Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavními tématy Týdne byly letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.
MAŠINKY V PRUNÉŘOVĚ
Speciální akci připravil ČEZ jako generální partner Týdne vědy – unikátní expozici historických energetických strojů v Energetických opravnách Prunéřov. Návštěvníci měli možnost vidět sto i více let staré turbíny, dynama, generátory a parní stroje, které zatím nebyly nikde vystaveny. Ničivá povodeň poškodila vzácné exponáty v depozitáři Národního technického muzea v roce 2002. Co nezničily nánosy bahna, dokonala koroze. ČEZ věnoval muzeu peníze na opravu a pečliví pracovníci Energetických opraven od r. 2003 stroje opravovali.
JAK SE OMLAZUJÍ PAMĚTNÍCI
Prvním krokem byla dezinfekce povrchů zařízení, pak přišlo ke slovu vysokotlaké čisticí zařízení, Jar, Savo, horká voda. Následovala demontáž na jednotlivé součástky, pečlivé čištění, odmaštění, odrezení smirkovými plátny a lešticími pastami, konzervace, doplnění chybějících izolací, nátěry. Po zpětné montáži se stroje i při záměrném zachování patiny ukázaly v plné kráse. Dosavadní náklady na opravu dosáhly 4,5 milionu korun, další cenné historické exponáty se opravují dodnes.
SVÍTÍ!
Zlatým hřebem se pro návštěvníky Týdne vědy v prunéřovské expozici stal zážitek rozsvícení originální Křižíkovy obloukové lampy dvojčinným stojatým jednoválcovým nástěnným parním strojem z roku 1897, který roztočil pravé Křižíkovo dynamo. Páru při tomto experimentu nahradil elektromotor. Pokus se podařil: obloukovka se rozzářila jasným světlem. Škoda, že Národní technické muzeum nemá prostory, v nichž by tyto vzácné stroje mohly zase ožít, potěšit oko znalců a udivit laiky svou krásou a řemeslnou dokonalostí. Po skončení Týdne vědy zase zmizí v depozitářích.
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.