Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 84

Puszta není pustá

Puszta je typickým prvkem maďarské stepní krajiny jihovýchodně od Budapešti, na východ od Dunaje, po obou březích Tisy až k rumunským hranicím. Nejznámější a turisticky nejfrekventovanější je oblast Hortobágy puszta asi 150 km východně od Budapešti. Zatímco dnes tuto oblast „živí“ z velké části turistika, byly všechny puszty v Maďarsku životaschopné především díky rozptýlenému, extenzivnímu a přírodě blízkému obhospodařování, pastevectví i zpracování produktů z chovů ovcí, prasat i pro pusztu typického skotu.

Fotogalerie (20)
Historické vyobrazení života v maďarské pusztě (archiv autora)

Mezi maďarskými městy Kecskemét a Szeged a jen několik kilometrů od dálnice spojující tato města s Budapeští leží dva pozoruhodné přírodní areály. V jednom případě je to rozlehlý národní park Kiskunság s čilým provozem chovu hospodářských zvířat charakteristických pro tuto oblast maďarské pusty a muzeem ovčáctví. Ve druhém pak monumentální památník maďarské historie, jehož součástí je nejen obří panoramatické vyobrazení úsvitu maďarských dějin, ale také typický skanzen s přenesenými stavebními i technickými objekty.

Bugac: národní park a muzeum ovčáctví

Východiskem do méně známé stepní oblasti asi 120 km jižně od Budapešti je obec Bugac, asi 25 km jižně od Kecskemétu. Území mezi Dunajem a Tisou se stalo roku 1975 národním parkem Kiskunság s plochou 115 km2. Krajinu zde tvoří nejen stepní systémy, ale i písečné duny, lesíky, obhospodařovaná půda a zasolené plochy. Současně bylo otevřeno i muzeum s expozicí ovčáctví (Pásztómúzeum), tedy jednoho z typických oborů oživujících a využívajících možností stepi.

Vstupní brána parku s parkovištěm pro auta je asi 2 km vzdálená od jihovýchodního okraje městečka Bugac. Cestou od vstupní brány může návštěvník vstřebat charakter krajiny. Dvoukilometrová polní cesta míří k několika objektům, mezi kterými dominuje kruhový pavilon Muzea ovčáctví, jehož železobetonový skelet ve tvaru stylizované kruhové chýše má střechu pokrytou rákosem. Chov ovcí patří k tradičnímu obrazu pusty. Exponáty dokumentují vše, co s tradičním řemeslem ovčáků, jejich životem v krajině i chovem ovcí souvisí. V pustě se samozřejmě chovají i koně a další hospodářská zvířata. Pozornosti návštěvníků se těší hrůzostrašně rohatý stepní skot a pro Maďarsko typické plemeno prasat mangalica, velmi zavalité a s kudrnatou srstí, užívající si siestu v mělké bažinaté prohlubni. Kousek dál mají výběh i tréninkovou plochu ušlechtilí koně. Nechybí ani typická studna s okovem na vahadle a letní přístřešky pasáků z místní stavebního materiálu – rákosu.

Obec Bugac byla před lety propojena se světem úzkokolejnou železničkou, dnes už koleje zarůstají a opuštěné nádražíčko chátrá. Škoda, mohla to být zajímavá atrakce pro cestu k turistickému centru této oblasti.

Ópusztaszer: monumentální památník, panoráma i skanzen

Skanzen, národní památník a obří panoráma Ópusztaszer leží asi 25 km severně od Szegedu. Těžko porovnávat s něčím podobným u nás, snad jen Říp, Stadice, Mikulčice, Maroldovo panoráma a skanzen v Rožnově pod Radhoštěm dohromady. Centrem areálu je pavilon s kruhovým sálem o průměru 38 metrů, kde je instalováno 15 m vysoké a 120 m širokédílo maďarského malíře Arpáda Fesztyho, vytvořené v letech 1893-1894. Po něm je i pojmenováno Feszty Panorama. Námětem je příchod maďarských kmenů před 1100 lety z Východu do Karpatské oblasti, do té doby obývané Slovany.  (Pro porovnání – parametry pražského Maroldova panoramatu o bitvě u Lipan jsou 95 x 11 metrů.)

Ve 3D instalaci návštěvníky provází světelný paprsek přecházející po monumentální malbě v popředí, který podbarvují zvuky píšťal, bubnů a vřava bitev. Výklad (v maďarštině) líčí dějinné události související s příchodem předků, a jak už to bývá, je především o bojích, vítězstvích a rituálech. Pro ty, kteří maďarštinou nevládnou, jsou k dispozici tištěné texty v dalších jazycích. Nechybí text ve finštině. Zajímavé poznání: i když finština tvoří s maďarštinou skupinu tzv. ugrofinských jazyků, Maďar se s Finem stejně nedomluví.

Větrné mlýny

Skanzen v okolí objektu s panoramatem nabízí další zajímavosti. K maďarské krajině patřily větrné mlýny. V suché rovině puszty bez výrazných toků s použitelným spádem pro vodní mlýny byly právě větrné mlýny možností, jak zpracovat zrniny a další rostlinné produkty. Ve skanzenu mají větrníky zastoupení jedním velký mlýnem holandského typu a dvěma snad úplně nejmenšími malými mlýnky, jedním miniholanďanem a také jedním miniaturním sloupovým mlýnkem. Holandský typ mlýna je zděný, s kruhovým půdorysem a jeho rotor („křídla“ nebo „listy“) se proti větru natáčel spolu s celou střechou. Sloupový mlýn je dřevěný, s více či méně čtvercovým půdorysem. Stavba je otočně uložena na středovém sloupu, takže se otáčí proti větru celá. Vybavení velkého mlýna nepůsobí příliš autenticky. Většina jeho zařízení je zřejmě modernizovanou, strojově zpracovanou a nepříliš autentickou replikou snad původního vybavení. Ojedinělé původní části jsou jasně odlišitelné. Cílem zřejmě bylo mít mlýn v bezproblémovém provozuschopném stavu k občasnému předvedení „jak to fungovalo“.

S Maďarskou kuchyní je nesmazatelně spojeno používání papriky. Jejímu pěstování, sušení, zpracování i použití je věnována část expozice. A nechybí ani expozice s technickými veterány – traktory i lokomotivou s několika vagony bývalé stepní úzkokolejné železnice.

Koč Břetislav
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jaderná energie, obnovitelné zdroje a klimatické změny

Světoví klimatičtí vědci z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny) varují, že již zbývá jen „tucet“ let na to, aby se podařilo ustálit průměrnou globální teplotu na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální hodnotou. Varovná zpráva byla uveřejněna 8.

Pozor na zírání do očí - změní vaše vědomí

Nevyhazujte peníze za drogy! Stačí, když na sebe budete dlouho upřeně zírat! V roce 2015 jeden italský psycholog požádal 20 dobrovolníků, aby seděli proti sobě a 10 minut si navzájem zírali do očí. Podařilo se mu tak u nich vyvolat změněný stav vědomí bez použití jakékoliv drogy.

Co kdyby vymřel všechen hmyz?

„Fuj, hmyzák!“ je obvyklá reakce lidí, když cítí, že po nich šplhá šest hmyzích nohou. Tento odpor je pohoršující, protože nejen že velká většina hmyzu je zcela neškodná, ale my lidé a většina ostatních složitých živočichů na planetě bychom bez něj nepřežili!

Jak se hodovalo na Stonehenge

Dávní stavitelé Stonehenge možná pořádali opulentní párty s pečeným masem, naznačuje nový výzkum. Archeologové zkoumající neolitické osídlení v Durrington Walls v dnešní jižní Anglii, kde pravděpodobně bydleli stavitelé Stonehenge, našli důkazy, že vesnice ...

Proč není plutonium magnetické?

Plutonium je kov, ale nepřitahuje ho magnet. Proč? Zdá se, že vědci rozluštili „chybějící magnetismus“. Skupina vedená Markem Janoschekem z Los Alamos National Laboratory odhaluje zjištění o elektronech v atomech plutonia, které by mohlo vést k přesnějšímu ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail