Provádět na jaderce je baví

Jaderná energetika je obor nejen moderní ale i technicky složitý a v očích veřejnosti často považovaný za těžko pochopitelný. Tím složitější je práce průvodce či průvodkyně v jaderné elektrárně. Nestačí jen vysvětlit, jak elektrárna funguje, ale i proč ji dnes a především v budoucnu tolik potřebujeme. Rovněž zdůraznění bezpečnostních aspektů výroby elektřiny v jaderných elektrárnách není nikdy dost. Tři průvodkyně v Informačním centru Jaderné elektrárny Temelín by o tom mohly vyprávět…

Jana Provodová: Tahle práce překvapuje téměř denně

Jak jste se dostala k „průvodcování“ v Temelíně?

Pocházím z jižní Moravy a do jižních Čech jsem přišla studovat Jihočeskou univerzitu. V roce 2000 zahajovala elektrárna Temelín provoz a současně hledala průvodce pro své informační centrum. A tak jsem po několikaměsíční přípravě začala pracovat jako průvodkyně již během studia. Ta práce mě natolik zaujala, že po ukončení studií jsem na elektrárně už zůstala.

Klademe průvodcům stejnou otázku: Bavila vás ve škole fyzika?

Vzpomínám si na skvělého učitele fyziky a také na nesčetné pokusy, které nám tento předmět vhodně přiblížily. Chválím každého učitele, který pro své žáky zvolí tento postup.

Jaký sport provozujete?

Můj manžel je Jihočech a k jižním Čechám patří vodáctví. A tak díky němu ani u mě vztah k tomuto sportu nechybí. Taky si ráda zaplavu nebo zalyžuji.

Ale především jsem máma dvou synů. Šestiletý Péťa a pětiletý Vojta zbožňují jak vodu, tak lyže. A výsledek? Už se s tátou nebojí třeba i na „černou“.

Jste s prací v informačním centru spokojena?

Velice. Infocentrum je umístěno v historickém objektu zámečku Vysoký Hrádek. Zajímavé je tedy už samo skloubení budovy ze 14.století a jaderné energetiky. Každý návštěvník může během prohlídky nejen získat mnoho informací ohledně jaderné elektrárny, ale i obdivovat krásu zámku.

Co vás na práci v „ícéčku“ nejvíc překvapilo?

Tahle práce překvapuje téměř denně. Za zmínku ale určitě stojí změna názoru veřejnosti na jadernou energetiku v posledních letech. Vzpomínám si na své začátky v roce 2000, kdy byla elektrárna uváděna do provozu. Velmi často jsem se tehdy setkávala s lidmi, kteří zastávali k jádru negativní postoj. Postupem času se názor veřejnosti změnil. Lidé nás navštěvují, aby se o jaderné energetice něco dozvěděli, pochopili ji. Už vědí, že to bez ní v současné době a zřejmě ani v budoucnosti nepůjde.

Na co se lidé nejčastěji ptají?

Nejčastější jsou otázky týkající se provozu, dále jak probíhá štěpná reakce, v jaké míře se podílely české firmy na výrobě zařízení nebo co bude s elektrárnou po ukončení jejího provozu. Návštěvníci se také zajímají o nové typy reaktorů, o přepracování paliva a tedy využití použitého paliva jako suroviny pro další výrobu elektřiny. Ale tou úplně v současné době nejfrekventovanější otázkou je dostavba 3. a 4. bloku elektrárny.

Na co lákáte návštěvníky? Chystá se u vás něco nového?

Informační centrum je otevřené celoročně. Kromě jeho prostor je možná také prohlídka strojovny výrobního bloku. Vždyť kterého technicky zaměřeného člověka by nezajímalo turbosoustrojí dlouhé 57 metrů a vážící téměř 2200 tun? Kdo by rád nestál vedle věže vysoké 155 metrů, do které by se vešlo celé námětí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích? Těch lákadel je spousta a zájem ještě větší. A to nás všechny z informačního centra opravdu velmi těší.

Jana Sikorová: Jeden malý návštěvník mne oslovil „paní průvodčí”

Co jste dělala dříve, než jste se stala průvodkyní v temelínské elektrárně?

V době zveřejnění inzerátu, ve kterém hledalo Informační centrum Jaderné elektrárny Temelín průvodkyně, jsem končila pracovní činnost u firmy, která se zabývala počítačovou grafikou. Neváhala jsem, odepsala jim a letos už v Temelíně pracuji 15. rok. Přesto práce s počítačem pro mě zůstala největším koníčkem.

Měla jste už dříve nějaký vztah k energetice?

Energetice jsem se předtím nikdy nevěnovala. Všechno pro mě bylo zcela nové. Absolvovala jsem školení v Brně, složila zkoušky a prošla několika komunikačními semináři.

A jak jste na tom byla ve škole s fyzikou vy?

Tento předmět rozhodně nepatřil k mým oblíbeným předmětům. Až při školení jsem zjistila, jak může být zajímavá. Zřejmě mi nevyhovoval způsob výuky. Potřebuji totiž všechno vidět a porozumět. Nejsem schopná se učit nazpaměť. Často lituji, že jsem takovou možnost neměla dřív a stále víc zjišťuji, jak by bylo důležité věnovat víc školního času předmětům fyzika a chemie místo například pracovního vyučování. Celý život se v podstatě skládá z fyziky a chemie.

Sportujete?

Sportovně založená nejsem, ale mám ráda plavání. Pokud se do sportování pustím, je to jen rekreačně. Snad bych mohla mezi sport zařadit i chůzi. Vzhledem k tomu, že provádím v jaderné elektrárně a vodíme exkurze do výrobního bloku, nachodím poměrně dost kilometrů.

Líbí se vám vaše práce v informačním centru i po 15 letech?

V „ícéčku“ bych už mohla mít inventární číslo. Zámeček Vysoký Hrádek je příjemné pracoviště. Mám ráda změny, a proto se moc těším, až nám budou v příštím roce rekonstruovat expozice. Určitě to uvítají i návštěvníci. Řada škol k nám jezdí pravidelně. Studenti se mění, učitelé zůstávají.

Máte z exkurzí nějakou „veselou příhodu z natáčení“?.

Veselých příhod zažíváme hodně. Například není nouze o nejrůznější přeřeknutí průvodkyň. Navštěvují nás i žáci nižšího stupně základní školy a s těmi pracuji nejradši. Jsou upřímní a mají radost i z maličkostí. Většinou nás oslovují „paní učitelko”, ale jeden chlapeček mi udělil oslovení doslova originální: „paní průvodčí”.

Co návštěvníky nejvíc zajímá?

Nejčastější dotazy se v současné době týkají dostavby 3. a 4. bloku. Za dobu mé činnosti v informačním centru se úroveň dotazů podstatně změnila. Od obavy, zda Temelín může „bouchnout” se myšlení návštěvníků posunulo k přesvědčení, že elektřinu potřebujeme a jak je pro nás z tohoto hlediska důležitá jaderná energetika. Většina je pro dostavbu dalších bloků.

Je na práci v informačním centru něco, co vás stále mile překvapuje?

Rozhodně pestrost. Nepatřím mezi ty, kteří jsou schopni sedět 8 hodin na židli v kanceláři. A to u nás nehrozí.

Už vaše pracoviště navštívili vaši známí či příbuzní? Co říkali?

Informační centrum Jaderné elektrárny Temelín se stalo jednou z největších atrakcí zdejšího regionu. Kamarádi i příbuzní vítají možnost přijet. Dokonce někteří z nich navštívili i reaktorový sál. Největší zajímavost „ícéčko“ představuje pro přátele mého manžela. Pocházejí ze Slezska a pokud se dostanou do jižních Čech, nenechají si prohlídku nikdy ujít.

Kdy doporučujete čtenářům nejlépe elektrárnu navštívit?

Nejkrásnější období k prohlídce elektrárny je určitě jaro. Zámeček je obklopen zrekonstruovaným parkem, a když na jaře všechno kvete, připadáte si jak v pohádce.

Amálka Pavlovská: V noci působí stavba jako obrovská svítící loď v přístavu

Jak jste se dozvěděla o možnosti uplatnění jako průvodkyně v jaderné elektrárně?

Práci průvodkyně jsem získala díky výběrovému řízení vypsanému v našich místních novinách „Temelínky“. Protože jsem tou dobou vážně uvažovala o změně, jsem zde. A dobře jsem udělala, má práce mě velmi baví. Každý den jiní lidé, nové zážitky, nové zkušenosti i nové podněty.

Co jste dělala dříve?

Moje dřívější činnost úzce souvisela s ekologií. Pracovala jsem dlouho v oblasti rekultivace. Ta zahrnuje zpracování všech odpadů, i nebezpečných, ze starých ekologických zátěží, na takové produkty, které již neškodí..

Co vy a energetika?

To souvisí s tím, co jsem právě uvedla. Mezi materiály, které jsme zpracovávali, byly i např. popeloviny, produkty z odsíření apod., které jsou vedlejším produktem spalování. Nejde o malé množství a přepracování také není jednoduché. Tím citlivěji vnímám výhody i nevýhody různých způsobů získávání energie a nutnost šetrného přístupu k našemu životnímu prostředí.

A školní fyzika?

Studovala jsem na experimentálním přírodovědném gymnáziu se zaměřením na strojírenskou výrobu. Je tedy jasné, že předměty, jako je fyzika, mi nebyly zcela cizí.

Co děláte, když právě neprovádíte v elektrárně?

Zajímám se o zdravý životní styl, zdravou výživu, o člověka jako takového a o vše, co může posunout lidské pokolení kupředu. Čerpám nejen z literatury, ale i z dalších oblastí poznání.

Nejsem zrovna sportovní typ v pravém slova smyslu. Ze všeho nejraději ale miluji rychlou ostrou chůzi, chodím denně a za každého počasí svých 5 až 6 km. Mám-li volný den, pár kilometrů přidám. Člověk se narovná, pročistí si hlavu, nabere dech, srovná myšlenky, vidí věci, které z auta nespatří…Skvělé! Doporučuji!

Jak se k vám, průvodkyním, návštěvníci chovají?

Mám na lidi štěstí, skutečně k nám jezdí příjemní lidé a je jedno odkud. Často provázím mimo jiné i německy hovořící skupiny a v rámci toho si vždy přeji, abych jim dobře rozuměla a mohla správně odpovědět. Myslela jsem donedávna, že nejobtížnější je porozumět návštěvníkům hovořícím nějakým německým či rakouským dialektem. Omyl. Ještě napínavější je, když se k tomu přidá vada řeči a velká chuť si popovídat. To se pak člověk vskutku „lehce“ zapotí.

Co patří k nejčastějším otázkám?

V současné době je to dostavba jaderné elektrárny a uložení či přepracování použitého paliva.

Provázela jste už své rodinné příslušníky?

Nejenom příbuzné a přátele, ale i bývalé kolegy a jejich obchodní partnery. A dělají mi radost. Líbilo se jim u nás.

Kdy je u vás nejlepší doba na exkurzi?

Naše elektrárna má své kouzlo kdykoli. Přijeďte podle vlastní nálady a obliby té které roční doby. I v noci. Když člověk projíždí kolem, působí stavba jako obrovská svítící loď v přístavu. Od jara do podzimu je přístupný krásný park, který obklopuje zámeček Vysoký Hrádek. Chce to se přesvědčit na vlastní oči.

Chcete návštěvníky překvapit něčím novým?

Pravidelně připravujeme něco navíc. V blízké době koncert Evy a Vaška pro občany okolních obcí s projížďkou elektrárnou, cyklistické závody, přehlídku historických vozidel, již tradiční program „S bicyklem za jádrem“. Do budoucna vylepšení našich expozic. Je na co se těšit i lákat návštěvníky.