Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Ghana

Je konec února a my jsme velmi nevrlí, máme náběh na chřipku, někteří méně odolní i na angínu. Proč nejedeme na dovolenou v létě? Léto je asi tak jediná doba, kdy je v zemi alespoň trochu teplo, většina lidí je pryč, business vázne a pracovní povinnosti veškeré žádné. Naopak v únoru je povinností spousta, a tak je lepší zdrhnout za teplem.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Po šesti hodinách letu přilétáme do Accry těsně před půlnocí tamního času. Všude černoši, vedro, vedro a vedro. Berem bágle a stavíme u non-stop pultíku Informace. Dostáváme několik tipů na hotely a hlavně nedocenitelnou radu, kolikže má stát taxík do města? Nemáme místní měnu a musíme platit v USD. Vojta se vyžívá ve smlouvání o cenu, zatímco já zažívám svůj největší kulturní šok. Začínají asi na a končí na doporučených . Tak vám brzy dojde, že smlouvání je zvyk, ba tradice, kterou je nutno dodržovat, jinak by se místní snad urazili. Vaše povinnost je začít proklatě nízko, a nakonec se dobrat kýženého kompromisu.
Necháváme se dovézt do Korkdam Hotel. Cena za noc je za double bed s klimatizací a vlastní koupelnou, není to přepych a hlavně to není nutné. Z klimatizace v místním prostředí jen nastydnete. Než na to zapomenete, potvrďte si rezervaci u své letecké společnosti. V Ghaně je tato procedura běžná. Pokud svůj let nejméně 72 hodin předem nepotvrdíte, rezervaci vlastně nemáte!
Druhý den se stěhujeme do hotelu Lemon Lodge. Cena za double bed, s větrákem a koupelnou na chodbě je . Příjemné.
Accru si raději nechte až na konec svého pobytu. Je škoda válet se na pláži první den vaší dovolené, ale fakt je, že jinou pěknou pláž v Ghaně aby pohledal! Labadi Beach je pastí na turisty a místem pro odpočinek v jednom. Pokud jste tu první den, skutečnost, že nejste na pláži jediní bílí, vás příliš nezaujme.
Dále můžete zabloudit na Independence Square a rozjímat nad tím, kde se vzala tak silná inspirace sovětskou architekturou. Náměstí obstupuje tribuna, která spíš připomíná hradby, nad kterými se skví černo černá Ghanská hvězda. Směrem do města uzavírá celý výjev Oblouk nezávislosti. Je to přinejmenším pochmurné.
Nejkulturnější místa pro noční i večerní zábavu naleznete kolem James Town a High Street.

Hurá na západ...
Asi nejlepší směr, kterým může vaše cesta začít, je západ podél pobřeží. I naše putování tím začalo. Na palubě STC, které jinak využívá horních
10 000 populace, se dá zaplést do hovorů na téma jako ČR a EU, fotbal, daně a střední školství… k tomuto tématu se zřejmě dostanete, až budete míjet internátní školu, kam chodíval Kofi Annan.
Krátkodobým cílem je teď pro nás Cape Coast, Elmina a Kakum. První a druhé jmenované jsou hrady na pobřeží. Od smutné historie, kterou připomínají, se národ již oprostil. Fakt je, že Ghana byla nejenom první otrokářskou kolonií, ale jako první africká země se také této úlohy zbavila. Přesto jsou běloši plni napětí, obzvlášť jsou-li na návštěvě 6. března – o svátku nezávislosti. I tehdy je však příjemné sednout si na hradby a proti scenérii modrého moře a červeného nebe pozorovat černošské tance, pít pivko a zapřádat rozhovor pro změnu třeba na téma ČR jako „Semideveloped Country“.
Kakum nabízí jinou zábavu. Přírodní rezervace skýtá možnosti přespat za mírnou úplatu uprostřed panenského pralesa na jakési stromové platformě, nebo se proběhnout po konopné lávce. Obojí přináší spoustu adrenalinu.

Trochu divočiny
Ceny se notně zvedají a evropských pokrmů ubývá. Nevyhnutelnou zastávkou je africké safari – Mole National Park. Túry probíhají brzy ráno a pozdě odpoledne, v tu dobu jsou zvířata aktivní a pro nás není takové vedro. Stačí si zaplatit průvodce. Výlety jsou pěší. Vaši bezpečnost zajišťuje jen průvodcova puška. Během dvou hodin máte šanci potkat se s divokými slony, antilopami, vyfotit se vedle termitiště zhruba vaší výšky a na malém jezírku zpozorovat krokodýla. To není málo, ale není to ani moc. Zkušení se dospí a z pohodlí svých postelí vyčkají příchodu zvířat do tábora. Je možno zahlédnout opice, slony a divoká prasata, která se tak plánovaným túrám skupin chytře vyhýbají, potvrzujíce pravidlo, že pod svící je největší tma.
Z tábora můžete buď jet autobusem, nebo si půjčit kolo. Kolo je mnohem větší zábava. Jednak proto, že si sami na zádech vezete svůj bágl, ale hlavně proto, že ghanská kola nebrzdí. A jestli se vám krajina zdála z paluby autobusu jako rovina, přehodnotíte to, o kvalitě povrchu ani nemluvě.

Larabanga
Z Mole N. P. dojedete na kole do Larabangy. S úlevou se vzdáte svého dopravního prostředku ve prospěch jiného naivního turisty a vyčkáváte příjezdu autobusu. Mezitím máte čas objevovat místní muslimskou kulturu. Larabanga skrývá nejstarší mešitu v Ghaně. Výrazná bílá barva láká váš pohled již z dálky. Mešita je lemovaná dráty elektrického vedení a patetického dojmu jí dodává ještě baobab, na kterém jsou přichyceny ampliony. Pokud si zaplatíte průvodce a věnujete příspěvek komunitě, máte nárok na procházku celou vesnicí. Naskytne se vám taková příležitost jako pozorovat přípravu národních pokrmů, pozdravit se s chiefem a podiskutovat s domorodci na téma český fotbal a Pavel Nedvěd.

Hroší divadlo
Když si vzpomenu na trápení ve škole, kdy jsem se musela učit názvy všech českých řek a říček, plesá moje srdíčko nad jednoduchostí ghanských řečišť. Všechny řeky se jmenují Volta. My jsme měli to potěšení seznámit se s Černou Voltou, která tvoří hranici Ghany a Burkina Faso. Tohle místo je zajímavé především tím, že tu přežívají poslední divocí hroši. Není to masová záležitost jako Mole National Park. To vám dojde v momentě, kdy vám průvodce rozdá dalekohledy. Vodní safari probíhá tak, že vás černý „otrok“ vozí třeba hodinu nahoru dolu po řece, kde se hroši skrývají. Když je konečně objevíte, je nutné, aby kánoe stála na druhé straně toku, který sice neteče nijak rychle ale ani nestojí, a to vše v dostatečné tichosti, aby hrochy neplašila. Ti se nepravidelně vynořují na hladinu, aby se nadechli, přičemž roztomile roztáčejí uši. Je nádherné sledovat hrošici s mládětem. Při všem tom napětí a očekávání a upřeném čučení uběhnou třeba dvě hodiny jako nic.

Dobře schované vodopády
Vodopády Tagbo Falls je lépe nechat si jako highlight na konec výletu. Nacházejí se na východ od jezera Volta, na hranici s Togem. Už jen cesta tam je dobrodružství samo o sobě. Ať už proto, že místní o své raritě sami nevědí a tak nejsou schopni vás navést na správnou cestu, nebo proto, že cestování taxíky po prašných cestách vám totálně zapráší úplně všechno, co máte s sebou včetně vás samých, červeným prachem. Ovšem plody jsou sladké. Pokud se dostanete do vesnice jménem Liati Wote, jejíž komunita za „park“ zodpovídá, ubytujete se a odpočinete si, můžete se vydat na hodinovou túru pralesem. Pralesy v téhle oblasti nejsou ty klasické rovníkové, ale spíš takové ovocné háje. Prostě jdete a kopnete do avokáda, do hlavy vás cvrnkne trs banánů, na klobouk vám sedne motýl jak pták, sem tam spadne na zem mango, podél cesty rostou ananasy. Vždyť taky na nás koukali vesničané zvláštně, když jsme si tam ráno chtěli koupit trs banánů. Nadšením sem tam zakopnete a nestačíte se divit, když prales najednou skončí, respektive se rozestoupí a před vámi je vodopád. Cca padesát metrů vysoký, deset metrů široký, křišťálově čistý a ledově studený. I tak jsme tam hupli a vytáhli, sice mrtvého, ale sakra velkého smradlavého kraba.
Musím se přiznat, že před koncem odjezdu jsem měla silný pocit, že je přirozenější být černý, než bílý. Černoši, alespoň ti ghanští jsou přatelští a vzdělaní lidé, jejichž jediná vada je snad jen to, že mají hodně v hlavě, ale málo v kapse. Taky jsou to výborní umělci, o čemž svědčí počet našich dřevěných sošek, kožených suvenýrů a šperků, jejichž nákupu jsme nedokázali odolat. Zpětně, když tak doma sedíme na dřevěné sedačce v podobě slona, hodnotíme těch čtrnáct dní v Ghaně jako optimum pro pohodové cestování a objevování tajů této exotiky.

Peníze, peníze a zase peníze:
Moje uvádění cen v dolarech může být zavádějící. Stejný dojem jsme získali z Lonely Planet. Jenže dolary tu není zdaleka tak snadné udat jako v Asii. Singlovky si vezme jen ten nejne-zkušenější obchodník, který vám je, pokud vás druhý den opět uvidí, bude chtít vrátit.
Ani ve forexu na vás nebudou koukat s nadšením. Naopak, nabídnou vám následují neutěšený kurz:
– za 9.000 cedi
a větší za 9.100 cedi…. pozor na rozdílný kurz malých bankovek
Pro orientaci dodám: pivo, nejlíp chutná ABC, ale koupíte i Star – 0,6 litru stojí asi 6 000 cedi, ananas kolem 3 000 cedi, chléb 3 000 cedi, CD 25 000 cedi, CocaCola, má v tropech doslova monopol a chutná božsky, 3 000 cedi...
Kurz dolaru je skutečně velmi citlivý. Kolísá ze dne na den, spíše směrem dolů. Také ceny nejsou všude stejné. V Accře a podél celého
pobřeží jsou ceny podstatně příjemnější než
na severu země.

JAK SE DOPRAVOVAT?
Po městě funguje pro cizince nepochopitelný systém minibusů. Místní jim říkají Tro Tro. Musíte mít mapu, abyste se byli schopni zorientovat. Tro Tra jezdí více méně rovně. Takže přestupy musíte uskutečnit na křižovatkách, popř. kruhových objezdech, kde se trasy kříží. Jedna jízda vás přijde tak na 800 cedi, bez diskuzí.
Další možností je jet taxikem. Přijatelná cena je 10 000 až 15 000 kamkoli po městě. Cena není v žádném případě odvozena od vzdálenosti a je zde na místě o ni smlouvat.
Mimoměstsky i mezistátně zajišťuje dopravu STC (State Travel Company). Funguje zde systém rezervací. Ten se uplatní ve chvíli, kdy si Evropan myslí, že všechna sedadla jsou již obsazena. V ten moment se totiž sklopí přídavná sedadla a ulička najednou prostě není. Ovšem nejen, že na nich není pohodlné sedět, ale takové přídavné sedadlo se i velmi snadno utrhne.
KTS je další možností. Výstižné Kingdom – královské... to je přesně to, co vás napadne při pohledu na vyleštěného forda s obrovskými koly, co tlumí veškeré otřesy ghanských cest, silnic a škarp. Je to také ta nejdražší možnost.

Praktické rady
Abyste získali nutná víza do Ghany, budete muset navštívit ghanské velvyslanectví. Veškerou administrativu včetně poplatku 800 Kč nebo vyřídíte se sekretářkou. V dobách padajícího dolaru přijde mnohem výhodněji platit v USD. Procedura trvá asi dva až tři týdny.
Na http://www.mzv.cz je většina nutných informací. Bohužel spousta odkazů není správná. Chcete-li kontaktovat české velvyslanectví v Ghaně, použijte telefon. Není to drahé, budete mít okamžitou odezvu, a mail je bohužel stejně jako web nefunkční. Navázat kontakt můžete ale klidně až na místě. Pohledem na budovu budete ohromeni a příjemně potěšeni, vaše české ego se zatetelí radostí... ale to až na místě. Rozhodně je dobré nechat na velvyslanectví mírnou peněžní pojistku, letenky a kopie cestovních dokumentů.
Oficiální prameny říkají, že do Ghany je nutné opatřit si očkování na žlutou zimnici. Pokud byste ho neměli, mohou nastat komplikace při snaze ze země odjet. Ovšem v našem případě náš očkovací průkaz nikdo nezkoumal. Dále se vyplatí očkování proti žloutence A, B, tyfu a jiným podobným nemocem rozvinutým v zemích třetího světa. Vyplatí se to celkově asi za 1 500 Kč ale za to nadlouho.
Během letu se už můžete připravovat na pasovou kontrolu. Je nutno vyplnit formulář, který se předloží na pasové kontrole, a zelenou kartu, ta při východu z letiště. Nacvičte si také odpovědi na dvě všetečné otázky: proč tu jste a na jak dlouho?

Jindřiška Marková
Vojtěch Vlček

Jindřiška Marková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Výroba vakuové nádoby ITER

Práce na staveništi tokamaku ITER pokročily a množí se zprávy o dokončených komponentách vlastního reaktoru tokamaku ITER, o jejich transportu z výrobních závodů na staveniště a jejich instalaci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail