Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Týden vědy a techniky

Pátý ročník Týdne vědy celkem a třetí za podpory ČEZ jako generálního partnera letos otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd ČR od 7. do 13. listopadu.

Nezůstalo jen u možnosti návštěvy vědeckých pracovišť – letos byl program obohacen o mnoho novinek: promítání filmů s vědeckou tematikou, přednášky pro studenty i pro širokou veřejnost, vědecké kavárny, kulatý stůl odborníků na téma Interdisciplinárních vztahů moderní fyziky. Z budovy Akademie na pražské Národní třídě se letos akce rozšířily i do Národního technického muzea a na Matfyz a do dalších míst v Brně a Českých Budějovicích. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Využila jsem nabídku a navštívila třetí největší laserový systém na světě PALS v Ústavu fyziky plasmatu. Umí zesílit kousek světelného paprsku na koláč o délce 15 cm a průměru 30 cm a ten pak fokusovat do mikroskopického terče, kde tak vznikne plasma a zažehne se fúzní reakce – možná základ energetiky budoucnosti. Ve fyzikálním ústavu jsem byla svědkem magnetické levitace – magnetický supravodivý prstenec se vznášel ve vzduchu jak při představení Davida Copperfielda. Na tomto principu funguje v Japonsku vlak MagLev. Jiným divem byly slitiny, které si pamatují svůj tvar a po jakémkoliv zdeformování se při předem definované teplotě spolehlivě vrátí do původního tvaru. Vyrábějí se tak lékařské pomůcky, třeba stenty na opravování cév, nebo rovnátka na zuby. Poučila jsem se, co jsou tekuté krystaly a jak bude fungovat největší detektor částic v ženevské laboratoři CERN, na jehož stavbě se naši vědci podílejí. Potkávala jsem mnoho návštěvníků – laiků, kteří si se zájmem nechávali vyprávět o nejnovějších vědeckých poznatcích a technických novinkách a viděla jsem badatele, jak se jim daří formulovat složité a odborné problémy do řeči srozumitelné obyčejným lidem. A to je dobře, protože výzkum je důležitým předpokladem pro rozvoj společnosti..

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Japonsko a Evropa dokončily montáž celosupravodivého tokamaku JT-60SA

Ve stínu šampiona – tokamaku ITER - probíhala montáž, z níž se vynořil největší tokamak na světě, japonský JT-60SA (Super Advanced). Pokud se jej podaří oživit podle plánu už koncem tohoto roku, bude skutečně největším činným tokamakem.

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail