Pane vrchní, prosil bych jeden řasbíf

Všechno začalo vlastně trochu z nouze. Japonské tepelné elektrárny spalující zemní plyn se snažily dodržet limity vypouštění CO2 a jejich vědci a technici to zkoušeli na mnoho způsobů. Při jednom z brainstormingů týmu, který pracoval pro elektrárnu v japonské Ósace, zazněla, mezi řadou mírně řečeno nerealizovatelných nápadů (jedním z nich bylo lisování suchého ledu a jeho vyvážení do Antarktidy), také myšlenka vypouštět CO2 do moře.

Rozpouštění oxidu uhličitého do mořské vody, farmy pěstující v takto obohacené vodě řasy s intenzitou, která několikanásobně převyšovala výtěžnost ostatních postupů, navazující zpracování řas a rybí farmy najednou znamenaly řešení, které svět hledal. Japonci se stali Velkými učiteli, a automobilový a elektronický průmysl, dosavadní pilíře jejich národního hospodářství, se pro ostrovní stát staly spíše zdrojem kapesného, než hlavním příjmem. Tradice ve zpracování řas a ryb se najednou stala inspirací celému světu…

Genetické manipulace se znovu staly hitem, investoři začali šílet, a vědci taky. Protože kdo dostane víc peněz, má šanci dřív najít perspektivní výsledek. Prvním použitelným objevem byly řasy obsahující živočišné bílkoviny.

McDonalds jako první zavedli seaburgery, ostatní je následovali. Češi zvítězili v neoficiální soutěži jazyků o nejnápaditější analogy názvů klasických jídel. Řasenka, řasená, řasek, ale také třeba řasenátky či řasbíf se zabydlely v jídelníčcích hospod i restaurací. V bufetech jste si mohli vedle hanáckého salátu koupit ósacký, a když se podařilo vložit do genů řas také mléčné bílkoviny, tak se v hypermarketech objevilo řasácké zlato či řaidam (možná si vaši rodiče ještě vzpomenou na spotřebitelské hnutí, které zarazilo výrobu zeleného mléka). Kalifornie po čase ztratila prvenství ve výrobě vína, ale znalci přece jenom stále dávají přednost sice výrazně dražším, ale přesto tradičním produktům.

Zatímco se velmi halasně objevovaly různé potravinářské produkty založené na řasách, vědci, jak se kdysi psalo v budovatelských románech, nespali na vavřínech, místo toho se honili za dalšími granty.
Pokus využít řasy zpětně jako palivo v tepelných elektrárnách ale selhal, biomasa se pro velké zdroje elektřiny prostě nehodí, a ani dostupnost řas a možnost jejich jednoduché peletace nepomohla. Zato jiný způsob jejich recyklace změnil podstatu celého jednoho průmyslového odvětví. Lisováním olejonosných řas se podařilo vyrábět tolik paliva pro vznětové motory, že benzín jako palivo pro automobily přestal být nedostatkovým zbožím. A z odpadu se začaly vyrábět nové stavební materiály, tepelně a zvukově výborně izolující sádrořasové bloky, které jako výplňový materiál téměř úplně vytlačily cihly.

A řas začal být nedostatek…