Kdo byl nejblíže Slunci?
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavními tématy Týdne byly letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.
MAŠINKY V PRUNÉŘOVĚ
Speciální akci připravil ČEZ jako generální partner Týdne vědy – unikátní expozici historických energetických strojů v Energetických opravnách Prunéřov. Návštěvníci měli možnost vidět sto i více let staré turbíny, dynama, generátory a parní stroje, které zatím nebyly nikde vystaveny. Ničivá povodeň poškodila vzácné exponáty v depozitáři Národního technického muzea v roce 2002. Co nezničily nánosy bahna, dokonala koroze. ČEZ věnoval muzeu peníze na opravu a pečliví pracovníci Energetických opraven od r. 2003 stroje opravovali.
JAK SE OMLAZUJÍ PAMĚTNÍCI
Prvním krokem byla dezinfekce povrchů zařízení, pak přišlo ke slovu vysokotlaké čisticí zařízení, Jar, Savo, horká voda. Následovala demontáž na jednotlivé součástky, pečlivé čištění, odmaštění, odrezení smirkovými plátny a lešticími pastami, konzervace, doplnění chybějících izolací, nátěry. Po zpětné montáži se stroje i při záměrném zachování patiny ukázaly v plné kráse. Dosavadní náklady na opravu dosáhly 4,5 milionu korun, další cenné historické exponáty se opravují dodnes.
SVÍTÍ!
Zlatým hřebem se pro návštěvníky Týdne vědy v prunéřovské expozici stal zážitek rozsvícení originální Křižíkovy obloukové lampy dvojčinným stojatým jednoválcovým nástěnným parním strojem z roku 1897, který roztočil pravé Křižíkovo dynamo. Páru při tomto experimentu nahradil elektromotor. Pokus se podařil: obloukovka se rozzářila jasným světlem. Škoda, že Národní technické muzeum nemá prostory, v nichž by tyto vzácné stroje mohly zase ožít, potěšit oko znalců a udivit laiky svou krásou a řemeslnou dokonalostí. Po skončení Týdne vědy zase zmizí v depozitářích.
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.