Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Se zajímavým řešením problematiky obnovitelných zdrojů energie přišla nizozemská firma Ooms Avenhorn Holding. Rozhodla se totiž využít energie z rozpáleného asfaltu. Zařízení nazvané Road Energy Systems® využívá schopnost asfaltového povrchu silnic absorbovat teplo. Absorpční schopnost je podpořena navíc černou barvou asfaltu. Získaná energie se užívá na chlazení budov v létě a vyhřívání v zimě. Firma je první na světě, která takové zařízení uvedla do provozu. V Scharwoude v Nizozemí zahájilo provoz 1. října 2000. Vytápí a chladí čtyři administrativní budovy.
Zařízení připomíná síť ohebných trubek, naplněných vodou, umístěných na speciálním roštu pod asfaltovým kobercem přímo na silnicích a cestách. Ohřátá voda pak putuje do podzemních zásobníků, tvořených tzv. aquifery, vodonosnými vrstvami písku, odkud je dále využívána. Teplo zde zůstane akumulované až několik měsíců. Přes léto se teplo z rozpáleného asfaltu naakumuluje a na podzim se začne využívat.
Část tepla slouží v zimních měsících k vyhřívání silnice, část se vede do bytů, kde plní funkci topení. V létě systém funguje obráceně – voda z chladného vodního zdroje ochlazuje byty, pak se vede pod asfalt a ohřátá se injikuje (vtlačuje injektáží) do podzemních zásobníků.
Nápad již funguje v praxi, asfalt tak vyhřívá činžovní dům, hangár nebo průmyslový park. Přestože zařízení není levné, údajně se vyplatí díky snížené spotřebě elektrické energie a především snížením emisí CO2. Ve srovnání s konvenčním systémem vytápění má zařízení 50% emise CO2 a v zimě minimalizuje použití soli na silnici. Přináší rovněž sekundární účinky jako je např. prodloužení životnosti silnic nebo ochrana povrchu vozovek před namrzáním.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.