Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
„Jaderná fyzika se zabývá věcmi tak vzdálenými našim smyslům, jako je atom a atomové jádro, že neumožňuje studentům využít vlastní zkušenost ani nenabízí mnoho možností k experimentování v tom pravém slova smyslu,“ říká autorka RNDr. Zdeňka Broklová v úvodu nové publikace „Učíme jadernou fyziku“. Jak nová publikace, vydaná v rámci vzdělávacího programu ČEZ, dokládá, výklad jaderné fyziky na škole se přesto nemusí zredukovat do nudné podoby vzorečků.
Nová publikace „Učíme jadernou fyziku“ se může stát účinným pomocníkem pro pedagogy vyučující na základních nebo středních školách. Materiál navazuje na předchozí brožurku „Jaderné hrátky“ z roku 2006. Na rozdíl od „hrátek“ se zde autorka zaměřuje na činnosti, ve kterých se uplatní jednoduché výpočty, vyhledávání informací, společné diskuze či jiná práce s konkrétními údaji.
Publikace je rozdělena do několika částí.
V první, nazvané „Přemýšlíme o jaderné fyzice“, je zpracováno několik úloh pokrývající klíčové pojmy jaderné fyziky, jako je např. vazebná energie atomového jádra, energetická bilance jaderné elektrárny, radiouhlíková metoda jako příklad využití radioaktivity, ochrana před ionizujícím zářením apod. Každá úloha začíná vysvětlením teoretických základů, pokračuje praktickými příklady s výpočty a v závěru je aktivita zhodnocena kontrolními otázkami a společnou diskuzí. Autorka klade důraz na podněcování zájmu studentů o učební látku, vedení k samostatnému vyhledávání informací a rozvíjení schopnosti o problému diskutovat s ostatními. Vyučující jistě ocení didaktické poznámky a rozšiřující úkoly, podle nichž může nastavit „náročnost“ výuky podle typu školy a zájmu svých žáků. Praktické jsou také pracovní listy, „jaderné“ křížovky nebo pexeso s významnými osobnosti z oboru fyziky.
V další části publikace „Paradoxní jaderné otázky“ najdou pedagogové náměty pro netradiční zahájení výkladu nové látky nebo představení nového projektu tak, aby vzbudil pozornost studentů. Po úvodu: „Jak je možné, že získáváme energii štěpením jader atomu? Nemělo by to být tak, že na rozbití atomu bychom měli energii dodávat?“, může např. následovat vysvětlení pojmů fúze a štěpení.
Brožura také obsahuje nezbytný přehled veličin a jednotek používaných pro ionizující záření, odkazy na další materiály, ať už z nabídky vzdělávacího programu ČEZ, nebo tištěných publikací a webových stránek.
Publikace bude vydána v druhém pololetí, pro její objednání sledujte nabídku na webových stránkách vzdělávacího programu ČEZ: http://www.cez.cz/vzdelavaciprogram
Další informace podá: Ing. Marie Dufková, tel.: 211 042 681, e-mail: marie.dufkova@cez.cz
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...
Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...
LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.