Rozhovory

Článků v rubrice: 35

23. dubna 2014

Golem učí budoucí hvězdy jaderné energetiky

V péči Vojtěcha Svobody jsou nejen studenti na ČVUT, ale i tokamak Golem. V republice máme pouze dvě funkční zařízení, na nichž může probíhat termojaderná fúze. Pod vedením Vojtěcha Svobody jsme si zkusili vlastní výboj a položili mu několik otázek.

Fotogalerie (4)

Tokamak Golem v celé své kráse

Jaká byla vaše cesta k jaderné fyzice?

Jejím prvním předpokladem bylo to, že mi středoškolská fyzika a matematika nikdy nedělaly problém. No a jednou jsem na našem ostravském gymnáziu úplnou náhodou zahlédl letáček s nápisem: „Pojď studovat jádro!“ V roce 1985 mě pak přijali na FJFI ČVUT a po absolvování studia a vojny jsem tu pak už zůstal natrvalo.

Co Vás na jaderné energetice tak fascinuje?

Musím přiznat, že jsem se k ní dostal trochu jako slepý k houslím. Vždy jsem se totiž více zajímal spíše o astrofyziku. Ale když jsem přišel na vysokou školu, zjistil jsem, že se na ní tento obor explicitně nevyučuje. A tak jsem se začal věnovat jiným záležitostem a přes nejrůznější fyzikální oblasti jsem asi před dvaceti lety vlastně shodou okolností zakotvil právě u takzvané termojaderné fúze.

A co mě na ní fascinuje? Musím přiznat, že mě nebere ani tak jaderná energetika, jako spíše ta každodenní pedagogická práce se šikovnými studenty, které tokamak velmi přitahuje.

Jste duchovním otcem zdejšího tokamaku. Jak se sem toto zařízení dostalo?

Tento tokamak je vůbec nejstarším funkčním zařízením svého druhu na světě. Byl vytvořen na konci padesátých let minulého století v Kurčatovově ústavu u Moskvy pod jménem TM-1. Následně se souhrou šťastných náhod dostal do tehdejšího Československa s novým jménem CASTOR a vědci jej začali využívat k výzkumným účelům. Protože se jedná o takzvaný malý tokamak, sloužil rovněž k zaškolování začínajících odborníků v oblasti fyziky plazmatu. Před několika lety však naše republika pořídila větší tokamak COMPASS a naší univerzitě bylo nabídnuto, abychom si původní zařízení převzali. To se nakonec navzdory několika technickým obtížím asi před sedmi lety k naší velké radosti povedlo. Dnes tokamak slouží pod novým jménem GOLEM.

Jaké je poslání tokamaku na ČVUT?

Stařičký tokamak nabral svůj, asi třetí dech a slouží nyní především k výchově nové generace odborníků v oblasti termojaderné fúze. Pomocí moderních informačních a řídicích technologií se nám podařilo tokamak repasovat do podoby zařízení, které lze ovládat přes webové rozhraní. To začíná přitahovat zahraniční učitele vzdělávacích programů v oblasti termojaderné fúze, kteří na něm realizují vzdálená praktická cvičení pro své studenty.

Takže Vaše pracoviště pomáhá vychovávat budoucí hvězdy oboru?

V podstatě ano. Velice nás těší, že ČVUT v rámci asociace FUSENET, tj. asi čtyřiceti evropských institucí zabývajících se vzděláváním v oblasti jaderné fúze, zaujímá velice čestné místo. Na naši fakultu si své teoretické znalosti přijíždějí v praxi vyzkoušet studenti i kantoři z nejrůznějších evropských zemí. Umožňujeme také provádět tzv. vzdálené experimenty po internetu.

Kolik tokamaků má v současnosti Česká republika?

Funkční tokamaky máme tři. Což z naší země ve statistice počtu tokamaků na obyvatele činí doslova velmoc. Středně velký – badatelský – tokamak COMPAS je v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v Praze Na Slovance, malý – vzdělávací – tokamak GOLEM je zde na Jaderce. A pak ještě existuje hudební skupina Tokamak v Brně…

Na FJFI ČVUT v Praze můžete studovat obor Fyzika a technika termonukleární fúze

O co jde?

Výroba energie pomocí termonukleární fúze je stále aktuální výzva, na které na celém světě pracují velké i menší týmy vědců a techniků. K jejich odbornému vzdělání musí patřit i společný jazyk, protože skutečný průlom do našeho poznání v oblasti termojaderné fúze slibují pouze mezinárodní projekty.

Pro koho je vhodný studijní obor termojaderné fúze?
Pro studenty, které zajímají přírodní zákonitosti i na ně navazující široké a pro lidstvo významné důsledky. Pro studenty, kteří mají bystrý rozum, které fascinuje krása a kteří přitom cítí i zodpovědnost. Pro studenty, kteří ještě váhají, zda je lepší teorie, nebo počítače, nebo experiment, nebo technika, nebo kteří by snad chtěli od všeho trochu. Pro studenty, kteří by rádi strávili část studia – nebo i pracovní kariéry – v zahraničí, ale i pro ty, kteří chtějí zůstat doma. Pro studenty, kteří chtějí být u toho, až se perspektiva nového zdroje energie bude stávat realitou, kteří k tomu chtějí přispět. Zkrátka, hodí se pro studenty FJFI!

Co se naučíte?

Studenty čeká převážně klasická, a přesto stále ne zcela pochopená fyzika, dozví se hodně o vyřešených i doposud otevřených otázkách inženýrství, a budou mít řadu možností prohlubovat své praktické dovednosti jak na počítačích, tak v laboratořích, včetně praxe na zařízení TOKAMAK COMPAS v Akademii věd. Pěstovat se bude tvůrčí myšlení a více než jinde i schopnost spolupráce.

Více informací na http://fttf.fjfi.cvut.cz

Pokud se rozhodujete o budoucím studiu – neváhejte!

O tokamaku 3pól píše poměrně často. Kromě jiného i v:

Eva Fruhwirtová

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

Všechny videofilmy

Poslat odkaz na článek

Vyhledávání: