Využijeme sopky k výrobě elektřiny?

Vulkanická činnost Země, způsobená vícedeskovou tektonikou v kombinaci s dalšími vlivy, je trvalou součástí naší minulosti i přítomnosti. Na jedné straně může být stálou hrozbou pro osudy statisíců lidí, na druhé zdrojem tepelné energie, která se do atmosféry uvolňuje bez užitku pro člověka. Přitom by mohla být jedním z výhodných ekologických zdrojů energie k výrobě elektřiny. Jen tak vědět, jak na to! Podívejme se v této souvislosti za doprovodu webových stránek afrikaonline.cz do Afriky, kde asi před 30. milióny lety byl východ černého kontinentu rozbouřen množstvím silných erupcí, doprovázených gigantickými výlevy lávy. Koncem třetihor – v pliocénu – se čedičový příkrov s kužely sopečného popela rozevřel v systém příkopových propadlin.

Rifty vytvořily trojúhelník
Rifty Rudého moře a Adenského zálivu vytvářejí s Etiopskou příkopovou propadlinou Afarský trojúhelník. Právě zde je ohnisko geologického dění, kde lze v  periodách několika hodin zaznamenat seismickou aktivitu. Tady je také možné pozorovat vznik nových moří a štěpení kontinentu. Zajímavým úkazem tektonické činnosti je Danakilská proláklina o rozměrech 500 x 200 km. Jezera Asale (-116m) a Afera (-80m) jsou spolu s četnými různobarevnými solnými útvary důkazem toho, že celá tato oblast byla kdysi pokryta vodami Rudého moře. Nově vzniklý sopečný masiv oddělil proláklinu od moře a odpařená voda zde po sobě místy zanechala mohutné vrstvy krystalické soli.

Z vulkánů této oblasti je nejznámější Erta Ale. Magmatická komora zásobuje „pulzující lávové jezero“ dostatkem tavené horniny tak, že neztuhne ani nevychladne. Mezi další známé sopky Afarského trojúhelníku patří: Dubbi, Dalloi, Alayta, Manda – Inakir a Ardoukoba.

Příkop se stále rozevírá
Východoafrický příkop, táhnoucí se v délce 5000 km od Rudého moře, celou východní Afrikou, až k ústí řeky Zambezi, se každým rokem rozevírá o několik milimetrů. Nejširší je propadlina u jezera Turkana (přes 300 km) a nejužším je u jezera Baringo (asi 70 km). Nadmořská výška dna příkopu stoupá až na 2000 metrů nad mořem (jezero Nakuru).

Okraj afrického příkopu je lemován velmi úrodnou Východoafrickou vysočinou. Na východní straně se tyčí Mt. Kenya (Kirinyaga – 5199 m n.m.), Kilimandžáro (Uhuru 5895 m n.m.) a Mt. Meru. Na straně západní pak dominuje Mt. Elgon a pánev Viktoriina jezera.

Elektřina z nitra Země
Zajisté nejzajímavější sopkou přikopu je Ol Doinyo Lengai, jenž je Masaji nazývána „Hora boha“. Jedná se o jedinou známou sopku na Zemi, jejíž láva je taveninou uhličitanu sodného. Teplota lávy dosahuje pouze 500°C–700°C. Původně černá vyvřelina následkem vlhkosti vzduchu do několika dnů zbělá. V okolí hory jsou četná sodná jezírka hýřící pestrými barvami.

Z energetického hlediska je významnou sopkou Teleki´s Vulcano u jezera Turkana, jejíž horké výpary z jícnu sopky byly použity pro výrobu elektrické energie. Podobně se horkých plynů využívá též na jihu Keni (Hell´s Gate) v blízkosti Naivashy. Jedná se o nejekologičtější způsob výroby elektrické energie, který by se dal uplatnit na mnoha místech afrických propadlin. Ve skutečnosti tomu tak není, ale jediným důvodem jsou vysoké vstupní náklady.

Sopky vytvářejí příhodné klima pro ohrožené druhy zvířat
Středoafrický příkop (rift) se táhne od Ugandy, Rwandou, Burundi, D.R. Kongo a Tanzanií až k  jezeru Malawi. Po celé své délce jej zaplňují, až na slané jezero Rukwa, jezera sladkovodní. Nejhlubším místem Středoafrického příkopu je dno jezera Tanganyika (hluboké 1470 m v nadmořské výšce 772 m). Vulkán Nyiragongo v pohoří Virunga rozděluje povodí řek Kongo a Nilu. Středoafrický příkop skýtá na svých úbočích útočiště ohrožených primátů – šimpanze (Národní park Gombe Stream a Mahale Mts. u jezera Tanganyika) a goril (Národní park Virunga – Gorila horská a Národní park Maiko, Národní park Kahuzi Biega – Gorila východní).

---

Oblast riftových zlomů Afriky sice není nejvhodnějším místem pro život lidí, ale její výzkum může přinést nejen zajímavé poznatky o vývoji Země a také o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie. Pokud se podaří snížit vstupní náklady na výrobu elektřiny využitím tepla unikajícího z nitra Země v oblasti východoafrických propadlin, bude mít lidstvo další ekologický zdroj energie na dosah ruky.

---

Soutěž o ceny:
Kdo nám pošle popis principu na kterém geotermální elektrárny využívající horkých výparů z jícnů sopek Teleki´s Vulcano u jezera Turkana a Hell´s Gate na jihu Keni v blízkosti Naivashy fungují, získá od nás cenu! Kdo napíše celý článek, dostane ještě hodnotnější odměnu. Těšíme se na odpovědi i články! Užitečné odkazy k textu:

Zajímavé odkazy k textu:

http://www.swisseduc.ch/stromboli
http://www.cotf.edu/ete/modules/mgorilla/mgorilla.html
http://www.volcanodiscovery.com
http://www.volcano.si.edu
http://www.decadevolcano.net

---

Pečlivě vymetl nevyhaslé sopky. Dvě byly v činnosti. A to bylo ohromně pohodlné, když bylo potřebí ráno ohřát snídani. Měl také jednu vyhaslou sopku. Ale vždycky říkával: „Člověk nikdy neví!“, a tak vymetl i tu vyhaslou. Jsou-li sopky dobře vymeteny, hoří mírně a pravidelně, nevybuchují. Sopečné výbuchy jsou jako oheň v krbu. Na naší Zemi jsme ovšem příliš malí, abychom si mohli vymetat sopky. Proto nám způsobují spoustu nepříjemností.

Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ