti věří, že systém MARS bude schopen produkovat dostatek levné elektřiny a přitom si zachovávat co nejdelší životnost (odhad je 15 let).


Více informací na http://www.magenn.com

Animace fungování větrného balonu:
http://www.magenn.com/media/video/player.html?v=JDJhhGJwSuA&hl=en

Beneš Jan
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail