Zatímco v Německu eskalují problémy kolem budoucích úložišť jaderného odpadu, ve Frauenhoferově institutu chemických technologií (ICT) ve Pfinztalu už dnes vážně uvažují o tom, že i větrné elektrárny, kterých bylo ke konci roku 2014 jen na pevnině 24 867, se po odstávce stanou využitelným odpadem. A rozhodně nikoli zanedbatelným. Jen z rotorových lopatek větrníků se podle ICT do roku 2027 v Německu zvýší hmotnost odpadu na 30 000 tun ročně a postupně se dosáhne až 40 000 tun. Nová energetická technologie se tak zřejmě stane základem pro lukrativní recyklační trh.
Fotogalerie (6)
Provozovatelé větrných elektráren nesou (stejně jako provozovatelé elektráren jaderných) odpovědnost za jejich likvidaci. Na základě dosavadních krátkodobých zkušeností zatím nedokáží přesně určit dobu jejich životnosti. V závislosti na platnosti stavebního povolení a na hospodářských podmínkách, daných současným německým zákonem o obnovitelných zdrojích, ji vymezují na 20 až 25 let.
Kam s ní
V současné době se při likvidaci větrné elektrárny zpracovává betonový fundament na drť a ta se využívá především při silniční výstavbě. Kov z tubusu se vrací do výrobního procesu v ocelárnách. Generátor a pohon se obvykle použijí na náhradní díly. Zatím se nejedná o velké objemy. K demontážím dochází hlavně v rámci záměny za novější typy. Starší provozuschopné modely, především ty s výkonem pod 1 MW, mají stabilní odbytiště v Polsku, Rusku a bývalých zemích SNS, kde slouží dál.
Rozstřelování listů rotoru
Největší zátěž, demontáží a transportem počínaje, představují v procesu likvidace desítky metrů dlouhé rotorové listy. V ICT vyvinuli postup tzv. „energetické demontáže“, kdy se za pomoci výbušniny a přesně umístěných detonačních kabelů rozdělí list na menší díly přímo na místě. Další nově vyvíjené technologie se týkají samotného korpusu a odloučení skleněných nebo uhlíkových vláken, kterými je zpevněn. Skleněná vlákna se spalují ve speciálních cementárenských pecích, vysoká teplota spalování se využívá při energeticky náročné výrobě cementu a popel se přidává do cementové směsi. Pro uhlíková vlákna – jako pro desetkrát dražší materiál – se hledá možnost recyklace.
Co s větrníky na moři
V případě větrných parků umístěných v moři není otázka jejich likvidace v současné době aktuální. Jisté je, že bude finančně mnohem nákladnější. Dosavadní koncepce navíc předpokládá, že piloty zapuštěné do mořského dna budou při demontáži elektrárny vyříznuty pouze do hloubky dvou metrů pod povrchem. Zda koroze zbytků oceli, které v mořském dně zůstanou, nebude ekologicky závadná, a zda si nakonec nevyžádá kompletní odstranění, to v současnosti nikdo nedokáže odhadnout.
Zdroje
http://www.energiereporter.com/reportagen/81-verscherbeln-statt-recyclen-178
http://hamburgtrend.info/fileadmin/user_upload/pdf/Vortraege_2013/Woidasky_Recycling_von_Windkraftanlagen.pdf
http://www.vdma.org/documents/106078/913186/Factsheet-Status-des-Windenergieausbaus-an-Land-in-Deutschland_2014.pdf/31760ace-dd6e-4e54-bbca-9565a17d3c88
Klasickým přístupem k řízení projektů je rozdělení rizik do tří samostatných kategorií. První zahrnuje známá rizika, druhá neznámá rizika a třetí nepoznatelná rizika, často označovaná jako „neznámá neznámá“. Tento přístup klasifikace rizik se používá ve většině velkých projektů.
Každý rok se v českých domácnostech a firmách spotřebují miliony tonerových kazet do laserových tiskáren. Především kvůli nízké ceně dávají lidé přednost takzvaným kompatibilním tonerům do laserových tiskáren od neznámých výrobců.
Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií.
Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.
Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
