Rubriky

Vodní elektrárna ve Štěchovicích zahájila provoz v létě 1944 jako druhý dokončený stupeň Vltavské kaskády. O tři roky později ji doplnila přečerpávací elektrárna s horní nádrží na kopci Homole. Obě jsou důležitými součástmi české energetické soustavy, hlavně díky schopnosti dodat elektřinu během několika desítek vteřin od povelu dispečera. Provozovatel ČEZ je proto udržuje ve špičkové kondici. Přesvědčit se o tom bude moci i veřejnost. Na soboty 21. a 28. září připravila elektrárna speciální prohlídky pro veřejnost, podmínkou je registrace na www.cez.cz/stechovice. Lidé se při nich dostanou i na místa, kam to při běžných exkurzích není možné.

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v prvním pololetí 2024 promítly do 4,7% růstu produkce těchto elektráren ČEZ v České republice. Výroba meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou elektráren i využíváním předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.

Nejdéle sloužící přečerpávací elektrárna v ČR umí najet na plný výkon za tři minuty. Po dobu čtyř hodin pak zvládne dodávat do energetické sítě výkon cca 50 MW. Dne 26. července 2024 se vrátila do provozu po tříměsíční výměně řídicího systému, elektrických ochran a celkové údržbě. Energetici mj. provedli servis i v 582metrovém přivaděči k horní nádrži na Homoli.

Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém. Přečerpávací elektrárna umí v případě potřeby začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW za pouhé 3 minuty. Při celkové údržbě energetici pracují i v jindy nepřístupném 582 metrovém přivaděči k turbíně, v potrubí, které spojuje horní nádrž na vrchu Homoli s řekou Vltavou.

Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO₂, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu. To všechno splňují soustrojí vodních elektráren ČEZ, které v uplynulých 15 letech prošly programem modernizace a ekologizace. Výsledkem velké obnovy za téměř 4,5 miliardy korun je 39 soustrojí na 22 vodních elektrárnách, která dnes fungují lépe a hospodárněji, než když před desítkami let zahajovaly provoz. Vodní elektrárny ČEZ dodaly loni do sítě více než 2,3 TWh bezemisní elektřiny, a pokryly tak spotřebu více než 650 tisíc domácností.