Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Dárce kostní dřeně z Temelína

Marek Kurfiřt je sympatický mladý absolvent Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2000 pracuje v Jaderné elektrárně Temelín v laboratoři radiační kontroly. Jeho specializace nic nezměnila na faktu, že 28x daroval krev, 4x krevní plasmu a jednou dokonce kostní dřeň. Práce v laboratoři a dárcovství byly hlavními tématy krátkého rozhovoru.

Fotogalerie (3)
Marek ve svém živlu v terénu

Čím se v Laboratoři radiační kontroly konkrétně zabýváte?

V laboratoři řídím činnost podskupiny dozimetrie a zpracovávám zprávy o výsledcích monitorování výpustí a radiační situace v okolí elektrárny. Zodpovídám za kontrolní, kalibrační a ověřovací měření, za zavádění a aktualizaci metodik měření vzorků životního prostředí, plynných a kapalných výpustí. Provádíme monitoring radiační situace v okolí Jaderné elektrárny Temelín při normálním provozu elektrárny a jsme připraveni i na měření při mimořádných stavech, včetně rychlého vyhodnocení výsledků.

Jak přijala vaše rodina a přátelé skutečnost, že pracujete v jaderném zařízení?

Rodina i přátelé jsou o bezpečnosti Jaderné elektrárny Temelín převážně dobře informováni a v žádném případě o mě nemají strach. Musím ale bohužel přiznat, že v mnoha lidech obavy dané neznalostí a neinformovaností stále přetrvávají.

Proč jste se stal dárcem krve?

Asi proto, že jsem ji sám v důsledku autonehody v dětství potřeboval a darovat krev mi přijde zcela normální. Ve svém okolí znám několik lidí, kteří při operaci darovanou krev potřebovali.

Daroval jste také kostní dřeň…

V registru „potenciálních“ dobrovolných dárců kostní dřeně jsem od roku 2005. V květnu 2010 lékaři zjistili shodu HLA (lidského leukocytárního antigenu) mezi mnou a neznámým příjemcem. Před vlastním zákrokem jsem absolvoval řadu lékařských vyšetření a 25. srpna 2010 jsem měl čest na Hematologicko‑onkologickém oddělení v Plzni kostní dřeň darovat. Příjemcem byla žena trpící akutní formou leukémie, která má mou skupinu B s Rh faktorem +. Dřeň mi odebrali z lopaty kyčelní kosti – při zákroku je pacientovi v narkóze zavedena do kosti jehla a tou je pak kostní dřeň nasáta. Samotná dřeň pak vypadá jako normální krev. Obdivuji všechny, kteří se s leukémií statečně perou. Strávil jsem s nimi jen chvilku a vzpomínám na ně dodnes. Jsem rád, že se transplantace povedla a určitě bych neváhal se i přes „nepatrnou“ bolest po odběru podrobit tomuto zákroku znovu. Existuje snad větší dar pro těžce nemocné, než je naděje?!

Proč myslíte, že je v naší republice tak málo dárců?

Osobně si nemyslím, že by bylo v naší republice málo dárců krve, je to myslím dáno hlavně lokalitou.

Pokud se jedná o dárcovství kostní dřeně, asi bychom se měli nad sebou více zamyslet. V České republice onemocní každý rok leukémií a jinými chorobami krvetvorby stovky často mladých lidí a dětí. V mnoha případech je jejich poslední šancí na záchranu života transplantace. Myslím, že hlavním problémem nedostatku dárců kostní dřeně je strach z bolesti a z pobytu v nemocnici. Do registru je možné se zapsat pouze do věku 35 let, jenže to je právě kámen úrazu. Lidé v tomto věku mají jiné priority a podnětem ke vstupu do registru bývá často až onemocnění někoho blízkého či známého, tak, jako to bylo u mě.

Jste zdravým dárcem a přitom pracujete v jaderné elektrárně. Toto spojení by mohlo být překvapivé pro některé lidi, kteří nedůvěřují jaderné energii a obávají se jí. Jak na tuto informaci reagovali lékaři při prvním odběru?

Už při prvním odběru krve vesměs pozitivně. V roce 2001 prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc., z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně provedl podrobnou analýzu zdravotních rozdílů u obyvatel z blízkého okolí elektrárny ve srovnání s kontrolními skupinami z jiných míst České republiky. Došel k závěru, že rozdíly nezpůsobuje provoz elektrárny Temelín. Zdravotní stav obyvatelstva v okolí elektrárny Temelín je dlouhodobě sledován od roku 1992, tedy již 8 let před spuštěním elektrárny. Údaje zpracovávají každoročně odborníci z Masarykovy univerzity v Brně a srovnávají je s údaji získanými z období před spuštěním elektrárny. Za tu dobu by se již musely projevit změny zdravotních poměrů. Nic takového se ale nestalo. Podle výsledků těchto studií se četnost výskytu např. nádorových onemocnění u obyvatel v okolí elektrárny neliší od sledovaných vzdálenějších oblastí Českých Budějovic, Písku, Olomouce a Hradce Králové.

Zkoušel jste někdy měřit a porovnávat úroveň radioaktivity v areálu ETE a třeba u vás doma?

Již šest let bydlím v Českých Budějovicích, kde úroveň radioaktivity dobře znám, a kde odpovídá běžnému přírodnímu pozadí. Dříve jsem žil v Milevsku, kde je úroveň radioaktivity díky radonovému geologickému podkladu až dvakrát vyšší než v okolí Temelína.

Kde všude se v jaderce zjišťuje úroveň radioaktivity?

Monitorování radiační situace v Jaderné elektrárně Temelín a v jejím okolí se řídí programy monitorování výpustí, provozu, osob a okolí schválenými Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Programy monitorování přesně definují odběrové, popř. monitorované místo, frekvenci jeho odběru (měření), požadovanou veličinu aj. Byl by to velmi dlouhý seznam.

Existuje nějaké neobvyklé místo měření?

Netypickým místem v okolí jaderné elektrárny jsou Mydlovary, konkrétně bývalá chemická úpravna uranových rud, která byla spuštěna do provozu v roce 1962. Leží asi 20 km od Jaderné elektrárny Temelín. Součástí areálu je 286 ha uranových odkališť, která jsou stále radioaktivní a představují jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v Čechách. V současné době zde probíhá sanace a rekultivace.

Darina Boumová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail