Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Vítáme Vás v technologickém skanzenu Temelín

„Vítáme vás v techno­logickém skanzenu Temelín,“ zaševelil příjemný dívčí hlas, syntetizovaný přesně tak, aby v mužích vzbudil to, co v nich dřímá od puberty až do důchodového věku, a v ženách vzpomínku na tu noc po stužkovacím večírku, kdy poprvé…

Fotogalerie (1)
ilustrace

Žena sice nejsem, ale vzpomínku na noc po stužkovacím večírku mi ten hlas vyvolal také. Ale vydrželo mi to jen tak dvacet metrů chodníku, než jsme se zastavili před skulpturou z nerezové oceli, křížence mezi dělovým nábojem a vrtulníkem. „Kaplanova turbína“, tentokrát to byl mužský, trochu nakřáplý hlas. Stručně shrnul pár technických a historických informací o vynálezu, který odstavil mlýnská kola a spoustě měst – třeba takové Plzni – pomohl kdysi k veřejnému osvětlení a k tramvajím. A také o jejím autorovi, profesoru Viktoru Kaplanovi, který přepracoval původní Francisovu turbínu a vytvořil tak základní prvek současných vodních elektráren.

Obešli jsme panel solárních článků – měl asi čtyři ary, tyčil se do výšky. Jak nás ubezpečil náš neviditelný, ale slyšitelný průvodce, aby nahradily jeden temelínský blok, musely by být rozloženy na území tak patnáct krát patnáct kilometrů a s jejich instalací by byla spojena rizika znečištění životního prostředí těžkými kovy v míře, jakou si ani neumíme představit. Jediné místo, kde nakonec nalezly své rozhodující uplatnění, se stal kosmický prostor. Proti původním představám však ne jako základ elektrárenských farem, ale jako bezpečný a spolehlivý zdroj elektřiny pro kosmické stanice na oběžné dráze a pro měsíční základny, kde environmentální rizika byla proti jejich umístění na Zemi minimální.

Za solárním panelem na nás vykoukla větrná elektrárna, ovšem její lopatky vzdorovaly náporu vzdušných mas a ani se nehnuly. „Vážíme si přírody, a tak tohle monstrum spouštíme jen na pár hodin ročně,“ vrátila se k nám naše syntetická průvodkyně. Nad trávníkem se vznášela holomapa okolí Temelína s vyznačeným územím skoro šestisetpadesáti čtverečních kilometrů, které by bylo třeba pro tisícovku megawattů instalovaného výkonu. Vše doplněno továrnou na výrobou vodíku, bez níž by se provoz větrníků vůbec nevyplatil. Co jiného s elektřinou, která nejde zapnout podle potřeby? Zapínat kvůli ní spotřebiče?
Po těchto expozicích jsem byl zvědavý, jak kustod skanzenu vyřešil ukázku biomasy. Zvládl to znamenitě, jen to políčko bylo opravdu miniaturní, ne o moc větší, než byl ten solární panel. „Energetické plodiny by se musely pěstovat v celém budějovickém kraji, aby mohla být v provozu elektrárna s tisícem megawattů instalovaného výkonu,“ šokoval nás milý hlas průvodce. Pomyslel jsem si, co by asi tak jedli místní, jestlipak by místo žaludku měli zástrčku pro elektrický kabel?

Velká skleněná nádoba s lesklým kovem uvnitř vypadala zábavně – ovšem jen do doby, než jsme se dozvěděli, že těch sto kilogramů rtuti, které znázorňovala, prolétne hořáky tisícimegawattové uhelné elektrárny během jediného roku, následované arzénem a docela slušnou dávkou radioaktivity, v uhlí uložené. Ale i topné oleje, mnohem čistší, než uhlí, dokáží naši atmosféru zahlcovat nepříjemnými zplodinami.

Ideály jsou krásná věc. Dokud je nekonfrontujete s realitou. A tak jsem byl docela rád, když jsme na druhé straně temelínského kontajnmentu došli k maketě chvaletického tokamaku. Zkolaudovali jsme ho předloni, a díky němu mohly být se ctí odstaveny Dukovany, Temelín i Prunéřov.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail