Nejvíce elektřiny z vody, slunce a větru za posledních 11 let
Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí.
Se zajímavým řešením problematiky obnovitelných zdrojů energie přišla nizozemská firma Ooms Avenhorn Holding. Rozhodla se totiž využít energie z rozpáleného asfaltu. Zařízení nazvané Road Energy Systems® využívá schopnost asfaltového povrchu silnic absorbovat teplo. Absorpční schopnost je podpořena navíc černou barvou asfaltu. Získaná energie se užívá na chlazení budov v létě a vyhřívání v zimě. Firma je první na světě, která takové zařízení uvedla do provozu. V Scharwoude v Nizozemí zahájilo provoz 1. října 2000. Vytápí a chladí čtyři administrativní budovy.
Zařízení připomíná síť ohebných trubek, naplněných vodou, umístěných na speciálním roštu pod asfaltovým kobercem přímo na silnicích a cestách. Ohřátá voda pak putuje do podzemních zásobníků, tvořených tzv. aquifery, vodonosnými vrstvami písku, odkud je dále využívána. Teplo zde zůstane akumulované až několik měsíců. Přes léto se teplo z rozpáleného asfaltu naakumuluje a na podzim se začne využívat.
Část tepla slouží v zimních měsících k vyhřívání silnice, část se vede do bytů, kde plní funkci topení. V létě systém funguje obráceně – voda z chladného vodního zdroje ochlazuje byty, pak se vede pod asfalt a ohřátá se injikuje (vtlačuje injektáží) do podzemních zásobníků.
Nápad již funguje v praxi, asfalt tak vyhřívá činžovní dům, hangár nebo průmyslový park. Přestože zařízení není levné, údajně se vyplatí díky snížené spotřebě elektrické energie a především snížením emisí CO2. Ve srovnání s konvenčním systémem vytápění má zařízení 50% emise CO2 a v zimě minimalizuje použití soli na silnici. Přináší rovněž sekundární účinky jako je např. prodloužení životnosti silnic nebo ochrana povrchu vozovek před namrzáním.
Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí.
Nová výzkumná práce Evropské laboratoře molekulární biologie publikovaná v Nature Communications klade základy pro vývoj nových léků specifických pro genetické ...
Výzkumníci v Austrálii budují „živou semennou banku“, která má chránit poslední zbývající fragmenty australského deštného pralesa před klimatickými změnami.
Neobvyklé jezero s podmínkami, které mohly dát vzniknout životu na Zemi, leží v kanadské Britské Kolumbii. Vědci považují jezero Last Chance za obdobu jezer, která mohla na Zemi existovat ...
Zachování umění a kulturního dědictví je společnou ambicí celosvětové komunity. MAAE využívá jadernou vědu a technologii k charakterizaci a uchování artefaktů, a tím k ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.