Recenze

Článků v rubrice: 71

Skutečná barva peněz

V poslední době všichni všechno natírají na zeleno, aby se zavděčili všeobecnému trendu: ochrana životního prostředí. Nejčastěji používaným termínem je „udržitelnost“. A tak se nám jako příspěvek k ozelenění planety a „udržitelnosti“ předkládají dokonce i sněhem pokryté svahy na poušti v Perském zálivu. Na ploše 22 500 m2 je zde vybudována krytá sjezdovka a běžecká trať, to vše pod heslem pomoci zachránit planetu. Alespoň tak to prezentuje Ibrahim Al Zu´bi, majitel "udržitelné společnosti" provozující nákupní a sportovní středisko v Dubaji. O myšlence, zda zisky a zelené certifikáty patří k sobě, pojednávají dvě knihy. 1) Peter Dauvergne: Will big bussiness destroy our planet? (Polity books) a 2) Claude Henry, Laurence Tubiana: Earth at risk (Columbia University Press).

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Peter Dauvergne, profesor mezinárodních vztahů na University of British Columbia, připouští, že může existovat i etický byznys, kdy někteří titáni obchodu zvyšují efektivnost při recyklaci zdrojů, kdy využívají i obnovitelné zdroje energie, atd. Zároveň jsou ale také neustále v zajetí paradigmatu o nekonečném růstu. Jeho kniha popisuje, jakým způsobem korporace diskutují o ekologii a udržitelnosti, jak připravují směrnice, aby tyto cíle byly v souladu s jejich komerčními zájmy. Jejich nejdůležitějším plánem je vytvořit legislativní prostředí, které umožní maximální produkci, zisky a prodeje. A tak se globální požadavek ukončit odlesňování mění na cíl ukončit tzv. „čisté odlesňování“, což ve skutečnosti znamená „můžete kácet lesy, dokud budete vysazovat nové stromy“. Není třeba hádat, kdo bude jak kácet, tak i vysazovat a profitovat na obou činnostech. Tlak korporací rovněž pomáhá zajistit, aby velcí emitenti CO2, například letecký průmysl, mohli i nadále znečišťovat, dokud budou vysazovat nové stromy, které při svém růstu budou odsávat z atmosféry již vyprodukovaný CO2.

Jak vydělávat „ekologií“

Z tohoto hlediska se zelené certifikační systémy, jaké udílejí například lesnické nebo námořní řídicí rady (Forest and Marine Stewardship Councils), stávají metodou získávání konkurenční výhody oproti menším dodavatelům, kteří si nemohou dovolit zaplatit poplatky poradcům k prokázání zelených certifikátů. Mnohé ekologické skupiny jsou ze strany korporací přesvědčovány, aby vstoupily do těchto rad ve funkci dozorujících orgánů, takže se stávají partnery korporací, místo aby je kritizovaly. Například i ekologická organizace World Wildlife Fund se již stala součástí jak lesnických, tak námořních řídicích rad. Korporátní bakšiš ale získávají i agentury OSN. Marcos Neto z jedné z nich uvedl, že lze získat hodně peněz ze systému Sustainable Development Goals (SDG, Udržitelné rozvojové cíle), a dodal: „Potřebujeme soukromý sektor, který je motorem světa, a pokud nebude byznys, nebudou ani SDG“. Podle profesora Dauvergneho jsou v současné době moc a peníze v rukou obřích korporací, jejichž příjmy jsou mnohem větší než četné státní rozpočty. Například ze sta největších producentů příjmů v roce 2015 ve světě bylo 69 korporací a jen 31 států.

Ohrožená Země

Autoři Claude Henry a Laurence Tubiana v knize Earth at risk poukazují na to, jak neujasněná idea udržitelného rozvoje rozvířila politickou agendu na Pařížské konferenci o změně klimatu a o udržitelných rozvojových cílech OSN, které byly podepsány v roce 2015. Ani na jedné akci však nebyla téměř žádná zmínka o „slonovi v domě“, totiž o velkém byznysu. Byly napsány jen necelé dvě stránky v sekci pojednávající o „otevírání privátních financí“ k vytvoření „nových finančních ekosystémů, potřebných k rozvinutí SDG a zdravé klimatické politiky“. Zdá se, že tam, kde profesor Dauvergne skončil pouhým naznačením problému, autoři druhé knihy problém jasně popsali. P. Dauvergne sice neříká, kdo je vinen, zda velký byznys nebo my, spotřebitelé, ale na „rožeň napíchává ideu“, že „velký byznys je nevinný hráč, který dělá jen to, co chtějí spotřebitelé“. Jeho závěr je správný. „Pokud státy a občanské společnosti nebudou více brzdit rostoucí moc velkého byznysu ve světové politice a v konzumní kultuře, pak se naše planeta stane mnohem méně zeleným, úrodným a pohostinným místem k životu“.

Kupci v chrámu páně

Velcí bossové s velkými penězi si chtějí koupit i tu nejprchavější věc – pocit mravnosti. Al Zu´bi konstatoval bez jakékoliv ironie, že nejlepší věc, kterou může udělat pro své šéfy v Dubaji je to, „aby se cítili dobře“. Je to způsob, jak v 21. století zachránit svět? Když se ale peníze v globální ekonomice přemisťují v milisekundách podle algoritmu ziskovosti, nebo když velké balíky odměn pro vrcholné manažery korporací závisí na čtvrtletní návratnosti kapitálu, je velmi obtížné zjistit, zda velký byznys skutečně směřuje ke změně.

Podle Fred Pearce: Real colour of money. New Scientist, 2018, č. 3171, s. 44 – 45

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Chtěl bych být operátorem jaderného reaktoru

Ještě nemají dokončenou školu, ale mají velkou šanci stát se operátory na jedné z našich dvou jaderných elektráren. Vhodný psychologický profil, ale i znalosti a motivace devíti vysokoškolských studentů oslovily náboráře Skupiny ČEZ. Ti studenty zařadili do stipendijního programu.

Startuje ČEZ Inovační maraton

Třicítka studentů bude začátkem listopadu 24 hodin plnit úkoly související s ekologií a ochranou životního prostředí. Vítězové 5. ročníku ČEZ Inovačního maratonu si rozdělí odměnu 50 000 Kč. Ještě je čas se přihlásit!

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail