Týden vědy a techniky

Pátý ročník Týdne vědy celkem a třetí za podpory ČEZ jako generálního partnera letos otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd ČR od 7. do 13. listopadu.

Nezůstalo jen u možnosti návštěvy vědeckých pracovišť – letos byl program obohacen o mnoho novinek: promítání filmů s vědeckou tematikou, přednášky pro studenty i pro širokou veřejnost, vědecké kavárny, kulatý stůl odborníků na téma Interdisciplinárních vztahů moderní fyziky. Z budovy Akademie na pražské Národní třídě se letos akce rozšířily i do Národního technického muzea a na Matfyz a do dalších míst v Brně a Českých Budějovicích. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Využila jsem nabídku a navštívila třetí největší laserový systém na světě PALS v Ústavu fyziky plasmatu. Umí zesílit kousek světelného paprsku na koláč o délce 15 cm a průměru 30 cm a ten pak fokusovat do mikroskopického terče, kde tak vznikne plasma a zažehne se fúzní reakce – možná základ energetiky budoucnosti. Ve fyzikálním ústavu jsem byla svědkem magnetické levitace – magnetický supravodivý prstenec se vznášel ve vzduchu jak při představení Davida Copperfielda. Na tomto principu funguje v Japonsku vlak MagLev. Jiným divem byly slitiny, které si pamatují svůj tvar a po jakémkoliv zdeformování se při předem definované teplotě spolehlivě vrátí do původního tvaru. Vyrábějí se tak lékařské pomůcky, třeba stenty na opravování cév, nebo rovnátka na zuby. Poučila jsem se, co jsou tekuté krystaly a jak bude fungovat největší detektor částic v ženevské laboratoři CERN, na jehož stavbě se naši vědci podílejí. Potkávala jsem mnoho návštěvníků – laiků, kteří si se zájmem nechávali vyprávět o nejnovějších vědeckých poznatcích a technických novinkách a viděla jsem badatele, jak se jim daří formulovat složité a odborné problémy do řeči srozumitelné obyčejným lidem. A to je dobře, protože výzkum je důležitým předpokladem pro rozvoj společnosti..