Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Zmizely větrníky ze Šibeníku

Panorama se čtveřicí větrných elektráren, které tvořily od roku 1995 neomylný navigační bod pro návštěvníky městyse Nový Hrádek, je minulostí. Malebnému místu na úpatí Orlických hor zůstane možná časem jako připomínka alespoň rozhledna v jednom z tubusů. Jak se větrná elektrárna rozebírá?

Fotogalerie (8)
Elektrárna ještě stojí

Je to dlouhý příběh, který rozhodně nekončí jedním melancholicky podmračeným listopadovým dnem, kdy z vrcholu nad Novým Hrádkem sjel poslední transportní vůz naložený částmi rozebraného zařízení bývalého větrného parku.

Děti své doby aneb nepovedlo se…

Vše by se dalo shrnout do strohého životopisu: V roce 1995 soukromá společnost ALVYEN, s. r. o., instalovala čtveřici strojů typu EKOV E 400. Jednotkový instalovaný výkon činil 400 kW, celkový instalovaný výkon parku pak 1,6 MW. Elektrárny stály asi 200 metrů od kraje obce v nadmořské výšce 655 metrů. Park přešel od roku 2006 do společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.

Pohnutá historie ne zcela typického projektu v mnohém dokládá stav a vývoj české větrné energetiky v polovině 90. let. Stroje vyrostly na základech původně budovaných větrných elektráren 315 kW – Vítkovice, a. s. Průměr každé věže v patě činil cca 2,6 metru, výška stožáru elektrárny 32,6 metrů, celkový průměr rotoru 32 metrů a otáčky rotoru 32 ot/min. Výhodou celého parku byla nadzemní elektrická přípojka (VN 35 kV) směřující do rozvodny umístěné přímo u elektráren. Tyto provozně neodzkoušené elektrárny svou technologickou vybaveností nevybočovaly z úrovně tuzemské produkce větrných elektráren tehdejší éry. Řada problémů se objevila už během montáže a při uvádění do provozu. Ačkoli zkušební provoz větrného parku povolil stavební úřad Náchod do 30. 9. 1997, nikdy k němu pro závady a vysokou hlučnost (v nočních hodinách musela větrná farma stát) nedošlo. Na přelomu tisíciletí už hygienické limity pro hlučnost nedovolily provoz vůbec, a tak byly stroje odstavené definitivně.

Po roce 2006 měly původní stroje nahradit moderní elektrárny typu Enercon E70 o instalovaném výkonu 2 MW. Plánovala se věž vysoká 85 metrů s délkou listů 35,5 metru, která by byla od prvního obydlí vzdálená370 metrů. Projekt sice na podzim 2009 zdárně prošel řízením EIA, které zkoumá vliv uvažované stavby na životní prostředí, jenže omezení obsažená v závěrech šetření (zejména povolený počet hodin, po který mohly být elektrárny fakticky v provozu) způsobila, že se projekt stal neekonomickým a tudíž nerealizovatelným.

Vzorová likvidace

ČEZ tak mohl splnit pouze první část slibu, který kdysi v Novém Hrádku dal: zajistil odstranění historických strojů, a to nejen likvidaci viditelných částí konstrukcí, ale také několikatunových základových desek, na nichž elektrárny stály. Přestože je nelze srovnávat s podstavci dnešních 80 až 100metrových větrných obrů, které dosahují rozměrů až 15x15x2 metry, i na Nový Hrádek musel přijet speciální rozbíječ a kus po kuse tak zmizelo to, co sem kdysi přepravce betonu vylil do předem připravené armatury za několik minut.

U každého stroje byl nejprve snesen rotor i s listy. V některých případech, kdy vlivem drsného klimatu a dlouhé doby od odstavení elektráren zapracovala koroze, bylo třeba nejprve uvolnit osu rotoru. Poté specialisté na vysokozdvižných jeřábech snesli gondolu větrné elektrárny a následně, část po části, rozebrali tubus.

Systematičnost prací se stala vzorovým příkladem uvedení lokality do původního stavu. Demontáž možná všichni doceníme v době, kdy doslouží stovky MW instalovaného výkonu výroben obnovitelných zdrojů postavených v rámci nedávného boomu těchto zařízení, zejména pak fotovoltaických elektráren. Přestože jsou to vždy stavby dočasné a provozovatel se zavázal k „úklidu“ lokality, už dnes je jasné, že ne každý z plejády novodobých energetických podnikatelů svým závazkům dostojí.

Veškeré náklady na demontáž elektráren u Nového Hrádku pokryly výnosy z prodeje získaných surovin a cenných kovů.

Cenné exponáty míří na Hučák a kovy do sběrny

Desítky tun energetické historie sice nenávratně zmizely, vzpomínky na novohrádecké větrné elektrárny si však můžeme připomenout v Informačním centru Obnovitelné zdroje sídlícím v budově malé vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové. Zde budou kromě fotografií a technických informací umístěny i vybrané části jedné z elektráren EKOV400: především přibližně 1,5 metru dlouhá špice jednoho z listů a čidla ze střechy gondoly sloužící k indikaci meteorologických podmínek.

Ostatní zbytky elektrárny a odpad skončily ve sběrně: železa a oceli bylo 183,36 tun, betonu 7,89 tun, 52 litrů motorových a mazacích olejů bylo pečlivě ekologicky zlikvidováno.

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail