Jak se daří stelarátorům v éře startupů?
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavními tématy Týdne byly letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.
MAŠINKY V PRUNÉŘOVĚ
Speciální akci připravil ČEZ jako generální partner Týdne vědy – unikátní expozici historických energetických strojů v Energetických opravnách Prunéřov. Návštěvníci měli možnost vidět sto i více let staré turbíny, dynama, generátory a parní stroje, které zatím nebyly nikde vystaveny. Ničivá povodeň poškodila vzácné exponáty v depozitáři Národního technického muzea v roce 2002. Co nezničily nánosy bahna, dokonala koroze. ČEZ věnoval muzeu peníze na opravu a pečliví pracovníci Energetických opraven od r. 2003 stroje opravovali.
JAK SE OMLAZUJÍ PAMĚTNÍCI
Prvním krokem byla dezinfekce povrchů zařízení, pak přišlo ke slovu vysokotlaké čisticí zařízení, Jar, Savo, horká voda. Následovala demontáž na jednotlivé součástky, pečlivé čištění, odmaštění, odrezení smirkovými plátny a lešticími pastami, konzervace, doplnění chybějících izolací, nátěry. Po zpětné montáži se stroje i při záměrném zachování patiny ukázaly v plné kráse. Dosavadní náklady na opravu dosáhly 4,5 milionu korun, další cenné historické exponáty se opravují dodnes.
SVÍTÍ!
Zlatým hřebem se pro návštěvníky Týdne vědy v prunéřovské expozici stal zážitek rozsvícení originální Křižíkovy obloukové lampy dvojčinným stojatým jednoválcovým nástěnným parním strojem z roku 1897, který roztočil pravé Křižíkovo dynamo. Páru při tomto experimentu nahradil elektromotor. Pokus se podařil: obloukovka se rozzářila jasným světlem. Škoda, že Národní technické muzeum nemá prostory, v nichž by tyto vzácné stroje mohly zase ožít, potěšit oko znalců a udivit laiky svou krásou a řemeslnou dokonalostí. Po skončení Týdne vědy zase zmizí v depozitářích.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.