Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Výsledkem práce vědců z Vysokého učení technického v Brně, Odboru fluidního inženýrství Victora Kaplana, se stala dvoustupňová vodní vírová turbína v kaskádovém uspořádání, která si oproti původní turbíně vhodné pro spády toků do tří metrů poradí i se spády až dvojnásobnými. Brněnští vědci stroj nedávno oficiálně prezentovali na mezinárodní konferenci v Londýně.
Vyvíjená turbína může významným způsobem pomoci zhodnotit dosud nevyužívaný hydroenergetický potenciál. Vírovou turbínu lze teoreticky použít u většiny instalací v ČR. Kromě výroby elektřiny najde v energetice uplatnění např. na okruzích odpadů chladící vody, odkalištích, vlastních jezech, tocích a nádržích v areálech elektráren se spádem do 3 metrů.
Dvoustupňová vírová turbína v kaskádovém uspořádání je prvním zařízením tohoto druhu ve světovém měřítku, které prokázalo svou funkci na základě prototypových zkoušek v reálných provozních podmínkách.
„Ve srovnání s klasickou Kaplanovou turbínou je tato turbína konstrukčně jednodušší a dá se nainstalovat s výrazně nižšími, až polovičními náklady. Při výstavbě malých vodních elektráren se tak stává pro investory dostupnější,“ uvedl Aleš Laciok, koordinátor výzkumu a vývoje ČEZ. Ve srovnání s tradičními turbínami mají vírové turbíny brněnských vědců při stejné účinnosti nižší investiční náklady a vyšší provozní spolehlivost.
Podrobnosti k projektu: vanyskova@ro.vutbr.cz / http://www.vutbr.cz
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.