Recenze

Článků v rubrice: 73

Skutečná barva peněz

V poslední době všichni všechno natírají na zeleno, aby se zavděčili všeobecnému trendu: ochrana životního prostředí. Nejčastěji používaným termínem je „udržitelnost“. A tak se nám jako příspěvek k ozelenění planety a „udržitelnosti“ předkládají dokonce i sněhem pokryté svahy na poušti v Perském zálivu. Na ploše 22 500 m2 je zde vybudována krytá sjezdovka a běžecká trať, to vše pod heslem pomoci zachránit planetu. Alespoň tak to prezentuje Ibrahim Al Zu´bi, majitel "udržitelné společnosti" provozující nákupní a sportovní středisko v Dubaji. O myšlence, zda zisky a zelené certifikáty patří k sobě, pojednávají dvě knihy. 1) Peter Dauvergne: Will big bussiness destroy our planet? (Polity books) a 2) Claude Henry, Laurence Tubiana: Earth at risk (Columbia University Press).

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Peter Dauvergne, profesor mezinárodních vztahů na University of British Columbia, připouští, že může existovat i etický byznys, kdy někteří titáni obchodu zvyšují efektivnost při recyklaci zdrojů, kdy využívají i obnovitelné zdroje energie, atd. Zároveň jsou ale také neustále v zajetí paradigmatu o nekonečném růstu. Jeho kniha popisuje, jakým způsobem korporace diskutují o ekologii a udržitelnosti, jak připravují směrnice, aby tyto cíle byly v souladu s jejich komerčními zájmy. Jejich nejdůležitějším plánem je vytvořit legislativní prostředí, které umožní maximální produkci, zisky a prodeje. A tak se globální požadavek ukončit odlesňování mění na cíl ukončit tzv. „čisté odlesňování“, což ve skutečnosti znamená „můžete kácet lesy, dokud budete vysazovat nové stromy“. Není třeba hádat, kdo bude jak kácet, tak i vysazovat a profitovat na obou činnostech. Tlak korporací rovněž pomáhá zajistit, aby velcí emitenti CO2, například letecký průmysl, mohli i nadále znečišťovat, dokud budou vysazovat nové stromy, které při svém růstu budou odsávat z atmosféry již vyprodukovaný CO2.

Jak vydělávat „ekologií“

Z tohoto hlediska se zelené certifikační systémy, jaké udílejí například lesnické nebo námořní řídicí rady (Forest and Marine Stewardship Councils), stávají metodou získávání konkurenční výhody oproti menším dodavatelům, kteří si nemohou dovolit zaplatit poplatky poradcům k prokázání zelených certifikátů. Mnohé ekologické skupiny jsou ze strany korporací přesvědčovány, aby vstoupily do těchto rad ve funkci dozorujících orgánů, takže se stávají partnery korporací, místo aby je kritizovaly. Například i ekologická organizace World Wildlife Fund se již stala součástí jak lesnických, tak námořních řídicích rad. Korporátní bakšiš ale získávají i agentury OSN. Marcos Neto z jedné z nich uvedl, že lze získat hodně peněz ze systému Sustainable Development Goals (SDG, Udržitelné rozvojové cíle), a dodal: „Potřebujeme soukromý sektor, který je motorem světa, a pokud nebude byznys, nebudou ani SDG“. Podle profesora Dauvergneho jsou v současné době moc a peníze v rukou obřích korporací, jejichž příjmy jsou mnohem větší než četné státní rozpočty. Například ze sta největších producentů příjmů v roce 2015 ve světě bylo 69 korporací a jen 31 států.

Ohrožená Země

Autoři Claude Henry a Laurence Tubiana v knize Earth at risk poukazují na to, jak neujasněná idea udržitelného rozvoje rozvířila politickou agendu na Pařížské konferenci o změně klimatu a o udržitelných rozvojových cílech OSN, které byly podepsány v roce 2015. Ani na jedné akci však nebyla téměř žádná zmínka o „slonovi v domě“, totiž o velkém byznysu. Byly napsány jen necelé dvě stránky v sekci pojednávající o „otevírání privátních financí“ k vytvoření „nových finančních ekosystémů, potřebných k rozvinutí SDG a zdravé klimatické politiky“. Zdá se, že tam, kde profesor Dauvergne skončil pouhým naznačením problému, autoři druhé knihy problém jasně popsali. P. Dauvergne sice neříká, kdo je vinen, zda velký byznys nebo my, spotřebitelé, ale na „rožeň napíchává ideu“, že „velký byznys je nevinný hráč, který dělá jen to, co chtějí spotřebitelé“. Jeho závěr je správný. „Pokud státy a občanské společnosti nebudou více brzdit rostoucí moc velkého byznysu ve světové politice a v konzumní kultuře, pak se naše planeta stane mnohem méně zeleným, úrodným a pohostinným místem k životu“.

Kupci v chrámu páně

Velcí bossové s velkými penězi si chtějí koupit i tu nejprchavější věc – pocit mravnosti. Al Zu´bi konstatoval bez jakékoliv ironie, že nejlepší věc, kterou může udělat pro své šéfy v Dubaji je to, „aby se cítili dobře“. Je to způsob, jak v 21. století zachránit svět? Když se ale peníze v globální ekonomice přemisťují v milisekundách podle algoritmu ziskovosti, nebo když velké balíky odměn pro vrcholné manažery korporací závisí na čtvrtletní návratnosti kapitálu, je velmi obtížné zjistit, zda velký byznys skutečně směřuje ke změně.

Podle Fred Pearce: Real colour of money. New Scientist, 2018, č. 3171, s. 44 – 45

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Mangan z chvaletických odkališť

Ve světě roste poptávka po manganu - kovu důležitém pro výrobu baterií (zejména do rozvíjejících se elektromobilů) a pro chemický a ocelářský průmysl. A roste i jeho cena. Kanadská firma Euro Manganese již několik let dělá průzkumy na odkalištích, která ...

Fyziklání 2020

Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).

Krev od vyléčených pacientů se může stát lékem na Covid-19

Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.

www.rouskyvsem.cz.

Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.

Sluncem poháněné vzducholodě

Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail