Recenze

Článků v rubrice: 71

Co kdo z moudrých řekl o vědě

Co mají vědci společné, je nadšení pro objevitelskou a výzkumnou práci. Jak a čím tito „dobyvatelé neznáma“ žijí? Co o vědě říkají ti, kteří v ní vynikli? Proč je svět vědy a výzkumu pro badatele tak podmanivý? Proč jsou někdy vědecké názory na totéž tak zásadně odlišné? Čeho si vědci váží, co je těší, co jim překáží, co jim vadí - dokonce natolik, aby jim to stálo za komentování? Proč přes svoji nespornou potenciální užitečnost věda nikdy nemůže být všemocným spasitelem lidské společnosti? Na to a na mnoho dalšího se snaží odpovědět nová publikace "MOUDROST VĚDY v citátech", vydaná v letošním roce pražským nakladatelstvím TRITON. Nejde o vědeckou studii, ale o jedinečný kompilát, který vznikl spontánně jako „pouze“ vedlejší výsledek dlouholeté práce známého popularizátora vědy, odborného publicisty a spisovatele Ing. Františka Houdka (1950). Tento absolvent studia radiochemie a jaderné technologie na VŠCHT v Praze, působící zprvu v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES, je autorem stovek článků zpřístupňujících vědu a vědce včetně několika knižních titulů jako jejich autor či spoluautor (např. Bohové nepřicházejí z hvězd, Objevy a vynálezy tisíciletí, Česká věda v exilu, O duši lékaře, Vivisectio mundi – aneb povídání o věcech obyčejných i nevšedních).

Fotogalerie (1)
Titulní strana publikace Houdek, F,: MOUDROST VĚDY v citátech. Nakladatelství TRITON, Praha 2015, 1. vyd., 280 str., ISBN 978-80-7387-826-9

Co je to věda?

Věda je lidská činnost, která je v současnosti již nepostradatelnou součástí moderního života. Definována bývá různě – častěji jednoduše jako „znalosti získané studiem“ nebo jako „sběr, třídění a analýza údajů o fyzickém světě“, ale také šíře jako „intelektuální či praktická činnost zahrnující různé studijní oblasti, které používají objektivní metodiku při studiu vesmíru“, popř. jako „stav znalostí či teoretické vnímání pravdy nesouvisející s morálkou nebo svědomím“. Nechybí ani definice ironické: „Věda není nic jiného než soubor pokusů, které se povedly“ (P. Valéry) nebo „Věda je nejlepší moderní způsob, jak mohou jednotlivci ukájet svoji zvědavost na účet státu“ (L. Arcimovič).

Ať tak či onak, věda nás ve všech svých oborech informuje, okouzluje, poučuje, podněcuje naši představivost, udržuje nás v napětí a poskytuje fakta, která nám pomáhají chápat smysl různých přírodních jevů. To, co víme o fungování přírodního světa, nám však nebylo sesláno z nebe. Je to výsledek lidské zvídavosti, nápaditosti a vytrvalosti. Mnoho vynikajících a významných osobností v dějinách lidského pokolení věnovalo život vědě a její technické aplikaci – víře, že nic není důležitější než hodnotný vědecký poznatek či názor.

Věda se často jeví nejen důležitou a mocnou, ale i tajemnou a uzavřenou, s vlastním životem pochopitelným jen omezenému okruhu badatelů. Mnoho úseků vědy se zdá být nepochopitelných také proto, že vědci používají neobvyklé a pro laiky nesrozumitelné výrazy. Ovšem i ty s námi žijí celá desetiletí nebo dokonce staletí v podobě krátkých literárních útvarů, jakými jsou různé citáty, aforismy, výroky, jazyková maxima, sentence, apokryfy, črty, bonmoty  i další slovní moudrosti.

"Citáty mají větší cenu, než se snad zdá. Ony vysvětlují, dokazují, srovnávají" (F. L. Čelakovský, český básník, kritik a překladatel doby národního obrození)

Mezi čtenáři odborných a populárně naučných knih se dnes těší velkému zájmu především soubory (sbírky) citátů, většinou stručných úvah a myšlenek, které někdo vyslovil, poté někdo zaznamenal, sesbíral a uspořádal podle určitého klíče; navíc byly a stále jsou všelijak přejímány a modifikovány. Jsou to texty většinou výstižné, srozumitelné a moudré, se značnou vypovídací hodnotou, ve kterých jejich autoři dokáží několika málo slovy vystihnout to, co jiní dlouze popisují. Je to tím, že mají dar vidět věci a souvislosti s nadhledem a dar jazyka vtipně a výstižně je pojmenovat. Každý člověk zaujímá v životě trochu jiné postoje, proto jsou mu některé citáty více sympatické, některé méně. S některými nemusí souhlasit vůbec a s jinými se naopak ztotožňuje, protože právě tento problém osobně zná. Některým třeba vůbec nerozumí. Hlavní význam citátů spočívá právě v tom, že ony nejen zjevují hotové velké pravdy, ale především navádějí o nich přemýšlet, polemizovat s nimi, rozvíjet dále vlastní úvahy na dané téma. U některých lidí, kteří využívají citátů při každé příležitosti, vidíme často zoufalou potřebu vypadat moudře, vzdělaně, ale oni takovými ve skutečnosti bohužel nejsou. Svědčí o tom i výroky osobností, kterým lze těžko oponovat: „Nevzdělaní lidé čtou rádi sbírky citátů“ (W. Churchill); „Kdo se v diskuzi ohání citáty autorit, neužívá svého intelektu, ale pouze paměti“ (A. Einstein); „Vyhýbat se duchaplnictví ve své práci! Bonmoty leckdy nám pomáhají ujet z obtížné situace, ale nedávají pravé řešení.“ (A. Dratvová).

„Fýzis“  a „Psyché“

Ve svém popularizačním přehledu myslí autor vědou především exaktní vědy (science), tedy matematiku a přírodovědu s přesahem do medicíny a techniky, a to s ohledem na stanovený rozsah v pojetí pokud možno obecném. Způsob výběru, třídění a řazení výroků slavných, málo známých, i dnes již zcela zapomenutých učenců a literátů spolu s občasnými poznámkami a odkazy autora umožňují jedinečnou exkurzi do historie a současnosti přírodních věd. Výběr je členěn na dva hlavní oddíly.

„Fýzis“ obsahuje věcnou a vnější stránku vědy (pravidla a principy, pozorování, zkušenost, experiment, hypotézy a teorie, od objevu k vynálezu, publikace, sláva versus skromnost, popularizace, učitelé a žáci, kontinuita – pospolitost, peníze, nezávislost, ideály...). „Psyché“ pak obnáší její vnitřní, skrytou „duchovní“ stránku (motivy, etika, fantazie, genialita, umění, krása, radosti, ale také předsudky a odsudky, vnější a vnitřní limity, smutek, víra, spiritualita, víra, pavěda...). Oba oddíly se dále rozpadají na jednotlivé tematicky ohraničené kapitoly. Každá z nich začíná tzv. „hřivnou“ – nejfrekventovanějším nebo podle názoru autora nejzajímavějším citátem v kapitole, a končí „pečetí“, tedy citátem, který obsah kapitoly výstižně shrnuje. Citáty v kapitolách i hnízdech jsou řazeny zhruba podle data vzniku, popř. doby, kdy žil jejich tvůrce.

Pokusy, objevy, teorie a vynálezy významných vědců a techniků zásadně změnily naše chápání světa i sám způsob lidského života. V pozadí za tím vším stojí výjimeční mužové a ženy, jejichž často nekonvenční názory a myšlenky by měly patřit do všeobecné kultury každé vyspělé společnosti. Svým rozsahem, obsahovým zaměřením a čtivým způsobem zpracování nashromážděného bohatého materiálu autorovo unikátní dílo zaujme široký okruh zájemců o vědu, pro které je nejen užitečným zdrojem informací a možností „nahlédnout do hlav“ předních učenců (bořící také mýty o vědcích coby podivínech), ale i pramenem ušlechtilé zábavy.

Citát i na závěr

Prezentaci knihy o moudrosti vědy můžeme ukončit jedním výstižným a do vlastních řad mířícím citátem z pera oxfordského a poté cambridgeského profesora C. S. Lewise: „Když začne být pro vědce namísto samotného vědění, toho NAČ přišel, mimořádně důležité to, že ON na to přišel, pak má jedinou možnost: přestat vědu dělat. Jinak jej to jako člověka zničí!“.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail