Sopka Eyjafjöll ukázala zuby v okamžiku, kdy právě končila první dekáda jedenadvacátého století. Ale to byl teprve začátek – její starší a větší sestra Katla splnila předpovědi a vybuchla jen o dva roky později. Málokdo byl ochoten věřit, že nastane sopečné léto, a už vůbec nikdo nevěřil, že tohle sopečné léto bude trvat celých pět let. Teploty v Evropě sotva přesáhly patnáct stupňů Celsia a majitelé solárních elektráren splakali nad výdělky.
Fotogalerie (1)
Jenže to ještě nikdo netušil, že příroda má v rukávě schované ještě něco úplně jiného. Sopky na Novém Zélandu jsou známé, ale jen málokdo ví, že to je jen jižní okraj vulkanického pásu, který končí souostrovím Tonga. Asi tak uprostřed mezi nimi, v téměř dvoukilometrové hloubce, se třiadvacátého dubna 2046 otevřel nový vulkán Desao. Několik kubických kilometrů lávy se vylilo z hlubin a svým teplem proměnilo vody ve svém okolí v jediném okamžiku v páru. Ta vytryskla vzhůru silou několika vodíkových pum a vyrazila do výše rychlostí téměř pěti kilometrů za sekundu. Pára jako šíp prorazila atmosféru a dostala se až do výšky přes deset kilometrů, kde se rozevřela do ohromného hřibu. Šedesátistupňový mráz při tlaku jedné pětiny atmosféry proměnil páru v mikroskopické ledové krystalky, které se díky svým malým rozměrům dokázaly ve výškách vznášet velmi dlouho. Modř oblohy se změnila v pruhy duhových barev a Slunce i Měsíc tak získaly nové odstíny, které nikdo předtím nezažil. Krystalky ledu měly zvláštní schopnost – propouštěly sluneční paprsky téměř beze ztrát, jenže směrem k zemi působily jako nepatrné, ale až příliš početné reflektory, které zpět vracely téměř polovinu světla a tepla, odráženého a vyzařovaného zemským povrchem.
Lingvisté si lámali hlavy, jak tenhle klimatický oříšek pojmenovat, když název „sopečné léto“ už byl obsazený opačným efektem. Ledové léto tak nějak nesedělo ke klimatu, které bylo tímto efektem nastartováno, až se nakonec ujal nápad jednoho novináře, zoufale se snažícího být originální, a tak jsme měli na celé Zemi icewarming – ledoteplení. Dřívější mírné pásmo získalo výhodu dvou sklizní, spotřeba plynu na vytápění klesla na polovinu, což téměř přivedlo ke státnímu bankrotu Rusko, zato výrobci klimatizací si mnuli ruce. K velkému překvapení hladiny oceánů stouply jen o půl metru, což sice znervóznělo Mikronézany a Holanďany, ale ostatní národy to braly jen jako mírný problém.
Naštěstí ledové krystalky rychle sublimovaly a po pouhých čtyřech letech se zcela ztratily. A protože v roce 2062 skončilo období klimatické nestability, počasí se vrátilo tam, kde bylo před více než osmdesáti lety. Desao je dnes už jen vzpomínkou v učebnicích vulkanologie stejně jako ve dvacátém století byla Krakatoa už jen legendou.
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
