Recenze

Článků v rubrice: 71

Výukové hry: Jak bude vypadat tvoje Evropa?

Víš, že Německo bere 7 % elektřiny z větrníků, zatímco v Čechách je to jenom 0,01 %? Víš, že se uvažuje o tom, že každá země EU bude muset povinně přijímat určitý počet imigrantů? Víš, že v Polsku je interrupce trestná? Chceš to změnit? Chceš moci ovlivnit, kdo první poletí na Mars? Kde bude za 15 let brát Evropa ropu? Jestli se Evropa postaví globálnímu oteplování?

Fotogalerie (1)
Logo ENTER

Nic snazšího. Od příštího školního roku budou moci učitelé používat ve výuce společenských věd počítačovou strategii Evropa 2045, v níž bude simulována EU od roku 2007 po několik desítek let. Jenom na tobě bude záležet, jak bude tvoje Evropa vypadat!

Hry ve výuce: sen nebo skutečnost?
Hry ve výuce nejsou ničím objevným. Německá armáda využívala deskové simulace pro výuku strategického myšlení svých důstojníků už v 19. století. Na amerických obchodních školách se běžně používají ekonomické simulace už přes 50 let; většina z nich dnes běží na počítačích. V roce 1971 spatřila světlo světa snad první úspěšná komerční „počítačová vzdělávací hra“ Oregon Trail [1], vyučující o životě amerických osadníků v době dobývání divokého Západu. V USA ji používali i na středních školách.
V současnosti používá „pravé“ 3D hry s virtuálními postavami americká armáda – vojáci nasazení v Iráku se díky nim učí zvládání krizových situací a hovorovou arabštinu [2]. Virtuální realita se pomalu začíná uplatňovat i v psychoterapii. Například zmírňovat svůj strach z létání si můžete zkoušet (pod dozorem terapeuta) ve „hře“, kde máte za úkol vejít na letiště, nechat se odbavit, nastoupit do letadla a přežít ve zdraví start [3].
Otázka nyní stojí: daly by se počítačové hry použít i u vás ve škole? Nejde o e-learningové testy a programy na opakování si francouzských slovíček, ale klasické strategické a akční hry. Dává ale smysl chtít se naučit z her něco jiného než rychle mačkat mezerník? Vždyť ve hrách se jenom útočí a střílí... Jak by taková hodina měla vypadat? Kde jsou ve hrách nějaká skutečná fakta?

Počítačové hry ve školách
S tím, jak přichází na školu počítače, objevují se i různé IT výukové pomůcky. Jedna věc jsou ovšem virtuální laboratoře do biologie, kde si můžete například vyzkoušet pracovat s bakteriemi, aniž by hrozilo, že kontaminujete celou školu úplavicí (mimochodem, ke stažení např. na [4]), a druhá věc jsou počítačové hry. Řekněme si na rovinu, že akční hry asi na školu opravdu nepatří. Posledních pár let ale mezi vědci zabývajícími se výukovými hrami obecně (tzv. „serious games“) klíčí myšlenka, jestli by se nedaly použít pro výuku historie a společenských věd existující komerční strategické hry nebo adventury . Tyto hry se totiž často odehrávají v kontextu skutečných historických událostí – sociálních, politických nebo náboženských. Navíc jsou na rozdíl od e-learningových kurzů a jiných procvičovacích programů tyto hry objevitelské a budovatelské. Můžete sledovat, jaké následky mají v herním světě vaše činy a jak spolu souvisí různé události. Dozvídáte se, jaký je svět v pohybu – což je něco hodně jiného než opakování si mrtvého seznamu králů a finančních systémů jejich zemí.
Strategie mají ještě dvě výhody. Zaprvé se dají hrát v týmu, což motivuje studenty k diskusím a ke hledání společných strategií. A to jsou dovednosti, jež se na klasické hodině s učitelem naučíte jen těžko. Zadruhé, některé strategie, například Civilizace, obsahují k nejdůležitějším herním reáliím i krátký popis, z něhož se mohou ti zvídavější dozvědět i faktické údaje. Tyto hry – uzavírají vědci – by se tudíž mohly stát doplňkem klasické výuky (tedy ne ji nahradit).
Dobrá, vědci říkají, že by se strategie a adventury daly použít. Ale zkusil to někdo doopravdy?

Eigenfeldt-Nielsenova studie
Zkusil to například Eigenfeldt-Nielsen. Ve dvou třídách na dánském gymnáziu se pokoušel zjistit, jestli přinese výuka dějepisu pomocí komerční strategie Europa Universalis II lepší výsledky než výuka klasickým způsobem [5]. Kurz probíhal dva a půl měsíce. V počítačové laboratoři měli žáci po dvou hrát strategii a učitel měl hru doprovázet výkladem. Jak to dopadlo?
Žádná sláva. Kromě „typických“ problémů, jako že hra nešla nainstalovat a učitelé byli skeptičtí, se ukázalo, že prosté hraní hry a její doprovázení klasickým „výkladem faktů“ není pro studenty příliš zábavné. Hodiny často působily schizofrenicky a diskuse o tom, co se ve hře děje, se rozeběhla za celou studii jen párkrát. Pro mnoho studentů, kteří hry nikdy dříve nehráli – zejména pro děvčata –, bylo obtížné naučit se ji ovládat. V důsledku pouze menší část žáků tvrdila, že se ve hře naučili více než klasickým způsobem (i když faktický test půl roku po hraní nakonec ukázal, že je na tom skupina „hráčů“ o trochu lépe než skupina „nehráčů“).
Eigenfeldt-Nielsen to ale nevzdal. Uvědomil si, že základní problém není v hraní jako takovém, ale v tom, že Europa Universalis II nebyla pro výuku nejvhodnější a že hodina s hrou by měla být připravena specifickým způsobem. Místo, aby vzal jinou komerční hru, připravil speciální hru jenom pro výuku. V ní měli studenti v roli novináře navštívit v 3D prostředí oblast izraelsko-palestinského konfliktu a sepsat o tom reportáž [6]. Během dvou dnů hry mohli zavítat k mnoha lidem na obou stranách konfliktu, a pokud nebyli hrubí, dozvěděli se jejich osobní příběhy (mimochodem založené na skutečných příbězích) a pohled na konflikt z jejich perspektivy. O tom, co vyzvěděli, se vždy po hře diskutovalo s ostatními. Během třetího dne studenti sepsali reportáž.
Tato hra byla mnohem úspěšnější než Europa Universalis II. Především proto, že byla od základu připravená pro výuku a že Eigenfeldt-Nielsen myslel při přípravě nejen na hru samotnou, ale i na to, co mají studenti dělat mimo vlastní hraní – a připravil tak vlastně kompletní třídenní workshop.

Jaká bude tvoje Evropa?
Zřejmě se již brzy dočkáme výukových her i v Čechách. Jedna z nich, Evropa 2045, by měla být hotova letos v prosinci [7]. Její vývoj je financován z veřejných zdrojů a podílí se na něm zejména odborníci z neziskové organizace Generation Europe a z Karlovy Univerzity.
O co jde? O nic menšího než o simulátor Evropy na dalších několik desítek let. Jedna Evropa na jednu třídu. O co se hraje? O to, jak bude vaše Evropa vypadat. Každý hráč řídí svůj stát a navíc má za úkol prosadit svůj projekt, to znamená tři čtyři body, které mají platit v celé Evropě. Máš projekt „energeticky soběstačná Evropa“? Pak hájíš body: dotace na jaderné elektrárny a alternativní zdroje, zrušení územních limitů těžby napříč celou EU a podpora výzkumu jaderné fúze. Ovšem pozor, body musíš prosadit na celoevropské úrovni hlasováním s ostatními. A někomu, kdo hraje za „zelenou Evropu“, by se územní limity nebo jaderné elektrárny nemusely líbit... Dohodnete se na nějakém kompromisu?
Jedno kolo trvá jeden rok. Na začátku kola si každý přečte herní noviny: že na Slovensku protestují studenti proti zavedení školeného, že u pobřeží Itálie plavou na člunech dva tisíce uprchlíků a podobně. Některé problémy bude třeba společně vyřešit. Co s uprchlíky? Necháme je utopit nebo přistát? A přispěješ na to Itálii ze svého rozpočtu? Je ovšem třeba věnovat se také svému projektu. V roli emisara své země si tak musíš připravit argumenty nejen ve prospěch pozice, kterou zastáváš co se týče nečekaných událostí (uprchlíci), ale i ve prospěch bodů svého projektu. K tomu je ve hře databáze reálných informací o tom, co se dnes v Evropě řeší a jaké k tomu různé strany zaujímají stanoviska.
Pak následuje stěžejní část: diskuse s ostatními a hlasování. Právě tato část se bude odehrávat o hodině: diskusi povede učitel a bude při tom upozorňovat na důsledky, které mohou mít přijatá rozhodnutí. Nepodařilo se ti prosadit svůj názor? Nevadí, můžeš to zkusit v příštím kole – ale asi bude třeba zkusit jinou vyjednávací taktiku.
Po vyřešení problému se každý bude moci věnovat řízení své země. Hra bude ve Flashi na Internetu, takže tato část půjde hrát i doma. Budeš raději budovat silnice nebo armádu? Postavíš knihovny nebo továrny? Sebereš důchodcům penze a dáš je studentům, aby měli na pivo? Zlegalizuješ marihuanu? Povolíš sňatky osob stejného pohlaví? A jak to všechno ovlivní tvou ekonomiku? Ovšem pozor, nehraje se jenom na nejlepší ekonomiku, ale i kulturu, armádu, životní prostředí a spokojenost obyvatel. A úspěch tvé země ovlivňuje tvou pozici v diskusi o událostech a bodech projektu.
Hra se bude moci hrát během dvou měsíců školního roku. Půjde ale i hrát na menší počet kol o jednodenním workshopu.
V čem tkví hlavní výhoda Evropy 2045 oproti Europa Universalis II? V tom, že to není čistě počítačová hra. To hlavní se bude odehrávat v diskusích. Učitel předem projde školením, takže nehrozí, že by si s tím neporadil. Hra je navržena tak, aby se dala jednoduše ovládat. A obsahuje databázi reálných informací, jejichž přečtení pomůže studentovi uspět v jeho projektu.
Nuže... jaká bude tvoje Evropa?
Poletí někdo do roku 2045 na Mars? Anebo EU rozpustíme?


Více na:
[1] Oregon trail, stránka hry:
http://www.classicgaming.com/rotw/otrail.shtml ]
[2] Tactical Iraqi, stránka projektu:
http://www.tacticallanguage.com/tacticaliraqi/ ]
[3] Virtuallybetter, stránka firmy vyrábějící terapeutické simulátory: http://www.virtuallybetter.com ]
[4] Stránky, kde je možné navštívit Flashové virtuální laboratoře:
http://www.hhmi.org/biointeractive/vlabs/index.html ]http://nobelprize.org/educational_games/ ]
[5] Egenfeldt-Nielsen, S.: Beyond Edutainment:
Exploring the Educational Potential of Computer Games. PhD Thesis, University of Copehagen, 2005
[6] Egenfeldt-Nielsen, S., Buch, T.: The learning effect of „Global Conflicts: Middle East“.
In: Gaming Realities: A Challenge for digital culture, 93-97, 2006
[7] Evropa 2045, stránka hry: http://www.evropa2045.cz ]
[8] FearNot!, stránka projektu: http://www.e-circus.org/

Cyril Brom
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail