Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Jak magnet ke štěstí přišel

Poté, kdy byla stanovena mezinárodně uznávaná věková hranice pro mladé osamělé jachtaře toužící obeplout Zemi, přestaly jejich závody s věkem a začaly závody s časem. Lehké katamarany se v bouřích často lámaly, ale ještě o něco častěji lámaly rekordy.

Fotogalerie (1)
Ilustrace: M. Zhouf

Když patnáctiletá Jadwiga Chrestowa plula v blízkosti Ille Amsterdam v Indickém oceánu, vybuchla na tomto ostrově sopka a zcela zlikvidovala její loď. Dívka se zachránila – ukryla se v jeskyni na ostrově, ale měla zničené veškeré vybavení. Záchranné výpravy nalezly v moři jen úlomky stěžně, takže ji pokládaly za utopenou. Jadwiga se ale nevzdala. Plastová láhev se vzkazem se ale v bezvětří nijak nechtěla vzdálit od pláže ostrova. V posledním zoufalém pokusu k ní připevnila magnet. Láhev se v mírných vlnkách bez proudění stočila podle magnetických silokřivek a pomalu se dala do pohybu. Když se po týdnu toto volání o pomoc dostalo do oblasti obvyklých lodních cest, magnet posloužil podruhé – přitáhl láhev ke sponám rybářské sítě a díky všímavosti námořníků byla Jadwiga zachráněna.

Její nápad inspiroval několik vynálezců a příměs trochy feromagnetického prášku do plastu PET lahví se stala standardem. Třídění plastu se tak stalo jednoduché. Navíc toto opatření pomohlo zbavovat se jednoho z nejobtížnějších odpadů v mořích. Zmagnetované láhve se začaly sdružovat do velkých houfů. Jejich sběr, či spíše jejich odchyt, se díky tomu stal docela lukrativní záležitostí. Začaly totiž vytvářet velké shluky. Stačilo z boku lodi spustit do moře velký plovoucí elektromagnet, kterému se začalo říkat krysař, a odpad zpracovat.

Tady našel svoji inspiraci další, mnohem bizarnější nápad. Tyto láhve jsou totiž navíc – pokud se nedostanou do styku s ostrým předmětem – velmi pevné. Smontovat z nich ponton nebo umělý ostrov bylo poměrně snadné, jen se muselo dodržet několik pravidel. Základním stavebním prvkem byly trojice, z nichž se skládaly šestiúhelníky; ty se potom mohly velmi jednoduše spojovat jak do plochých, tak válcových útvarů. Díky tomu vznikla plovoucí plošina o rozměru dvou čtverečních kilometrů, na počest Julese Verna nazvaná Standard‑Island. Její tvůrci byli přesvědčeni, že se jim podařilo překonat technická rizika, která vedla ke konci jejich vzoru, ale neměli tak úplně pravdu. Moderní Standard‑Island se při plavbě v blízkosti filipínského ostrůvku Karikiki dostal do stojatého mořského vlnění o kritickém kmitočtu a rezonancí se plovoucí ostrov roztrhal na téměř dva tisíce menších dílů. Celé se to obešlo bez lidských obětí, ale od té doby se stavěly z plastů jen vory, jejichž velikost lidem odsouhlasila matka Příroda.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail