Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavními tématy Týdne byly letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.
MAŠINKY V PRUNÉŘOVĚ
Speciální akci připravil ČEZ jako generální partner Týdne vědy – unikátní expozici historických energetických strojů v Energetických opravnách Prunéřov. Návštěvníci měli možnost vidět sto i více let staré turbíny, dynama, generátory a parní stroje, které zatím nebyly nikde vystaveny. Ničivá povodeň poškodila vzácné exponáty v depozitáři Národního technického muzea v roce 2002. Co nezničily nánosy bahna, dokonala koroze. ČEZ věnoval muzeu peníze na opravu a pečliví pracovníci Energetických opraven od r. 2003 stroje opravovali.
JAK SE OMLAZUJÍ PAMĚTNÍCI
Prvním krokem byla dezinfekce povrchů zařízení, pak přišlo ke slovu vysokotlaké čisticí zařízení, Jar, Savo, horká voda. Následovala demontáž na jednotlivé součástky, pečlivé čištění, odmaštění, odrezení smirkovými plátny a lešticími pastami, konzervace, doplnění chybějících izolací, nátěry. Po zpětné montáži se stroje i při záměrném zachování patiny ukázaly v plné kráse. Dosavadní náklady na opravu dosáhly 4,5 milionu korun, další cenné historické exponáty se opravují dodnes.
SVÍTÍ!
Zlatým hřebem se pro návštěvníky Týdne vědy v prunéřovské expozici stal zážitek rozsvícení originální Křižíkovy obloukové lampy dvojčinným stojatým jednoválcovým nástěnným parním strojem z roku 1897, který roztočil pravé Křižíkovo dynamo. Páru při tomto experimentu nahradil elektromotor. Pokus se podařil: obloukovka se rozzářila jasným světlem. Škoda, že Národní technické muzeum nemá prostory, v nichž by tyto vzácné stroje mohly zase ožít, potěšit oko znalců a udivit laiky svou krásou a řemeslnou dokonalostí. Po skončení Týdne vědy zase zmizí v depozitářích.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.