Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavními tématy Týdne byly letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.
MAŠINKY V PRUNÉŘOVĚ
Speciální akci připravil ČEZ jako generální partner Týdne vědy – unikátní expozici historických energetických strojů v Energetických opravnách Prunéřov. Návštěvníci měli možnost vidět sto i více let staré turbíny, dynama, generátory a parní stroje, které zatím nebyly nikde vystaveny. Ničivá povodeň poškodila vzácné exponáty v depozitáři Národního technického muzea v roce 2002. Co nezničily nánosy bahna, dokonala koroze. ČEZ věnoval muzeu peníze na opravu a pečliví pracovníci Energetických opraven od r. 2003 stroje opravovali.
JAK SE OMLAZUJÍ PAMĚTNÍCI
Prvním krokem byla dezinfekce povrchů zařízení, pak přišlo ke slovu vysokotlaké čisticí zařízení, Jar, Savo, horká voda. Následovala demontáž na jednotlivé součástky, pečlivé čištění, odmaštění, odrezení smirkovými plátny a lešticími pastami, konzervace, doplnění chybějících izolací, nátěry. Po zpětné montáži se stroje i při záměrném zachování patiny ukázaly v plné kráse. Dosavadní náklady na opravu dosáhly 4,5 milionu korun, další cenné historické exponáty se opravují dodnes.
SVÍTÍ!
Zlatým hřebem se pro návštěvníky Týdne vědy v prunéřovské expozici stal zážitek rozsvícení originální Křižíkovy obloukové lampy dvojčinným stojatým jednoválcovým nástěnným parním strojem z roku 1897, který roztočil pravé Křižíkovo dynamo. Páru při tomto experimentu nahradil elektromotor. Pokus se podařil: obloukovka se rozzářila jasným světlem. Škoda, že Národní technické muzeum nemá prostory, v nichž by tyto vzácné stroje mohly zase ožít, potěšit oko znalců a udivit laiky svou krásou a řemeslnou dokonalostí. Po skončení Týdne vědy zase zmizí v depozitářích.
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
