Pátý ročník Týdne vědy celkem a třetí za podpory ČEZ jako generálního partnera letos otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd ČR od 7. do 13. listopadu.
Nezůstalo jen u možnosti návštěvy vědeckých pracovišť – letos byl program obohacen o mnoho novinek: promítání filmů s vědeckou tematikou, přednášky pro studenty i pro širokou veřejnost, vědecké kavárny, kulatý stůl odborníků na téma Interdisciplinárních vztahů moderní fyziky. Z budovy Akademie na pražské Národní třídě se letos akce rozšířily i do Národního technického muzea a na Matfyz a do dalších míst v Brně a Českých Budějovicích. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Využila jsem nabídku a navštívila třetí největší laserový systém na světě PALS v Ústavu fyziky plasmatu. Umí zesílit kousek světelného paprsku na koláč o délce 15 cm a průměru 30 cm a ten pak fokusovat do mikroskopického terče, kde tak vznikne plasma a zažehne se fúzní reakce – možná základ energetiky budoucnosti. Ve fyzikálním ústavu jsem byla svědkem magnetické levitace – magnetický supravodivý prstenec se vznášel ve vzduchu jak při představení Davida Copperfielda. Na tomto principu funguje v Japonsku vlak MagLev. Jiným divem byly slitiny, které si pamatují svůj tvar a po jakémkoliv zdeformování se při předem definované teplotě spolehlivě vrátí do původního tvaru. Vyrábějí se tak lékařské pomůcky, třeba stenty na opravování cév, nebo rovnátka na zuby. Poučila jsem se, co jsou tekuté krystaly a jak bude fungovat největší detektor částic v ženevské laboratoři CERN, na jehož stavbě se naši vědci podílejí. Potkávala jsem mnoho návštěvníků – laiků, kteří si se zájmem nechávali vyprávět o nejnovějších vědeckých poznatcích a technických novinkách a viděla jsem badatele, jak se jim daří formulovat složité a odborné problémy do řeči srozumitelné obyčejným lidem. A to je dobře, protože výzkum je důležitým předpokladem pro rozvoj společnosti..
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
