Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Expedice kopeček

V minulém čísle Třetího pólu vyšel článek s názvem Antigravitace, ve kterém jste se mohli dočíst o nevysvětlitelných jevech na některých kopcích po celé naší planetě. V tu dobu již běžel náš projekt na plné obrátky.

Počátečním impulsem pro nás byla televize. Možná jste zaregistrovali reportáž televize Nova a několik následujících článků v novinách a časopisech, které informovaly o záhadném fyzikálním jevu na kopci u silnice E442 poblíž Moravské Třebové. Odbržděná auta, láhev vody i fotbalový míč nějaká síla tlačila do kopce místo z kopce. Zprávy o těchto jevech se ale objevují po celém světě a místa, kde k těmto úkazům dochází, jsou nejčastěji nazývána Magnetic Hills (Magnetické kopce) nebo Anti-gravity Hills (Antigravitační kopce). Názorů na příčinu problému je několik (silné magnetické pole v daném místě, lokální porucha gravitačního pole Země, přistání UFO či prostý optický klam). Rozhodli jsme se, že těmto anomáliím přijdeme na kloub.

Lehko na cvičišti
Pod vedením Mgr. Vlastimila Havránka, profesora z naší školy – Klvaňova gymnázia v Kyjově – a jeho ženy jsme se rozdělili do několika týmů, které měly v termínu 9–11. 6. 2006 vyrazit do Moravské Třebové a objasnit celou záhadu. Počátečnímu nadšení propadlo skoro třicet žáků ze třídy 1.A, ale postupem času povinností přibývalo a nadšenců ubývalo. Přesto jsme se nevzdávali a pokračovali v započaté práci. Špičkové vědecké vybavení nám samozřejmě nebylo k dispozici, proto v rukách studentů vznikaly podomácku vyrobené přístroje jako tangentová buzola a solenoid (tyto slouží k měření magnetismu) nebo reverzní kyvadlo (měří gravitační pole). V den generální zkoušky 6. 6. 2006 se všichni sešli na svahu u školy s cílem zjistit, jak dlouhá doba je třeba pro přípravu i vlastní měření. Vše dopadlo dobře a celá dvacetičlenná expedice byla připravena k odjezdu. V pátek 9. 6. 2006 jsme v půl čtvrté vyrazili z vlakového nádraží a po úmorné cestě jsme konečně k deváté hodině večerní dorazili do Moravské Třebové, kde jsme se ubytovali v místním Domě dětí a mládeže. V sobotu ráno jsme pak s veškerým vybavením absolvovali šestikilometrový pochod na místo.

Těžko na bojišti
Nejprve přišlo zklamání. Kopec působil spíše jako rovinka a o sklonu, jaký jsme viděli v TV Nova, jsme si mohli nechat jen zdát. Pro začátek jsme jednoduchými pokusy s plastovou láhví s vodou a fotbalovým míčem ověřili, že směr pohybu předmětů je stejný, jako v reportáži. To nás povzbudilo, všichni se ihned rozmístili na svá místa a dílo začalo. Tehdy se objevily problémy. Kvůli silnému větru, který dokonce strhl závětrnou stěnu chránící reverzní kyvadlo, se měření dost zpozdilo a vítr nepřál ani solenoidu, jehož střelku se nikomu nepodařilo uklidnit. Navíc byla zjištěna technická závada i na tangentové buzole. Zlaté české ručičky však vítězí a ze dvou nefunkčních přístrojů, buzoly a solenoidu, tým složil jeden přístroj plně funkční, jímž naměřil potřebné hodnoty. Tyto hodnoty byly zcela v normě, a tak jsme mohli přítomnost silného magnetického pole, což bylo vysvětlení místního učitele fyziky pro TV Nova, zcela vyloučit. Další změna plánu přišla po problémech s ukotvením reverzního kyvadla na blízké pole. Vítr opět měření nepřál, proto tým nakonec ukotvil kyvadlo na jednom ze stromů u silnice. Výsledné hodnoty gravitačního zrychlení pak vyloučily také možnost poruchy gravitačního pole Země. Další otazník zmizel. Dále jsme jen ze zajímavosti měřili pomocí Geiger-Müllerova počítače radioaktivitu v oblasti. Tady jsme se dočkali mírné odchylky. Normální hodnota se pohybuje kolem 30 impulsů za 100 vteřin a námi naměřené hodnoty byly v průměru asi 35 impulsů. Radioaktivita však nijak nemohla ovlivnit pohyb předmětů do kopce.

Vyřešení záhady
Konečné rozlousknutí záhady přineslo měření nakloněné roviny pomocí libely, olovnic, lanka a stojanů. Výškový rozdíl silnice tu byl na deseti metrech asi 20 cm, což potvrdila i laserová vodováha. Zjistili jsme, že ve skutečnosti se předměty opravdu pohybují z kopce a zdání nevysvětlitelného jevu tu způsobuje optický klam. Díváte-li se totiž na vozovku z různých úhlů a směrů, jeví se vám sklon silnice pokaždé jinak. Jednou je to kopec, podruhé rovina, jindy nabudete dojmu, že stojíte v údolíčku. Šálení našich smyslů je opravdu velké. Tímto tedy vyvracíme tvrzení o nevysvětlitelném úkazu a přidáváme vysvětlení, že nás pouze mate náš nedokonalý zrak. Myslím, že naše expedice byla úspěšná (i když nepřinesla žádnou ohromnou senzaci) a určitě si příště nenechám ujít příležitost spolupracovat s tímto týmem studentů. Kdoví, možná příště vyrazíme k dalšímu podobnému jevu k Magnetic Mountain do Kanady, k Mount Penteli do Itálie nebo třeba na Filipíny.

Tomáš Linner
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail