Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Týden vědy a techniky

Pátý ročník Týdne vědy celkem a třetí za podpory ČEZ jako generálního partnera letos otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd ČR od 7. do 13. listopadu.

Nezůstalo jen u možnosti návštěvy vědeckých pracovišť – letos byl program obohacen o mnoho novinek: promítání filmů s vědeckou tematikou, přednášky pro studenty i pro širokou veřejnost, vědecké kavárny, kulatý stůl odborníků na téma Interdisciplinárních vztahů moderní fyziky. Z budovy Akademie na pražské Národní třídě se letos akce rozšířily i do Národního technického muzea a na Matfyz a do dalších míst v Brně a Českých Budějovicích. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Využila jsem nabídku a navštívila třetí největší laserový systém na světě PALS v Ústavu fyziky plasmatu. Umí zesílit kousek světelného paprsku na koláč o délce 15 cm a průměru 30 cm a ten pak fokusovat do mikroskopického terče, kde tak vznikne plasma a zažehne se fúzní reakce – možná základ energetiky budoucnosti. Ve fyzikálním ústavu jsem byla svědkem magnetické levitace – magnetický supravodivý prstenec se vznášel ve vzduchu jak při představení Davida Copperfielda. Na tomto principu funguje v Japonsku vlak MagLev. Jiným divem byly slitiny, které si pamatují svůj tvar a po jakémkoliv zdeformování se při předem definované teplotě spolehlivě vrátí do původního tvaru. Vyrábějí se tak lékařské pomůcky, třeba stenty na opravování cév, nebo rovnátka na zuby. Poučila jsem se, co jsou tekuté krystaly a jak bude fungovat největší detektor částic v ženevské laboratoři CERN, na jehož stavbě se naši vědci podílejí. Potkávala jsem mnoho návštěvníků – laiků, kteří si se zájmem nechávali vyprávět o nejnovějších vědeckých poznatcích a technických novinkách a viděla jsem badatele, jak se jim daří formulovat složité a odborné problémy do řeči srozumitelné obyčejným lidem. A to je dobře, protože výzkum je důležitým předpokladem pro rozvoj společnosti..

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail