Škola přežití 4.
zapomenuté umění aneb jak správně relaxovat

Podle statistik jsou vysokoškolští studenti riziková skupina obyvatelstva s vysokým výskytem krizí v osobních vztazích, neuróz a psychosomatických poruch.

Foto: Jaroslav Jiřička

Tolik slovo odborníka. Skutečnost pro nás sice nepříznivá, ale ověřená. Optimální by jistě bylo snížit míru stresů na nás působících. Jíst zdravěji, více spát, žít v čistším ovzduší, vyhýbat se nadměrné zátěži... Některé z těchto faktorů však ovlivnit nemůžeme, jiné nechceme. Budu předpokládat, že na vesnici se v nejbližší době odstěhovat nehodláte, na kolejích se vám jaksi pšeničné klíčky pěstovat nedaří a když máte náhodou dvě volné hodiny, je tolik skvělých míst, kam byste rádi zašli, takže na nějaký ten odpočinek vám moc času nezbývá. Jenže odpočinout si potřebujete. A když na to po nějakou dobu zapomenete, vaše tělo i mozek budou žádat své. Možná ne dneska, snad ani zítra, ale za pár let určitě. Co tedy s tím?
Sáhodlouhý seznam, zdravou stravou počínaje a zaplacením pár tisíc za kurs aktivní meditace konče, bývá většinou nejen nepřehledný, ale v mnoha ohledech i zbytečný. Proto se ve stručnosti pokusím shrnout několik poznatků z oboru zvaného psychohygiena, který se podle jedné z definic "zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví a prevencí duševních poruch a nemocí" a je zároveň "souborem opatření a postupů, jak těchto cílů dosáhnout".

Není spánek jako spánek

Proberme si vzniklou situaci postupně. Tak nejdříve je tu spánek. Snažte se do ničeho nenutit. Nemusíte bezpodmínečně spát osm hodin denně. Důležitější je vstávat na konci spánkového cyklu, který obvykle trvá šedesát až devadesát minut a vystřídají se během něj veškeré fáze spánku. Jinými slovy řečeno, vzbudíte-li se po násobku vašeho spánkového cyklu, budete mnohem svěžejší, než zazvoní-li vám budík po době sice delší, ale tomuto násobku neodpovídající. A jak zjistit, jak dlouhý je váš spánkový cyklus? Nejsnáze metodou pokusů a omylů ve dnech, kdy můžete spát jak dlouho chcete.

Jezte jen v pohodě

Dále tu máme jídlo a pití, věčný problém lidí zaměstnaných a ještě žijících mimo domov. Tedy i mnoha studentů. O potravinách zdravých a nezdravých už byly napsány celé knihovny, chvála vitamínů a minerálů zabírá haldy polic, mnohem méně lidí se však pozastaví nad tím, jak se při jídle cítíte. Přitom se jedná o faktor, ovlivňující nejen vaše zdraví psychické, ale i fyzické. Takže se snažte být při jídle "v pohodě" a raději sníst něco ne až tak zdravého v klidu, než zhltat makrobiotický oběd. Vytvářejte si při jídle svůj koutek, i kdyby to mělo být cestou z přednášky na přednášku.

Naslouchejte svému tělu

Pohyb je další často zmiňovanou složkou odpočinku, především takzvaně aktivního. Jistě je lepší zajít si po pěti hodinách strávených v knihovně na procházku, než posadit se před televizi. Jenže někdy nemáme zrovna moc na vybranou. Zkuste se tedy aspoň pravidelně protáhnout, zatnout všechny svaly a zase je uvolnit, párkrát se zhluboka nadechnout a třeba na pár minut zavřít oči. Ostatně ty potřebují také odpočívat! Zkuste s nimi občas zakoulet, poseďte pět minut na záchodě po tmě a třeba si opláchněte obličej studenou vodou. Hledejte vlastní cesty jak si odpočinout, buďte kreativní a především naslouchejte svému tělu.

Mejdan nebo spánek?

A na závěr, nikoliv však méně podstatná, je tu relaxace duševní. Všechny shora uvedené prvky k ní samozřejmě přispívají, ale má i své specifické složky. Obecně platí, že uvolníte-li své tělo, pomůžete tím mysli, ale i naopak. Meditace, autohypnóza, autogenní trénink a jiné takzvaně "zázračné" techniky jsou jistě velkým přínosem. Více však jde o váš celkový postoj k životu. Bavte se a hrajte si. S kamarády nebo sami, na tom nezáleží, důležité je se uvolnit. Pokud si máte vybrat mezi spánkem a "mejdanem", vězte, že čas od času se skutečně vyplatí ten "mejdan". Možná ne fyzicky, ale psychicky určitě. Experimentujte. Vaše individuální cesta nemusí vyhovovat někomu jinému a vám zas nemusí "sedět" obecně uznávaná pravidla. Pro někoho je dobré vyhýbat se stereotypům, jiný uvítá relativně neměnný řád. A pamatujte si, že: "Patogenním činitelem bývá dlouhodobá zátěž - též konflikt dlouho neřešený - a sumace nepříznivých vlivů." Takže nepodceňujte maličkosti. Na nich je často založen spokojený život.