Větrných mlýnů v Česku je víc než bychom čekali

Řekne-li se větrné mlýny, vybaví se Nizozemsko, pro které se staly (spolu s dřeváky a tulipány) symbolem. Další asociace míří do Španělska, kde s nimi bojoval Don Quijote. A větrné mlýny patřily – a v desítkách případů dosud patří – ke krajinnému obrazu některých regionů Česka. Přestože se na území Čech, Moravy a Slezska dochovalo více než pět desítek objektů, na kterých je více či méně patrné, že to jsou, popř. byly větrné mlýny, málokdo některý z nich navštívil.

Předkové větrných elektráren

Větrné mlýny jsou přímými předky větrných elektráren. Jejich existence je ve světě doložena více než 3 000 let, na našem území se objevily ve 12.-13. století. První z nich stál u kláštera premonstrátů v Praze na Břevnově. V průběhu dalších století se u nás mlýny stavěly asi na tisíci lokalitách, především tam, kde nebyly vhodné toky ke stavbě mlýnů vodních a kde byla k dispozici vhodná vyvýšená místa s větrným prouděním. Mlýny pak síly větru využívaly pomocí tlaku proudícího vzduchu na vhodně natočené lopaty (křídla). Větrníky patřily i k obrazu naší krajiny, ke krajinnému rázu, který je dnes – podle mínění některých odpůrců – narušován právě větrnými elektrárnami.

Typy větrných mlýnů

Technici rozlišují dva základní typy větrných mlýnů. Holandský typ měl tvar válcovité nebo kuželovité stavby z kamene nebo cihel a proti větru se natáčela jen střecha s osou křídel, uložená na spodní pevné části stavby na kolečkách nebo válečcích. Natáčení se u našich větrných mlýnů ovládalo vnitřním mechanismem.

Sloupový nebo též německý typ mlýna je celodřevěná stavba ve výšce podlaží prvního patra otočně uložená na středovém sloupu. Proti větru se zpravidla natáčela pomocí ukotvených rumpálů, zřídka silou zvířat nebo několika lidí. V obou typech – holandském i německém – se otáčivý pohyb křídel přenáší hlavním hřídelem a dřevěnými převody, tvořenými tzv. palečným a cévovým kolem, na mlecí, případně i další mlýnské mechanismy.

Ve Slezsku se vyskytuje i zajímavý typ malých mlýnků s turbínou. Většinou jde o jednoduché dřevěné stavby obdélníkového půdorysu o rozměrech okolo 2 m ×3 m. Střechou prochází osa ocelové větrné turbíny typu Eclipse, kterou lze natáčet proti větru. Turbína bez dalších převodů přímo pohání mlýnské složení. Jsou typické pro oblast severní Moravy a na malých hospodářstvích, většinou tzv. kovozemědělců, sloužily ke šrotování  obilí pro krmení dobytka. Po několikanásobném semletí a přesívání mohla být vyrobena i mouka.Tyto mlýnky vznikaly v prvních třech desetiletích 20. století, kdy jich bylo postaveno několik stovek. Dodnes se jich dochovalo 75, z nichž některé jsou opravené a přesunuté na nové lokality. Na ilustracích jsou zjednodušená schémata jednotlivých typů mlýnů. Odlišnosti uvedených typů mlýnů jsou zvýrazněny, barevně je označena otočná část mlýna (obr. 1, 2, 3).

Unikátní tzv. Halladayova turbína

Principu uvedených typů se vymyká větrný mlýn v Ruprechtově, a to díky unikátní tzv. Halladayově turbíně, která mlýn poháněla. Vynález amerického farmáře doputoval až na Moravu, kde se vyskytovala necelá desítka takto poháněných mlýnů. Jedině v případě Ruprechtova se však majitelům ve spolupráci s odborníky z technického muzea v Brně podařilo podle starých fotografií a nalezených konstrukčních prvků identifikovat a vyrobit repliku původní turbíny a osadit ji nad střechu mlýna. S velkou pravděpodobností jde o jedinou Halladayovu turbínu na větrném mlýnu nejen v Evropě, ale i na světě. U nás se funkční kopie této turbíny staly součástí poutačů u nákupní zóny u Olomouce a u čerpací stanice pohonných hmot ve Znojmě, kde dokonce pohání generátor a elektřina slouží k ohřevu vody pro čerpací stanici.

Halladayovu turbínu v Ruprechtově  tvoří věnec 16 sekcí žaluzií, jejichž naklápění do účinné polohy centrálně ovládají táhla ze mlýna. Oproti ostatním mlýnům, u nichž bylo třeba výkon regulovat přidáním nebo odebráním výplní v kostře křídel – přičemž musel být mlýn vždy zastaven –, v Ruprechtově byla možná regulace za chodu. Současně se zvýšila účinnost turbíny.

Kam za mlýny

Nejvíce větrných mlýnů se dochovalo na Moravě a ve Slezsku, v oblasti vymezené městy Ostrava, Zlín, Brno, Olomouc a Opava (obr. 4). Zajímavých je i 13 větrných mlýnů v oblasti Frýdlantského s Šluknovského výběžku v severních Čechách. Muzea pečují a provozují čtyři mlýny. Celkem je pravidelně nebo občas přístupných 19 mlýnů, ať už ve vlastnictví obcí nebo jednotlivých majitelů. Některé mlýny byly přestavěny na soukromá obydlí, penzion nebo restauraci. Statistiku větrných mlýnů v Čechách a na Moravě a podrobnosti pro zájemce o návštěvu přístupných mlýnů uvádí tabulka 1. Při putování za mlýny můžete zamířit i do nejbližšího zahraničního mlýna u městečka Retz, asi 15 km jihozápadně od Znojma (4 km za hraničním přechodem Hnanice-Mitterretzbach) nebo k městu Holíč, kde je jediný dochovaný mlýn na Slovensku.

Dřevěná technologie

Návštěvníky mlýnů s dochovaným vnitřním vybavením bezesporu zaujmou dřevěné převody, tvořené mohutným palečným kolem a menším kolem cévovým. To vše je ukázkou ruční kusové práce „sekerníků“, rozměry a detaily zařízení se liší mlýn od mlýna. Sestava kromě převodu „dorychla“ zajišťovala přeměnu horizontálního otáčení hlavního hřídele s rotorem (listy, křídly) do vertikálního otáčení pohonu mlýnských kol, případně i dalších strojů ve mlýně. U palečného kola nechyběla důmyslná pásová brzda kolem části jeho obvodu.

Hrubost mletí regulovalo další zařízení, tzv. „lehčení“. To spočívalo v regulaci mezery mezi spodním (pevným) a horním (otáčejícím se) mlýnským kamenem. Mlýnský kámen vážil i několik stovek kilogramů, díky systému pák však bylo možné mezeru mezi kameny regulovat pákami z jednoho místa a doslova jedním prstem. Zdvih páky o několik centimetrů pak díky propojení s dalšími pákami znamenal změnu mezery mezi kameny o zlomek milimetru, asi o tloušťku běžného kancelářského papíru.

Při hrubém mletí vznikal ze zrna šrot, používaný ke krmení hospodářských zvířat, pro mletí na mouku však bylo třeba celý proces několikrát opakovat; to pak mlynář s každým pytlem musel opět po strmém schodišti vystoupat k násypce nad mlýnskými kameny a postupně popsaným pákovým systémem ubírat šířku mezery mezi kameny. Mletí na mouku mělo své finále v moučnici – dřevěné skříni, v níž probíhalo na otáčejících se sítech třídění na jednotlivé frakce meliva.

Některé mlýny měly dvě (někdy i tři) sestavy kamenů, tzv. mlýnská složení. Před vlastním mletím bylo někde možné zrno na dalším zařízení obroušením zbavit obalů, v dokonalejších mlýnech (tzv. „uměleckých“) mlynář nemusel vynášet hrubé melivo v pytlích na zádech, ale k dopravě sloužily kapsové výtahy. To vše, včetně historie konkrétního mlýna a mlynářských historek, je nejlépe poznat při osobní návštěvě některého z přístupných mlýnů.

Inventura větrníků (obr. 4)

Tabulka1 uvádí aktuální statistiku větrných mlýnů, jejich stav a využití či dochované pozůstatky v Česku. Přístupné objekty jsou zakresleny v mapce i v seznamu spolu s odkazy na jejich přesnou polohu a možnosti návštěvy (kontakty na „majitele klíčů“).

Návštěva „větrníků“ může být zpestřením při turistickém putováním Slezskem, oblastí kolem řeky Moravy (od hornomoravského až po dolnomoravský úval), Moravským krasem i Drahanskou vrchovinou, stejně jako oblastí mezi Děčínem a Libercem.

Mlýn na okraji obce Ruprechtov (v mapce č. 6) má unikátní Halladayovu turbínu. Kuželov (v mapce č. 3) je kompletně vybavený, možná nejznámější větrník holandského typu u nás. Je ve správě brněnského Technického muzea. V sousedící usedlosti mlynáře je malé muzeum. Sloupový mlýn v Kloboukách u Brna (v mapce č. 5) je poslední ze sedmi, které okolo obce stávaly. I ten je však na současnou lokalitu převezen z Pacetluk na Kroměřížsku, kde chátral. Nadšenci z Klobouk trosky převezli a dokázali znovu postavit, dnes je plně vybavený. Nad obcí Jalubí nedaleko Velehradu stojí stavebně plnohodnotná replika větrného mlýna holandského typu, který zde stával, avšak zchátral a postupně byl rozebrán na stavební kámen. Sloupové větrné mlýny ve Velkých Těšínech (v mapce č. 8) a Rymicích (v mapce č. 7) na Kroměřížsku jsou přístupné jako muzejní expozice. V Rymicích je navíc v bývalé tvrzi stálá výstava o větrných mlýnech, jako součást prohlídkové trasy s malým skanzenem v obci. Také v rožnovském skanzenu (v mapce č. 9) je přenesený větrný mlýn z Kroměřížska. Na okraji Hané má původní vybavení mlýn v Přemyslovcích (v mapce č. 13), a v jeho blízkosti je přenesený malý mlýnek s turbínou z Ostravska. Ve mlýnu v obci Rudice (v mapce č. 19) na okraji Moravského Krasu je obecní muzeum speleologie. Sloupový mlýn nad obcí Partutovice (v mapce č. 11) má kompletní vybavení a je oblíbenou zastávkou na cyklotrase. V nedalekém Spálově (v mapce č. 15) byl v minulých letech před zřícením zachráněn náš nejmenší zděný větrný mlýn. Jeden z nejmohutnějších dřevěných větrníků stojí u obce Litultovice (v mapce č. 16) na Opavsku. V obcích kolem Ostravy (Václavovice, Šenov, Bruzovice, Řepiště) je „rozptýlený skanzen“ malých větrných mlýnků s turbínou.

V severních Čechách je v miniskanzenu u obce Jindřichovice pod Smrkem (v mapce č. 2) malý zděný větrný mlýnek s turbínou, která sem byla převezena z Ostravska. Mlýn je funkční a mele pro místní ekofarmu. Nejmohutnější a tak trochu záhadná je zřícenina zděného mlýna u obce Příčovy (v mapce č. 1) na Příbramsku. A kdo chce vyrazit za hranice do Rakouska, má možnost navštívit větrný mlýn v Retzu (v mapce č. 18), který je součástí rodinného vinařství a leží na pěších i cyklistických stezkách rakouskou částí Podyjí.

Tabulka 1: Statistika větrných mlýnů v Čechách a na Moravě

Seznam přístupných větrných mlýnů

1. Příčovy, okr. Příbram,holandský - ruina, GPS:49°40'32.042"N, 14°22'55.971"E,volně přístupný
2. Jindřichovice pod Smrkem, okr. Liberec, mlýnek, GPS:50°57'42.004"N, 15°13'55.796"E, tel. 605 345 467, otevřeno: IV-X Út-Pá 10-17 hod., info@lunaria-jindrichovice.cz
3. Kuželov, okr. Hodonín, holandský, GPS:48°51'9.728"N, 17°29'45.053"E,tel.518 329 795, otevřeno: IV-VI, IX-X víkendy a svátky 9-17 hod., VII-VIII Út-Ne 10-17 hod. www.technicalmuzeum.cz
4. Starý Poddvorov, okr. Hodonín, GPS:48°52'51.044"N, 16°57'54.071"E,tel. 518 372 123, 725 111 217, otevřeno: IV-VI, IX jen zvenčí, VII-VIII So-Ne 10-16 hod. www.poddvorov.cz
5. Klobouky u Brna, okr. Břeclav, GPS:48°59'30.124"N, 16°51'29.238"E, tel. 519 361 570, 774 324 254, otevřeno: V-IX So 14-17 hod., Ne 10-12, 14-17 hod. http://www.kloboukyubrna.eu/
6. Ruprechtov, okr. Vyškov, holandský s Halladayovou turbínou, GPS:49°19'57.521"N, 16°50'52.851"E,tel. 739 883 277, otevřeno: říjen víkendy 14-17 hod, X-IV na objednání (min 10 osob), www.mlynruprechtov.cz
7. Rymice - skanzen, okr. Kroměříž, německý, GPS:49°20'38.720"N, 17°31'58.470"E,otevřeno: IV-V, IX víkendy a svátky, VI-VIII Út-Ne, prohlídky v 9.00, 10,30, 12,30, 14,00, 15,30 hod. http://www.muzeum-km.cz
8. Velké Těšany, okr. Kroměříž, německý,GPS:49°14'24.86"N,17°24'41.86"E, otevřeno: IV-V, IX Út-Pá 13-17 hod., So-Ne 9-12, 13-17 hod. http://www.muzeum-km.cz
9. Rožnov - skanzen, Mlýnská dolina, okr. Zlín, německý,GPS:49°27'35.871"N, 18°9'24.539"E, otevřeno: V-IV 9-17 hod., VII-IIIV 9-18, IX 10-17 hod. www.vmp.cz
10. Štípa, okr. Zlín, holandský, GPS: 49°15'47.094"N, 17°44'23.132"E,  prohlídky individuálně, na zazvonění v sousedním domě, hromadné přes tel. 602 779 061 
11. Partutovice, okr. Přerov,německý, GPS:49°37'39.419"N, 17°42'30.909"E, prohlídkyindividuální - na zazvonění, hromadné přes tel. 777 198 570
12. Skalička, okr. Přerov,německý, GPS: 49°30'47.855"N, 17°47'57.602"E,prohlídky po dohodě na tel. 736 180 770, 731 226 025
13. Přemyslovice, okr. Prostějov, holandský, GPS:49°33'13.621"N, 16°57'43.079"E,prohlídky po dohodě na tel. 775 605 908
14. Stará Ves, okr. Nový Jičín,německý, GPS: 49°45'58.208"N, 17°56'14.660"E, klíče od mlýna půjčují manželé Širocí, č. p. 141 (blízký dům)
15. Spálov, okr. Nový Jičín, holandský, GPS:49°42'0.895"N, 17°43'27.614"E, klíč na OÚ v úředních hodinách nebo u L. Jemelkové, Spálov 235. tel. 556 729 717, 556 715 163, www.obec-spalov.cz
16. Litultovice - Choltice, okr. Opava, německý,GPS:49°54'42.336"N, 17°45'2.416"E,prohlídky s výkladem po dohodě na tel. 728 489 860, rado.romfeld@seznam.cz
17. Václavovice, okr. Ostrava-město, GPS:49°45'16.051"N, 18°22'30.643"E, klíč na OÚ v úředních hodinách, http://www.obecvaclavovice.cz/
Retz - Rakousko, holandský, GPS:hod. tel. +430 294 22 722 (prohlídky i v češtině), http://www.windmuehle.at/
Rudice, okr.Blansko, holandský, GPS: 49°20'1.606"N, 16°43'40.634"E, přístupný větrný mlýn bez technologického vybavení, otevřeno: V-IX Út-Ne 9-12, 14-17 hod. http://www.rudice.cz/¨
Jalubí, okr. UherskémHradiště, GPS: 49°7'27.789"N, 17°25'51.697"E, přístupný po dohodě na obecním úřadu, tel. 572 573 130, jalubi@iol.cz

Další a podrobnější informace o větrných mlýnech v Česku jsou k dispozici na stránkách Sekce větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně - www.povetrnik.cz

 

Všechny obrázky získány laskavostí autora a Technického muzea v Brně.