Všechny budovy mohou lépe hospodařit s energií

Dá se ještě něco vymyslet v oblasti šetření energií v sektoru komerčních, průmyslových a obytných budov? Nedostatek energie, který se v Evropě objevil v souvislosti s nárůstem poptávky po covidové krizi, prohloubila válka na Ukrajině. Snížila se dostupnost plynu, stouply ceny všech druhů energie, protože vše souvisí se vším. Státy zejména v Evropě se snaží o zvýšení energetické bezpečnosti. Lidé šetří. Média jsou plná „Energetických rádců" a návodů na úspory. Stejnou prioritou pro svět zůstává snižování emise uhlíku. Listopadové zasedání OSN COP27 bylo naléhavou připomínkou, že energetická bezpečnost je sice důležitá, ale nutností je snažit se zmírnit hrozící změnu světového klimatu. Jaké trendy se dají očekávat v roce 2023?

Trend č. 1 – Lepší energetický management 

Vlády, zejména v Evropě tolik  závislé na dovozu plynu a ropy z nejistých zemí, se snaží snížit poptávku po energii. Nezávislý think-tank Bruegel připravil přehled přijatých opatření podle jednotlivých zemí, který ukazuje různorodost přístupů: Reakce jednotlivých států na energetickou krizi (bruegel.org). Pro majitele budov je všude společným znakem potřeba pečlivě hospodařit s energií. Dobrou volbou může být strategické využívání systémů skladování energie. Podnik nebo majitel domu si může uskladnit energii ze sítě mimo špičku a použít ji později. Rovněž energii, kterou vyrobí z obnovitelných zdrojů, může použít, jak a kdy potřebuje. Tuto změnu ve způsobech využívání energie urychlila energetická krize a s ní spojené vysoké ceny. V průběhu roku 2023 lze proto očekávat zvýšenou poptávku po systémech skladování energie. 

Trend č. 2 – Regulační opatření 

Opatření ke snížení spotřeby energie jsou řízena regulačními směrnicemi a lhůtami EU a snaha o jejich splnění se v roce 2023 zintenzivní. Země EU dostaly za úkol implementovat legislativní balíček Fit-for-55, který má jejich ekonomiky dovést k 55% snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030. Některé požadavky byly v roce 2022 revidovány ještě směrem nahoru v zájmu podpory iniciativy REPowerEU, která má urychlit pokrok Evropy směrem k energetické bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím vyšší distribuované výroby energie z obnovitelných zdrojů. To vše způsobí, že rok 2023 bude klíčový, protože majitelé budov budou muset vyřešit nejen jak snížit spotřebu energie, ale i emise. 

Trend č. 3 – Elektromobily a obnovitelné zdroje energie 

Majitelé budov jsou někdy překvapeni, když se mluví dohromady o nabíjení elektromobilů a o obnovitelných zdrojích energie. Není jim hned jasné, jak může infrastruktura pro nabíjení elektromobilů zvýšit energetickou účinnost budovy – ale přesně to se může stát díky sektorovému propojení, které zahrnuje užší propojení výroby energie se spotřebou a také velmi efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie. Tomuto přístupu říkáme „Budovy jako síť“ pro komerční a průmyslové nemovitosti nebo „Domy jako síť“ pro obytné nemovitosti.  Budova se mění v energetický uzel, který energii přijímá i dodává. Očekává se, že jak se přiblíží datum ukončení používání benzinových a naftových vozidel, bude tento přístup využívat více majitelů budov. Očekává se také, že národní sítě budou umožňovat obousměrné nabíjení, protože majitelé elektromobilů uvidí, jak by mohli vydělávat na prodeji nevyužívané energie z baterií do sítě. Například v Norsku je tato možnost již povolená a oblíbená. 

Trend č. 4 – Renovace a modernizace 

Charakteristickým rysem roku 2023 bude obnovený důraz na renovace, protože majitelé budov a domů se snaží snížit dopad vysokých cen energie modernizací, tepelnými izolacemi a instalací solárních panelů či tepelných čerpadel. Další pobídky k modernizaci budou mít podobu národních předpisů, které vyplynou z vládních iniciativ, jako je revidovaná směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD). Směrnice EPBD mimo jiné požaduje, aby země nařídily nabíjení elektromobilů v nových i rekonstruovaných budovách, a urychlily tak přechod na elektromobilitu. Očekává se, že většina zemí v EU i mimo ni zavede podobné předpisy, pokud je již nemá. Renovace mají při energetickém přechodu zásadní význam, protože přibližně 35 % budov v EU je starších než 50 let, téměř 75 % fondu budov je považováno za energeticky neefektivní a každoročně se renovuje pouze asi 1 % fondu budov. S podobnými problémy se potýkají všechny evropské země. 

Trend č. 5 – Překonání nedostatku kvalifikovaných pracovníků 

V celé Evropě chybějí odborné elektrotechnické dovednosti, takže školení pracovních sil pro instalaci infrastruktury potřebné pro přechod na novou energetiku je všude prioritou. Evropské národy budou muset v roce 2023 více usilovat o to, aby zajistily, že sektor komerčních, průmyslových a obytných budov bude zásobován potřebnými kvalifikovanými pracovníky. Realizace strategií, které nahradí fosilní paliva novým energetickým mixem, bude vyžadovat spoustu práce v oblasti infrastruktury a lidi, kteří ji budou vykonávat. V tomto úsilí pomůže automatizace a zavádění efektivních a opakovatelných pracovních postupů, protože umožní menšímu počtu kvalifikovaných lidí dosáhnout většího výkonu.

 Zdroj:  www.eaton.com