Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Materialistka Klára Dalíková se upsala vědě

Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.

Fotogalerie (1)
Klára Dalíková

Jaká je hlavní náplň vaší práce?
Centrum výzkumu Řež (CVŘ) je relativně nová organizace zabývající se výzkumem v oblasti energetiky. Byla založena v roce 2002 a její pozice v oblasti výzkumu a vývoje se zejména v posledních letech výrazně upevnila. Snažíme se, abychom nezklamali důvěru, kterou nám dává naše mateřská organizace ÚJV Řež a. s. dává, nezklamali. Já se konkrétně starám zejména o propagaci naší činnosti a o spolupráci s externími subjekty a vysokými školami.

Jméno vaší organizace bývá v poslední době často spojováno s projektem SUSEN...
Projekt SUSEN – SUStainable ENergy – neboli „Udržitelná energetika“ byl podán koncem roku 2009 na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace Evropského fondu regionálního rozvoje. Jedná se o tzv. velký projekt, tj. projekt s rozpočtem nad 50 milionů EUR. Na jeho přípravě se kromě CVŘ podíleli také odborníci z ÚJV Řež a. s., Škoda výzkum s. r. o. a ČVUT v Praze. Partnerem projektu je Západočeská univerzita v Plzni. V současné době má projekt SUSEN za sebou schvalovací procedury na ministerstvu a žádost o podporu byla postoupena do Bruselu. Pokud vše dopadne podle našich představ, bude moci CVŘ začátkem roku 2011 začít budovat dvouregionální výzkumné centrum – v Řeži u Prahy a v Plzni. Jeho činnost bude zaměřena především na výzkum nových technologií a materiálů aplikovatelných v moderních jaderných reaktorech.

Má podle vás jaderná energetika budoucnost?
Určitě ano. Vidím ji v moderních typech reaktorů generace III+ a IV. Výhodou těchto reaktorů by měla být vyšší účinnost, zvýšená bezpečnost a radikální snížení produkovaného radioaktivního odpadu. K naplnění těchto vizí je nezbytný rozsáhlý a kvalitní experimentální výzkum jaderného palivového cyklu a různých typů chladicích médií s vyšším chladicím účinkem než jaký má voda (např. sodíku, olova nebo lithia). Velký kus práce nás čeká i v oblasti výzkumu konstrukčních materiálů, zejména z hlediska jejich odolnosti vůči vysokým teplotám, účinkům agresivních médií a radiačnímu poškození. Kromě zmíněných štěpných reaktorů mají velmi slibnou perspektivu fúzní reaktory, na které jsou však kladeny vyšší materiálové, technologické i finanční požadavky z hlediska výzkumu. V celoevropském či celosvětovém měřítku je v této oblasti zcela nezbytná mezinárodní spolupráce vědeckých týmů. Věřím, že jaderná energetika se jednou stane čistě obnovitelným zdrojem.

Jakým dalším aktivitám se kromě práce ve společnosti Centrum výzkumu Řež věnujete?
Například se podílím na výuce studentů na FJFI ČVUT v Praze, konkrétně na katedře materiálů. Kromě vedení bakalářských, popř. diplomových prací se snažím studenty seznámit se základy technického kreslení a s některými moderními nástroji pro tvorbu technických výkresů. Pokud mi to čas dovolí, pracuji také na řádkovacím elektronovém mikroskopu, kde se podílím zejména na tvorbě fraktografických atlasů. Tato práce je součástí konkrétních projektů financovaných ministerstvem průmyslu a obchodu či výzkumných záměrů podporovaných ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Jak mohou nová výzkumná regionální centra pomoci ke zvýšení zájmu mladých o technické obory?
Nedávno jsem byla dotázána, zda nevím o nějakých šikovných absolventech „materialistech“. Bohužel nevím, protože většina studentů tohoto oboru je ještě před dokončením studia rozebrána nejrůznějšími firmami a výzkumnými institucemi. Některé jim v případě jejich nástupu do firmy po úspěšném ukončení studia nabízejí i stipendia. Z praxe mám také potvrzeno, že hodně mladých a především nadějných vědců odchází do ciziny. Důvody vidím nejen v lepších platových podmínkách, ale je to i otázka prestiže. U nás jsou stále vědci chápáni spíše jako podivíni, kteří si ráno navléknou bílý plášť, zavřou se do laboratoří, kde se celý den v čemsi „nimrají“, večer jdou domů a ráno zpátky do laborky. Skutečnost je samozřejmě jiná. Rozhodně není správné, aby vědecký pracovník měl často menší plat než sekretářka v soukromé firmě. To opravdu nemotivuje. A v čem mohou nová výzkumná regionální centra pomoci? To naše „řežské“ a posléze i „plzeňské“ bude schopno nabídnout absolventům technických oborů slibnou, dlouhodobou perspektivu s možností dalšího vzdělávání, účasti na zahraničních prestižních konferencích, publikování v odborných časopisech apod. Peníze z Evropského fondu regionálního rozvoje nám dávají šanci změnit špatné stereotypy a přivést do české vědy čerstvý vzduch v podobě zvýšeného zájmu mladých inženýrů o tvůrčí výzkumnou práci. Tito odborníci budou motivování nejen finančně, ale doufám také tím, že budou mít možnost pracovat s moderním experimentálním vybavením v týmu zkušených a kvalifikovaných lidí, kteří mají společné náročné a smysluplné cíle.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

ITER - pohled shora

Kdo si myslíte, že má největší přehled o tom co se děje na staveništi tisíciletí – na staveništi tokamaku ITER? Generální ředitel? Nebo šéf Rady ITER Arun Srivastava? Velký omyl! Je to muž, který z výšky 85 metrů sleduje z kabiny jeřábu dění pod sebou!

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail