Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Ne každá země je ovívána natolik silným větrem, aby větší část z celkové výroby elektřiny mohly zajistit větrné parky. Sílu větru proto zatím nejvíce využívají přímořské státy. Nedávno se však objevil zajímavý projekt, určený i pro vnitrozemské prostředí.
Výsledky měření rychlosti a síly větru v různých výškách ukazují, že stálejší a silnější větrné proudy vanou ve výškách nad 100 m. Stavět tak vysoké stožáry větrných elektráren je neekonomické a obtížné. Kanadská společnost Magenn Power Systems představila koncept MARS, který je založen na rotujícím, heliem naplněném balónu. Ten se vznáší mezi 200 a 300 metry nad zemí, tedy v prostředí, kde rychlost větru zůstává celkem stálá. Balon rotuje kolem horizontální osy. Výkon takovéto větrné turbíny je díky vyšší rychlosti proudění vzduchu až osmkrát větší.
Tzv. Magnusův jev při rotaci balonu zvyšuje jeho stabilitu a přináší mu dodatečný vznos. Balon je z materiálu používaného na lodní plachty, s nehořlavou úpravou, odolný proti UV záření a s ochranou proti bleskům. Elektrický proud se přenáší na zem kabelem. Může se použít přímo na místě, napájet baterie, nebo po transformaci vpustit do energetické sítě. Balon umožní nastavit turbínu do optimálního vzdušného proudu kdykoliv v průběhu dne. Je přemístitelný podle potřeby, dá se snadno vypustit, zrušit a na jiném místě obnovit. Pracuje při rychlostech větru od 2,5 m/h do 60 m/h. Tlak plynu v balonu, rychlost větru, rychlost rotace a parametry generátoru se průběžně měří a vyhodnocují. Neohrožuje ptáky ani netopýry a má podstatně nižší hlučnost než pozemní větrné elektrárny. Náklady na výrobu elektřiny systémem MARS jsou pod 0,5 US centů/kWh. Jeho použití může být výhodné v izolovaných lokalitách bez elektrické sítě, v malých sítích a ostrovních režimech, v opuštěných oblastech, na farmách, těžních plošinách, jako záložní zdroj pro případ přírodních neštěstí, která zničí infrastrukturu, v armádních aplikacích apod.
Hlavní výhody systému MARS:
Společnost plánuje vyrobit několik prototypů balónu MARS. V současnosti je v testovacím provozu model o výkonu 25 kW. Se sériovou výrobou některých větrných turbín o výkonu 100 kW firma počítá v roce 2012, ve stejném roce by měly být balóny určeny ke komerčnímu využití. Náklady na pořízení systému MARS ještě nejsou pevně stanovené, ale firma je odhaduje na 4,5 až 7 USD na 1 instalovaný watt. Vývojáři kanadské společnosti věří, že systém MARS bude schopen produkovat dostatek levné elektřiny a přitom si zachovávat co nejdelší životnost (odhad je 15 let).
Animace fungování větrného balonu:
http://www.magenn.com/media/video/player.html?v=JDJhhGJwSuA&hl=en
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.