Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta. Umí zajistit rychlejší průjezd sanitek nebo zkrátit čekání v kolonách. Do 25 let by chytré řízení křižovatek nebo dopravních omezení mělo být v Česku standardem.

Podle Strategie rozvoje inteligentních dopravních systémů 2021–2027 vydané Ministerstvem dopravy ČR se má do roku 2050 stát adaptivní řízení ve větších českých městech standardem. Dokument popisuje, jak bude dopravní systém díky digitalizaci propojený datově i prostorově, poskytne účastníkům provozu přesné informace a možnost volby mezi různými druhy dopravy podle času, ceny a ekologického dopadu.

Chytré řízení dopravy dnes funguje především v Praze a krajských městech

Hlavní město například letos testuje adaptivní semafory, které reagují na aktuální dopravní situaci. Pomocí kamer, senzorů a nově i sítě 5G dokážou v reálném čase měnit světelné signály podle hustoty provozu. Jak uvedl pražský magistrát, projekt má zlepšit plynulost dopravy, omezit kolony a přispět ke snížení emisí. „Jedním z hlavních cílů projektu je zlepšit možnosti regulace vjezdů do městské zástavby a optimalizovat dopravní tok na klíčových komunikacích. Díky technologii 5G bude naše řízení dopravy schopno rychle a efektivně reagovat na měnící se dopravní situace,“ popsal radní pro Smart City, ICT, vědu, výzkum a inovace Daniel Mazur. Nová technologie se testuje v několika městských čtvrtích.

Brno pro prevenci kolon zavedlo systém chytrého řízení křižovatek. „Systém Seeroad umožňuje automobilům nové generace, které už komunikují s infrastrukturou, predikovat, co se děje kolem nich, kdy a kde se tvoří kolona, upozorňuje na průjezd vozidel záchranné služby a mnoho dalšího,“ popsal na veletrhu URBIS Jakub Rybář, vedoucí Oddělení spolupráce a rozvoje města Brna.

Výzkumu a implementaci inteligentních dopravních systémů (ITS) v českých městech se dlouhodobě věnuje Centrum dopravního výzkumu. Má zmapovaný konkrétní přínos chytrých řešení v dopravě. Například na opravovaných úsecích testovalo proměnné dopravní značky pro včasné usměrnění dopravy; celkový čas zdržení, především v místech, kde dochází ke snížení počtu jízdních pruhů, se snížil až o 25 % a počet nehod klesl o více než 50 %.

Auta, která mluví s infrastrukturou

Velkým krokem v inteligentním řízení dopravy v Česku je také projekt C-ITS (Cooperative Intelligent Transport Systems), který umožňuje komunikaci mezi vozidly a silniční infrastrukturou. Ministerstvo dopravy informovalo, že v rámci pilotních instalací postupně rozmístí přes 400 jednotek C-ITS na dálnicích a ve městech. „C-ITS je technologie, která už dnes mění způsob, jakým se pohybujeme po silnicích. Řidič díky ní včas zjistí, že se blíží vozidlo IZS a může rychle uvolnit cestu, ale také dostane informaci o dopravních nehodách a překážkách na silnici či varování před náledím nebo prudce brzdícím vozidlem před ním,“ popsal Martin Volný, ředitel společnosti Intens, která se na implementaci systému podílela.

Česko se tak připojuje k evropskému projektu C-Roads, který propojuje jednotlivé země do jednotné komunikační sítě. Cílem je, aby řidič dostal varování o překážce nebo dopravní nehodě včas, ať už jede po dálnici v Německu nebo v Česku.

Potenciál i rizika podle praxe

Odborníci z praxe vidí v chytrém řízení dopravy velký potenciál, ale zároveň upozorňují na slabiny státní správy. „Tyto systémy určitě mají potenciál přispět k plynulejší dopravě, hlavně ve velkých městech a ve špičkách,“ říká Ondřej Stöhr, jednatel logistické společnosti CONTI-RSC. Zároveň upozorňuje, že s daty je potřeba správně pracovat, což není ve státní správě vždy běžná praxe. „Úspěch závisí hlavně na digitalizaci státní správy a propojení systémů mezi kraji. Chytré technologie fungují nejlépe tam, kde jsou dopravní data dostupná, přesná a sdílená mezi institucemi i soukromým sektorem, což zatím není samozřejmostí,“ dodává. V logistice i ve veřejné dopravě hraje rostoucí roli umělá inteligence, která by mohla z dat odvozovat předpovědi dopravních zácp či nehod: „V naší praxi se během plánování snažíme AI zapojit tam, kde může zrychlit rozhodování a předcházet zpožděním,“ doplňuje.

Zlepšit práci s daty

Zásadní roli kvalitní práce s daty si uvědomují i tvůrci zmiňované Strategie ITS 2021–2027. Jako klíčové opatření navrhují vytvoření robustní a kvalitní digitální datové základny dopravní infrastruktury. Ta má zajistit, že dopravní data budou nejen přesná, ale také otevřená a sdílená. Jen tak mohou vznikat nové služby – od prediktivního řízení semaforů přes inteligentní parkování až po aplikace, které kombinují různé druhy dopravy. V praxi to ale není jednoduché. Mnoho měst stále využívá zastaralé systémy a jednotlivé kraje sdílejí data mezi sebou jen minimálně.

Zdroj: Tisková zpráva CONTI-RSC