Můžete se spolehnout na svoji paměť?

Nebo to s ní není zrovna nejlepší? Pokud chcete zdokonalovat a dále rozvíjet své paměťové schopnosti, víme jak na to! Přesněji řečeno, ví to osminásobný mistr světa v paměťových dovednostech a autor několika úspěšných publikací o paměti Dominic O'Brien. Zásluhou pražského nakladatelství Grada Publishing se dostává do rukou zájemců o možnosti zlepšení paměti překlad anglického originálu jeho nejnovější (2014) příručky „Mistrovská paměť / 52 cvičení pro zdokonalení vaší paměti“. V souvislosti s jazykově-kulturním překladem bylo třeba původní text upravit či přepracovat; to se dokonale zdařilo překladateli PhDr. Radku Blahetovi.

„Paměť je pro život dobro zcela nepostradatelné“ (Plinius St.)

O „úkazu pamatování“ se u nás psalo již v roce 1902 v dosud nepřekonané encyklopedii obecných vědomostí, v „Ottově slovníku naučném“ v samostatném hesle „Paměť“: „Jakožto pojem ryze psychologický znamená možnost vybavení, tj. že dojmy, které jsme jednou měli, mohou se opakovati, aniž je tu popud z vnějška, který je původně způsobil. Vysvětlení tohoto úkazu není možné, omezíme-li se na stavy vědomí; neboť v pojmu uvědomění, který tvoří jediný znak jevů duševních, není nejmenšího poukazu, který by činil pochopitelným, kde dojem se uchovává, aby zase mohl býti vědomým. Tudíž nutno úkaz pamatování vysvětliti stopami, které zůstávají po dojmu v nervstvu. Ježto dokonalost života duševního předpokládá dokonalost paměti, žádáme od ní, aby byla 1. věrná...2. trvalá...3. obsáhlá...“.

Nástroje paměti

Držitel mnoha světových rekordů v paměťových sportech Dominic O'Brien proslul úrovní paměti, kvůli níž má celoživotní zákaz vstupu do všech kasin v Las Vegas, kde dokázal přelstít herny v blackjacku. Tajemství fungování paměti samozřejmě vidí zcela jinak a jako takové se je snaží odhalit i jiným. K tomu by měla přispět i příručka. Představuje v ní mocnou sílu paměti prostřednictvím jednoduchých technik rozdělených do 52 krátkých kapitol (kroků), doplněných nejrůznějšími cvičeními a testy. Cílem její první části „Nástroje paměti“ je zhodnotit aktuální paměťové dovednosti uživatelů a představit základní nástroje paměti, které lze snadno začlenit do běžného života. V úvodu této části je několik testů zaměřených na slova, tvary a čísla, které čtenářům pomohou zhodnotit, jak na tom se svou pamětí akutně jsou. Poté jsou představeny klíčové paměťové techniky: systém abecedy, systém rýmování čísel, jazyk čísel, metoda cesty, představy a pozorování, převádění čísel na věty, systém těla, asociace, lokace, imaginace, systém řetězení a koncentrace.

Rozvoj paměti

V druhé části „Rozvoj paměti“ autor představuje zavedené pomůcky – tři pilíře paměti (asociace, lokace, imaginace), metodu řetězení, metodu cesty a některé další. Rozvíjí je tak, že s jejich pomocí ukládá do paměti nejrůznější informace, například pravopis či hlavní města států. Tyto univerzální a flexibilní techniky nám mohou pomoci v různých každodenních situacích, například když spolu s obličejem potřebujeme uložit také jméno, když si máme zapamatovat cestu, kterou nám poradil kolemjdoucí, když si potřebujeme rychle osvojit základy cizího jazyka, nebo když si chceme vzpomenout na vtip, citát či bonmot, abychom pobavili či ohromili společnost, vybavit si, co se stalo v minulosti ... Čtenář se může seznámit i s několika novými technikami (zásady rychločtení jako  techniky rychlého ukládání informací do mozku), ale především s autorovou vlastní metodou, kterou nazval Dominikův systém. Jeho smyslem je naučit se nový jazyk: jazyk čísel. Jde při něm o zapamatování dalšího sledu čísel, založeného na spojení všech dvoumístných čísel od 00 po 99 s určitým konkrétním člověkem. Chceme-li mít jistotu, že položky uložené do paměti později nezapomeneme, je nutné také vědět, kdy je opakovat.

Jedním z prvních vědců, kteří se zabývali experimenty s lidskou pamětí, byl německý filozof Hermann Ebbinghaus, žijící ve druhé polovině 19. století. Ten vytvořil zřejmě vůbec první formální křivku procesu učení. Vyplývá z ní, že si lépe pamatujeme položky ze začátku seznamu (textu) a z jeho konce. Autor knihy vypracoval „pravidlo pěti opakování“ – v jakých časových intervalech je vhodné přejít k opakování (okamžitě, po 24 hodinách, po týdnu, po měsíci, po třech měsících).

Síla paměti

Třetí část „Síla paměti“ obsahuje pokročilejší kroky Dominikova programu cvičení paměti; pro zapamatování některých druhů informací a poznatků je třeba spojit více technik. Představeny jsou zde i další náročnější postupy, například autorův speciální systém kódování, který nám pomůže uložit si do paměti jakékoliv datum z několika uplynulých století, vytvořit dopravní trasu s 52 zastávkami nebo si zapamatovat balíček karet.

Mistrovská paměť

V závěrečné čtvrté části knihy nazvané „Mistrovská paměť“ si můžeme zkusit, co vše je naše paměť schopna pojmout. Procvičují se v ní již poznané hlavní techniky, které se dále rozvíjejí do podoby náročnějších postupů (metoda římské komnaty, jak si zapamatovat historická data, jak si do paměti uložit paměť, jak si zapamatovat všechny osoby v místnosti). Odvážní čtenáři si mohou vyzkoušet některé poměrně obtížné úkoly, jež musí plnit účastníci mistrovství světa v paměťových dovednostech. K hlavním disciplínám zde patří např. soutěž o to, kdo si dokáže zapamatovat nejvíce binárních čísel, představujících jazyk počítačů. Jen pro zajímavost: světový rekord drží Angličan Ben Pridmore, který si za půl hodiny dokázal zapamatovat 3705 binárních čísel.

Příručku uzavírají závěrečné krátké testy, které odhalí, jak se naše paměťové schopnosti během studia příručky zlepšily.

Proč si publikaci přečíst

Paměť je pro člověka mimořádně důležitá. Určuje, kdo jsme. Bez paměti se náš život zkrátka promění v chaos. Cvičení paměti představuje investici do současného i budoucího duševního zdraví. A co je důležité: rozvinout a zdokonalovat své paměťové schopnosti, začít využívat naplno skryté možnosti svého mozku, lze krok za krokem a vlastním tempem v každém věku.