Kolik elektřiny zbaští ChatGPT

Společnost OpenAI na konci loňského roku oznámila nový model GPT-5.2, svůj dosud nejpokročilejší model umělé inteligence, který údajně zlepšuje obecnou inteligenci, kódování a dlouhodobé porozumění kontextu. Pokročilejší modely umělé inteligence však také přicházejí s vyššími náklady; zejména spotřeba elektřiny u ChatGPT dosáhla závratných výšin. Komplexní analýza BestBrokers odhaluje, že energetická potřeba ChatGPT jen pro zodpovídání uživatelských otázek dosáhla ohromných 17 TWh ročně, což je téměř shodné se spotřebou elektřiny malé země jako je Portoriko.

Systémy umělé inteligence se vyvíjejí závratnou rychlostí. Jejich energetická chuť však roste stejně rychle, zatěžuje elektrické sítě, zvyšuje emise uhlíku a vyvolává nepříjemné otázky o environmentálních nákladech „inteligence na vyžádání“. ChatGPT je ukázkovým příkladem: odhaduje se, že každý dotaz spotřebuje 18,9 watthodin, což je 50krát více energie než standardní vyhledávání Google (0,3 Wh). Pro ilustraci skutečného rozsahu tohoto procesu tým BestBrokers vypočítal celkovou spotřebu elektřiny modelu za celý rok reagování na uživatelské dotazy a vypočítal, kolik by to mělo být (s využitím průměrné komerční sazby elektřiny v USA ve výši 0,141 USD za kWh k září 2025).

Matematika vykresluje drsný obraz

Roční spotřeba energie ChatGPT činí 17,23 terawatthodin, což odpovídá spotřebě relativně malé země, jako je Portoriko nebo Slovinsko. Roční množství elektřiny potřebné k zodpovězení uživatelských dotazů by stačilo k napájení celého New Yorku po dobu 113 dní, tedy téměř 4 měsíců. Při nejnovějších komerčních cenách elektřiny se to promítá do odhadovaných ročních nákladů na energii ve výši 2,42 miliardy USD, a to pouze na to, aby ChatGPT odpovídal na otázky.

Přirovnání

Roční energie potřebná k zodpovězení uživatelských dotazů (17,23 TWh) by dokázala dodat elektřinu těmto zemím po dobu:

Čína: 15 hodin

Spojené státy americké: 1 den a 10 hodin

Indie: 3 dny a 2 hodiny

Ruská federace: 5 dní a 6 hodin

Japonsko: 6 dní a 4 hodiny

Brazílie: 8 dní a 6 hodin

Jižní Korea: 10 dní a 1 hodina

Kanada: 10 dní a 2 hodiny

Německo: 12 dní a 9 hodin

Francie: 13 dní a 11 hodin

Kolik to stojí

ChatGPT spotřebuje přibližně 0,189 kWh na dotaz, uvádí nedávný výzkum laboratoře umělé inteligence Univerzity Rhode Island. S 810 miliony aktivních uživatelů týdně, kteří kladou průměrně 22 otázek každý týden, to při průměrné sazbě komerční elektřiny v USA k září 2025 představuje ohromující 2,42 miliardy dolarů na nákladech na energii.

Denně se to promítá do více než 2,5 miliardy denních požadavků, což spotřebuje více než polovinu z 47,2 milionu kilowatthodin energie. Vzhledem k tomu, že průměrná domácnost v USA a západní Evropě spotřebuje přibližně 29 kWh denně, znamená to, že energie, kterou ChatGPT ročně potřebuje, by mohla snadno napájet všechny domácnosti v USA po dobu více než 4 a půl dne.

Další kontext

Energie, kterou ChatGPT spotřebuje za rok, by mohla plně nabít přibližně 238 milionů elektromobilů, každé s průměrnou kapacitou baterie 72,4 kWh. S odhadovanými 6,5 miliony elektromobilů na silnicích v USA v polovině roku 2025 by roční elektřina potřebná na zodpovídání výzev mohla všechna tato vozidla spotřebovat nejméně 36krát.

Spotřeba energie ChatGPT na zpracování požadavků převyšuje celkovou spotřebu elektřiny desítek malých zemí a teritorií, včetně Slovinska, Gruzie, Keni, Litvy, Kostariky, Mongolska, Lotyšska a Lucemburska. Mohla by dokonce napájet celé Spojené státy po dobu 34 hodin nebo Spojené království po dobu téměř 20 dnů.

Odvětví rozvoje AI postrádá transparentnost

Nejnovější iterace ChatGPT a dalších modelů přinášejí pozoruhodné zlepšení v uvažování a generativní přesnosti, ale jejich energetické nároky nelze ignorovat. Trénovací běhy pro nejmodernější systémy nyní vyžadují desítky gigawatthodin a ani inference není levná: každý dotaz z nejpokročilejších modelů může spotřebovat o řád více energie než starší architektury. (Pozn.: Inference jsou procesy, které slouží k doplňování explicitně nevyjádřených informací do kontextu situace). Zlepšení efektivity je reálné, ale zaostává za rostoucím globálním využíváním a rostoucí velikostí modelů.

Obzvláště pozoruhodné je, jak málo transparentnosti obklopuje skutečnou spotřebu elektřiny, kterou tyto systémy spotřebovávají. Bez jasnějšího reportingu a agresivnějších optimalizačních standardů riskuje rychlý pokrok umělé inteligence vytváření tlaků na infrastrukturu a životní prostředí, které se odvětví stále zdráhá plně uznat. „Dalším průlomem technologií by mohla být samotná efektivita,“ komentuje Alan Goldberg, datový analytik a autor v BestBrokers.

Zdroj: Tisková zpráva BestBrokers