Od čtenářů

Článků v rubrice: 14

Jaderné svědomí v Rakousku – Jaderná energetika a Rakousko

Často mě napadala myšlenka, kde rakouští protagonisté a různé ty zájmové skupiny, které tak vehementně bojují proti spuštění JE Temelín (Hnutí proti jadernému nebezpečí, pověřenec Horních Rakous p. Pavlovec a pod.) berou výraz „jaderný šrot“ v souvislosti, když mluví o jaderných elektrárnách. Já sám jsem měl možnost navštívit bezmála 30 jaderných elektráren po celém světě včetně USA, Kanady, Francie, Velké Británie, Ruska, Ukrajiny, Španělska, Finska, Německa a samozřejmě Slovenska a Česka, dopodrobna se seznámit s jejich provozem, ale nikdy by mne takový název nenapadl. Prostě nesedí - je tomu spíše naopak. Zařízení jaderných elektráren se všude na světě výrazně lišilo od ostatních průmyslových objektů. Jsou mimořádně čisté, upravené a všechno funguje, řek bych až s vojenskou přesností a disciplínou. Bezpečnosti a spolehlivosti se věnuje tak vysoká pozornost, že jen těžko najdete jiné zařízení nebo činnost ve společnosti, která by byla alespoň srovnatelná.

Kde teda proboha našli ten výraz „jaderný šrot“? Na tuto otázku jsem našel odpověď až po prohlídce jejich vlastní jaderné elektrárny Zwenterdorf, která leží na břehu Dunaje, hned vedle populární cyklistické stezky. Jaderné elektrárny, která je odstavená již 25 let - říkají tomu nulová varianta. Smutný obrázek, všude mrtvo a pusto. Ne že by stavba chátrala, ta je solidně a čistě postavená, ale stojí tam bez nápisů a jakýchkoli vysvětlení jako osamělý pomník a špatné svědomí Rakouska. Každému hned dojde, že by byli asi radši, kdyby vůbec neexistovala. Také se tak tváří, pro elektrárnu není žádné použití už 25 let, neexistuje žádný reálný plán na případné jiné využití lokality. Tento čistý a vysoce ekologický zdroj energie tu stojí bez povšimnutí a kousek opodál (asi 5 km) stojí „náhradní“ kouřící uhelná elektrárna Dûrnrohr, která vesele poškozuje životní prostředí a produkuje CO2 do ovzduší. Nikomu to zdá se nevadí. Není toto pokrytectví v praxi?

JE Zwentendorf byla postavena v r.1978 na klíč německou firmou Siemens, je typu BWR a má instalovaný výkon 730MW (právě tolik, kolik mají dohromady oba bloky kouřící uhelné elektrárny Dûrnrohr ). Měla mít v základním obsazení asi 200 zaměstnanců. Projekt byl realizován s německou důkladností a precizností a kvalita montáže je zřejmá na každém kroku. Většina zařízení je na místě v perfektním stavu, označená a zakonzervovaná. Některé části byly prodány (1x NT díl TG, generátor a pomocný budič) a několik čerpadel, a samozřejmě jaderné palivo. Elektrárna má správce, který pravidelně každý druhý den elektrárnu projde, zkontroluje a učiní o tomto zápis na velínu do provozního deníku (už 25 let). Dnes by se již za rozumné náklady elektrárnu nedalo znovu uvést do provozu, vzhledem k mnohem přísnějším předpisům, ale o to víc vám vrtá hlavou myšlenka na ztracených cca 18 miliard rakouských šilinků (7 mld JE + 11 mld náhradní Dûrnrohr), které musel někdo vykázat jako ztrátu.
Jak došlo k takové organizované hlouposti? Politická opozice zorganizovala v roce 1978 celonárodní referendum, které majitelé a provozovatelé JE zcela podcenili a nevěnovali žádnou pozornost vysvětlování občanům a celkově práci s veřejností. Nikdo nevěřil, že je možné zastavit již postavenou novou elektrárnu. Úroveň vědomostí o jaderné energetice byla velice malá. Referendum dopadlo 50,04% proti a 49,96% pro (zajímavá čísla že ano?). Elektrárna byla proto dočasně zakonzervována a předpokládalo se, že po důkladné osvětě, rozumné diskusi s veřejností a s příchodem nové vlády dojde ke spuštění JE o něco později. Nešťastné politické rozhodnutí o nespuštění JE Zwentendorf však zcela zpečetila havárie ruské elektrárny v Černobylu, která politicky zcela pohřbila další úvahy na změnu politické konstelace.
Po zakonzervování byly počáteční náklady na udržování na úrovni 50 mil ATS / rok. Současné náklady na tuto JE jsou kolem 10 mil ATS/ rok. Ztrátu vlastníka elektrárny v rozporu s všemi politickými proklamacemi uhradili daňoví poplatníci. To je zajímavá vlastnost rakouské politiky i v současnosti. Nikdo nechce říci, že císař je nahý (možná se pohádka zrodila ve středoevropském prostoru). Na závěr ale opět docházím k termínu „jaderný šrot“, kterým jsem začal. V souvislosti s tím co bylo řečeno je mi již jasné, kde lobistické kruhy v Rakousku berou tento výraz. A umím si představit, že je v tom notná dávka vlastního studu za zmařené a nedokončené dílo, které by výrazně pomohlo očistit životní prostředí ve středoevropském prostoru.

Zbyněk Grunda
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jaderné firmy se spojují napříč světem

Společnost Westinghouse Electric Company a Ansaldo Nucleare podepsaly novou smlouvu o spolupráci na vývoji jaderné elektrárny 4. generace využívající technologii olovem chlazeného rychlého reaktoru – LFR (Lead-Cooled Fast Reactor).

Začínají se recyklovat solární panely, lopatky větrných turbín i popel z biomasy

Udržitelné technologie produkující co nejméně skleníkových plynů jsou novým náboženstvím dneška. I obnovitelné zdroje energie ale představují problém pro životní prostředí.

Ultrakondenzátor ve vodních elektrárnách

Finská společnost UPM Energy ve svých vodních elektrárnách Ontojoki ve finském Kuhmo investuje do ultrakondenzátoru. Ten se stane prvním svého druhu, který bude použit v hydroenergetickém ...

Spojené království si vybralo uhelnou elektrárnu jako místo pro stavbu prototypu fúzní elektrárny

Není žádným tajemstvím, že pokračováním (věřme, že úspěšného) projektu tokamaku ITER bude zařízení, pro které se obecně přijal název DEMO – demonstrační elektrárna.

Fusion móda - srážka světů

Někdy se musím hodně zamyslit, zda téma patří do popularizace vědy. Popularizovat termojadernou fúzi kupříkladu mezi technickou komunitou není až tak inovativní a nezbytné, neb tato část společnosti ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail