Černobyl po čtyřiceti letech
Velká část území pokrývajícího části severní Ukrajiny a jižního Běloruska byla po havárii v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 prohlášena za uzavřenou zónu.
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík. Spolehlivě slouží k vyrovnávání odtoků z elektrárny Orlík, k výrobě bezemisní elektřiny a jako zdroj průmyslové vody a záložní zdroj skupinového vodovodu Příbram. Instalovaný výkon všech čtyř turbín je nyní 46 megawattů. Díky spodnímu odtoku vody z Orlíka patří voda v Kamýku k těch nejchladnějším u nás a ani v létě nepřekročí 18 stupňů. Voda je čistá, ale biologicky chudá. To je i důvod, proč je nádrž téměř nezarybněná a rekreačně téměř nevyužívaná.
Vodní dílo Kamýk dnes patří mezi klíčové stupně celé Vltavské kaskády. Jeho stavba probíhala souběžně s Orlíkem a první kilowatthodiny bezemisní elektřiny začala elektrárna na Kamýku dodávat do sítě na jaře 1961. Kamýcká nádrž o délce zhruba deseti kilometrů a objemu 12,97 milionu metrů krychlových slouží především k vyrovnávání průtoků ze špičkově provozované elektrárny Orlík. Neméně důležitá je i vodohospodářská funkce nádrže při zásobování okolí pitnou a průmyslovou vodou. Vodní dílo přispívá ke zvýšení ochrany před povodněmi na dolním toku Vltavy a Labe, a zejména k nadlepšování průtoků v období sucha. Tyto funkce jsou stále důležitější vzhledem k častějších extrémním výkyvům počasí.
To, že Kamýk i po 65 letech spolehlivě slouží, není náhoda. Stojí za tím důsledná údržba elektrárny i přehrady a úzká spolupráce ČEZ s Povodím Vltavy.
„Kamýk sice patří mezi méně viditelné vodní elektrárny, ale bez jeho funkce by efektivní provoz Orlíku nebyl vůbec možný. Právě tento elektrárenský tandem dává celé kaskádě schopnost pružně reagovat na výkyvy ve výrobě a spotřebě elektřiny,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Kamýk je významným vodním dílem
První návrh přehrady vznikl už v roce 1911. První, kdo navrhl přehradní stupeň v tomto profilu, byl Dr. Ing. Radouš v roce 1911. Navrhoval hráz vysokou 20 metrů, hlavně pro energetické využití. Je fascinující, že skutečná stavba začala až o 46 let později. Kamýk byl vlastně postaven „na míru“ Orlíku. Stavba obou děl probíhala společně, ale Kamýk byl dokončen dříve (1961). Do plného provozu se ale dostal až 1966, kdy byl dokončen Orlík – protože Kamýk je na něm provozně závislý.
Hráz se čtyřmi přelivovými poli dlouhá 158 metrů a vysoká 17 metrů přispívá k vyrovnanému vodnímu režimu řeky a zdravému životnímu prostředí jejího okolí. Délka přehradního jezera je 9,92 km s plochou 195 ha a celkovým objemem 12,98 mil. m3 vody. Některé turistické weby uvádějí délku hráze 450 metrů – což je ale délka koruny včetně navazujících objektů, nikoli samotné hráze. Tato „dvojí délka“ je častým omylem.
Vodní dílo Kamýk je vybaveno plavební komorou pro lodě do 300 tun pro spojení lodní dopravy provozované na slapské a kamýcké nádrži. Plavební komoru doplňuje kolejová dráha pro lodě, po které se na speciálních vozících přepravují malá sportovní plavidla.
Elektrárna má unikátní konstrukci Kaplanových turbín
Desetimegawattové Kaplanovy turbíny mají servomotor přímo v náboji oběžného kola a závěsné ložisko pod generátorem. To je konstrukční řešení, které se u jiných stupňů kaskády nevyskytuje. Strojovna má rozměry 15 × 85 metrů a výšku 12 metrů.
Elektrárna Kamýk je dnes vysoce automatizovaná – oproti 25 zaměstnancům při spuštění jich zde nyní pracuje jen devět. Provoz je řízen dálkově z centrálního dispečinku Vltavské kaskády ve Štěchovicích, což umožňuje okamžité reakce na špičkový provoz Orlíku. Elektrárna patří mezi provozy, které byly v uplynulých letech komplexně modernizované. Modernizace zvýšila účinnost Kamýckých soustrojí ze 40 na 46 MW.
ČEZ dosud uskutečnil modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách Skupiny ČEZ (např. na Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Modernizace navýší průměrnou účinnost vodních zdrojů až o cca
4–10 %. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu elektřiny i v následujících desetiletích. Současně zajistí stabilní dodávky elektřiny a umožní výrobu stejného objemu s nižší spotřebou vody i pro budoucí generace. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.
Víte, že…
Další informace: Přehrada Kamýk nad Vltavou – Kudy z nudy, www.cez.cz, www.pvl.cz
Velká část území pokrývajícího části severní Ukrajiny a jižního Běloruska byla po havárii v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 prohlášena za uzavřenou zónu.
O přípravách na čtvrtou českou přečerpávací elektrárnu jsme psali 3.8. zde: Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie.
MAAE modernizuje významnou databázi jaderné energie. Mezinárodní agentura pro atomovou energii spustila aktualizovanou verzi svého Informačního systému o jaderných reaktorech (PRIS) a spustila ...
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.