Počítače a internet

Článků v rubrice: 74

Energetika a informatika aneb malá exkurze do časů jen nedávno minulých

Dnešní svět je zaplněn informačními technologiemi. Ty potřebují energii. Jsou to dva fenomény, které jsou součástí našeho každodenního života. V době jen málo vzdálené tomu tak nebylo. Za počátek historie energetiky v českých zemích lze považovat rok 1889, kdy byla instalací dynama v Žižkovské plynárně uvedena do provozu první veřejná elektrárna. Ale najít podobné datum pro první využívání informačních technologií u nás, a nejen v energetice, není vůbec snadné.

Fotogalerie (2)
Sestava TNS (TV jakožto monitor, pod ním počítač a klávesnice, vedle mozaiková tiskárna a dvě 8“ jednotky)

Začínáme pravěkem
Pravěkem myslím období, kdy jádrem informatiky ještě nebyl univerzální počítač, tedy zařízení, které má svůj HW a měnitelný SW, podle kterého plní úkoly. Byla jen jednoúčelová zařízení, ale i ta zjednodušila a zmechanizovala určité činnosti. Typickou ukázkou jsou děrnoštítkové, elektromechanické stroje, které pomáhaly i při zpracovávání dat o spotřebě elektrické energie jednotlivých odběratelů.

Přichází středověk
Pojem středověk pro další období rozvoje informatiky v energetice souvisí s nástupem „skutečných“ počítačů (v tehdejší terminologii „počítačů s vnitřním řízením“). Ty první, elektronkové, se objevují ve větším na přelomu 40. a 50. let. Počítače vyráběné u nás a v zemích východní Evropy od 60. let byly více či méně podařenými kopiemi počítačů vytvořených pět i více let před tím v průmyslově vyspělých zemích, zejména v USA, Francii či Velké Británii.

Žijeme v novověku
Za novověk lze považovat období od začátku 70. let, kdy se základním stavebním prvkem počítačů postupně stávají integrované obvody stále větší integrace, kdy vznikají minipočítače (skříň, nikoli sál) a konečně mikropočítače řízené mikroprocesory (krabice, nikoli skříň). Kam směřuje další vývoj jak technických prostředků, tak programového a dnes i komunikačního vybavení, vidíme nejlépe sami kolem sebe.

Využívání informačních technologií v energetice


  1. Zpracovávání hromadných dat z oblasti nákupu a zejména prodeje elektrické energie a dále dat ekonomického charakteru (účetnictví, správa majetku apod.). Do stejné skupiny se řadí také informační systémy dalších procesů, které nejsou typické jen v energetice, ale i ve většině podnikatelských subjektů. Jde např. o lidské zdroje (mzdy, evidence), zásobování nebo skladové hospodářství.

  2. Technické výpočty (hlavně optimalizační) energetických sítí, připojování a ovládání zdrojů (elektráren) pro pokrytí zatížení, nastavování ochran vedení atd.

  3. Podpora dispečerského řízení sítí v reálném čase. Jde zejména o sběr, prezentace, ukládání a vyhodnocování informací o procesech v energetických sítích.

  4. Informační systémy řízení technologických zařízení. Sem patří systémy ve výrobnách všech typů (uhelné, jaderné, vodní) nebo ve velkých systémových transformovnách.

V české i slovenské energetice byla začátkem rozsáhlejšího využívání informačních technologií právě sedmdesátá léta 20. století. V té době již byly k dispozici velké počítače (říkalo se jim „sálové“) s potřebnými periferními zařízeními (rychlotiskárny, magnetopáskové vnější paměti) pro řešení zejména úloh hromadného zpracování dat. Do výpočetních středisek se nasazovaly stroje z tuzemské provenience nebo ze zemí tzv. socialistického tábora. V tehdejších Českých energetických závodech to byla konkrétně zařízení řady TESLA 200 a EC 1021.

Ještě ke zkratce
EC. Málokdo už dnes ví, že to je vlastně zkratka psaná azbukou, tedy česky by mělo být správně ES. Znamenala v ruštině jednotný systém (jedinaja sistěma). Jednalo se o dohodu zemí RVHP, že v každé z nich se bude vyrábět jiný, jinak výkonný počítač, ale platilo, že vzorem budou počítače a periferie v té době největšího a nejznámějšího výrobce „střediskových“ počítačů - firmy IBM. Nad parametry zařízení té doby se dnes musíme usmívat. Vstup dat byl ve většině případů zabezpečován (pro programy i data) sadami děrných štítků, poté děrnými páskami. Ovládací konzolí systému býval dálnopis či elektrický psací stroj. Jako vnější paměti sloužily magnetopáskové jednotky.

Zde přichází má první vzpomínka
V roce 1974 začala má pouť energetikou. V té době se realizovala náročná akce, zahrnující mj. instalaci počítače řady IBM 370/135 a minipočítačů System/7 pro Československý státní energetický dispečink (ČSED) a výpočetní centrum generálního ředitelství Českých energetických závodů v Praze. Tam v té době už fungoval počítač TESLA 230 a pro vědecko-technické výpočty malý britský počítač ELLIOT 803. Instalovaný počítač IBM měl již diskové jednotky 100 MB, polovodičovou operační paměť 515 kB a připojení i několika místních obrazovkových terminálů. Ve své době to byl patrně nejlepší systém v Československu a např. dovoz diskových jednotek 100 MB musel být povolen speciálním výborem ve vládě USA. Ve srovnání s dnešními PC jsou jeho parametry směšné.

Informatika pronikala drobnými krůčky i do dalších oblastí. Vše bylo poznamenáno technologickou zaostalostí našich producentů, nedostatkem zkušeností i malými zejména programátorskými kapacitami, a především embargem dovozu dokonalejších technologií do zemí RVHP. Nové elektrárny Tušimice, Chvaletice a Dětmarovice už měly u každého ze čtyř 200 MW bloků informační systémy používající minipočítače ADT (kopie strojů firmy Hewlett-Packard).

Dispečerská centra
Své první krůčky si odbyly na konci 70. let i počítače na dispečerských centrech. Zde se v těžkých „porodních bolestech“ začalo se zaváděním tuzemských minipočítačů s typovým označením RPP16. Určitá naděje svitla, když byl ohlášen projekt SMEP, podobný společný záměr zemí RVHP při vývoji a výrobě minipočítačů, jako nové kategorie výpočetní techniky. Tyto stroje opět vycházely ze zahraničních vzorů, společností DEC a HP. U všech se však bojovalo se dvěma technickými problémy: s hůře dostupnou součástkovou základnou a s nižší spolehlivostí. Pokud si uvědomíme, že počítače a periferie z řady SMEP byly plánovány zejména pro aplikace při řízení v reálném čase, nastupovala často metoda hybridních systémů. Co to bylo? Budoucí provozovatel dovezl za svoje devizové prostředky ze západu originální stavební prvky (integrované obvody, nebo periferie) a z nich se sestavil trochu spolehlivější systém. Podobně se někdy k systémům řady EC dávaly periferie IBM.

V osmdesátých létech už se začaly objevovat první mikroprocesory a mikropočítače založené na mikroprocesorech. V té době začala bohužel i v českém průmyslu a bez výjimky i v energetice doba velké „lidové tvořivosti“. Byla to však nakonec dobrá základna, když se i u nás podařilo začít s aplikacemi personálních počítačů – PC. Ještě se jim však neříkalo „pécéčka“.

Vzpomínka druhá
Někdy, snad v roce 1983, pozvali pracovníci ze zastoupení IBM specialisty Československého energetického dispečinku do hotelu Intercontinental v Praze a předvedli nám IBM PC-XT. Byl to první „pořádný“ personální počítač. Jeho základem byl 16 bitový mikroprocesor INTEL 8088, měl operační paměť 640 kB, barevnou, semigrafickou obrazovku, disketovou jednotku 5 ¼“ (720 kB či 1,44 MB) a pevný disk 20 MB a operační systém MS-DOS. Jeho cena byla několik tisíc dolarů. Pro nás to bylo v té době něco nevídaného. Co by ovšem tomu řekl dnešní uživatel?

Celá osmdesátá léta byla v energetice ve znamení stále většího využívání informačních systémů, bohužel výběr na trhu a zejména omezené finanční možnosti jednotlivých organizačních jednotek vedly k tomu, že se prostě nakupovalo „co bylo“ a „na co bylo, či zbylo“. Základní projekty (např. účetnictví, správa majetku či fakturace) se zpracovávaly jednotně, ale rozdělené na aplikace ve výrobní sféře (elektrárny) a v distribuci a prodeji elektrické energie. Vedle toho se na různých místech vytvářely a užívaly unikátní aplikace, vázané na určitý typ HW a SW. Přenositelnost byla minimální.
Do tohoto „chaosu“ přišla nabídka JZD Slušovice.

To přináší třetí a poslední vzpomínku
Málokdo z dnešní mládeže zná fenomén jménem JZD Slušovice. Ten by si totiž zasloužil samostatnou stať. Toto zemědělské družstvo nedaleko Zlína vsadilo vedle zemědělské hlavně na tzv. přidruženou výrobu. V té vyrábělo kde co, a také „mikropočítače“. Byly nazvány TNS (prý:Ten Náš Systém). Jádrem systému byl 8bitový mikroprocesor Zilog Z80 doplněný operační pamětí 64 kB. Jako periferie sloužily dvě 8“disketové jednotky a klávesnice, jen málo podobná dnešní. Systému kralovala upravená televize MERKUR s černobílou obrazovkou a možností zobrazení jen alfanumerických znaků. Tolik na úvod.
Manažeři ze Slušovic měli na svou dobu výborný marketing a „čich“ na potenciální zákazníky. Takové očekávali právě v Českých energetických závodech. Začali nabídkami v jedné blízké, jihomoravské organizační jednotce a začali líčit a slibovat, co by sektoru energetiky přineslo hromadné nasazení či nasazování jejich TNS. Ovšem jejich aplikační programy (již tehdy moderně postavené na programech jako je dnešní EXCEL či FOX Base) byly zaměřeny spíše do zemědělství (např. aplikace krmné dávky) než do energetiky. Ovšem slíbit se dalo všechno. Než vylíčím, jak námluvy se Slušovicemi dopadly, musím zmínit jeden významný faktor. Poprvé se v cenových nabídkách kromě HW objevila podstatná položka za SW. Většina z nás měla totiž za to, že nakoupíme X počítačů a jen jeden balík programů (v té době na disketách), které si překopírujeme do všech X počítačů. Že to tak není ani možné, ani správné, víme až dnes.

Plácli si na exkurzi
Ale pokračujme ve vzpomínce. Šéfům JZD se podařilo proniknout až k vrcholovému vedení Českých energetických závodů, pozvat je na exkurzi do Slušovic a tam si „plácnout“. Bohužel bez účasti odborníků na informační techniku. To plácnutí pak mělo trapnou dohru.

Mnohamilionová zakázka, snad 80 systémů TNS, přišla obratem, ale v době mezi 27. a 31. prosincem. Správnější by bylo napsat, že kamion dovezl do Prahy na generální ředitelství pár kompletních systémů a zbytek připravený na montáž. Tedy jen „střeva“. Disketové mechaniky a klávesnice byly „bez obalu“, televizory bez úprav pro připojení k počítačům. Podle předpisů musela být tato „zařízení“ obratem aktivována do základních prostředků. Nastalo velké zjišťování jak to udělat. Pak měl někdo (a já vím kdo, ale nenapíšu) opravdu geniální nápad. Bleskově byl vytvořen seznam všech technických prostředků – HW, které se nacházely v organizačních jednotkách Českých energetických závodů a byla jim „přidělena“ část zakázky. Až na výjimky se tato technika prakticky nedala s tou stávající propojit. Kromě toho většina zařízení byly pouhé polotovary, které se v následujícím období odvážely na náklady energetiky zpět do Slušovic a tam se „dávaly do kupy“. Autorovi těchto řádků není dodnes známo, že by se někde v české energetice do roku 1990 podařilo systém TNS nějak smysluplně využívat. Odpisová doba však nebyla u těchto zařízení krátká a tak byla dlouho položkou v seznamu majetku.

Vše změnila až devadesátá léta, kdy k nám začala stále rychleji pronikat skutečná informační technika. A to by už byly jiné, veselejší vzpomínky.

P S. Některé milovníky počítačů možná zajímá i jejich historie. V Novém Městě nad Metují vzniká počítačové muzeum s exponáty z domova i zahraniční. Rozsah exponátů v muzeu je od starých skříňových a stolních počítačů, přes 8 bitové až po novější počítače řady PC/XT.

Pavel Duchek
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Mangan z chvaletických odkališť

Ve světě roste poptávka po manganu - kovu důležitém pro výrobu baterií (zejména do rozvíjejících se elektromobilů) a pro chemický a ocelářský průmysl. A roste i jeho cena. Kanadská firma Euro Manganese již několik let dělá průzkumy na odkalištích, která ...

Fyziklání 2020

Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).

Krev od vyléčených pacientů se může stát lékem na Covid-19

Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.

www.rouskyvsem.cz.

Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.

Sluncem poháněné vzducholodě

Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail