Recenze

Článků v rubrice: 71

„Učíme jadernou fyziku“ – inspirace z nabídky vzdělávacího programu ČEZ

„Jaderná fyzika se zabývá věcmi tak vzdálenými našim smyslům, jako je atom a atomové jádro, že neumožňuje studentům využít vlastní zkušenost ani nenabízí mnoho možností k experimentování v tom pravém slova smyslu,“ říká autorka RNDr. Zdeňka Broklová v úvodu nové publikace „Učíme jadernou fyziku“. Jak nová publikace, vydaná v rámci vzdělávacího programu ČEZ, dokládá, výklad jaderné fyziky na škole se přesto nemusí zredukovat do nudné podoby vzorečků.

Fotogalerie (1)
Učíme jadernou fyziku (obálka)

Nová publikace „Učíme jadernou fyziku“ se může stát účinným pomocníkem pro pedagogy vyučující na základních nebo středních školách. Materiál navazuje na předchozí brožurku „Jaderné hrátky“ z roku 2006. Na rozdíl od „hrátek“ se zde autorka zaměřuje na činnosti, ve kterých se uplatní jednoduché výpočty, vyhledávání informací, společné diskuze či jiná práce s konkrétními údaji.

Publikace je rozdělena do několika částí.

V první, nazvané „Přemýšlíme o jaderné fyzice“, je zpracováno několik úloh pokrývající klíčové pojmy jaderné fyziky, jako je např. vazebná energie atomového jádra, energetická bilance jaderné elektrárny, radiouhlíková metoda jako příklad využití radioaktivity, ochrana před ionizujícím zářením apod. Každá úloha začíná vysvětlením teoretických základů, pokračuje praktickými příklady s výpočty a v závěru je aktivita zhodnocena kontrolními otázkami a společnou diskuzí. Autorka klade důraz na podněcování zájmu studentů o učební látku, vedení k samostatnému vyhledávání informací a rozvíjení schopnosti o problému diskutovat s ostatními. Vyučující jistě ocení didaktické poznámky a rozšiřující úkoly, podle nichž může nastavit „náročnost“ výuky podle typu školy a zájmu svých žáků. Praktické jsou také pracovní listy, „jaderné“ křížovky nebo pexeso s významnými osobnosti z oboru fyziky.
V další části publikace „Paradoxní jaderné otázky“ najdou pedagogové náměty pro netradiční zahájení výkladu nové látky nebo představení nového projektu tak, aby vzbudil pozornost studentů. Po úvodu: „Jak je možné, že získáváme energii štěpením jader atomu? Nemělo by to být tak, že na rozbití atomu bychom měli energii dodávat?“, může např. následovat vysvětlení pojmů fúze a štěpení.
Brožura také obsahuje nezbytný přehled veličin a jednotek používaných pro ionizující záření, odkazy na další materiály, ať už z nabídky vzdělávacího programu ČEZ, nebo tištěných publikací a webových stránek.

Publikace bude vydána v druhém pololetí, pro její objednání sledujte nabídku na webových stránkách vzdělávacího programu ČEZ: http://www.cez.cz/vzdelavaciprogram

Další informace podá: Ing. Marie Dufková, tel.: 211 042 681, e-mail: marie.dufkova@cez.cz

Darina Boumová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail