Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Vítáme Vás v technologickém skanzenu Temelín

„Vítáme vás v techno­logickém skanzenu Temelín,“ zaševelil příjemný dívčí hlas, syntetizovaný přesně tak, aby v mužích vzbudil to, co v nich dřímá od puberty až do důchodového věku, a v ženách vzpomínku na tu noc po stužkovacím večírku, kdy poprvé…

Fotogalerie (1)
ilustrace

Žena sice nejsem, ale vzpomínku na noc po stužkovacím večírku mi ten hlas vyvolal také. Ale vydrželo mi to jen tak dvacet metrů chodníku, než jsme se zastavili před skulpturou z nerezové oceli, křížence mezi dělovým nábojem a vrtulníkem. „Kaplanova turbína“, tentokrát to byl mužský, trochu nakřáplý hlas. Stručně shrnul pár technických a historických informací o vynálezu, který odstavil mlýnská kola a spoustě měst – třeba takové Plzni – pomohl kdysi k veřejnému osvětlení a k tramvajím. A také o jejím autorovi, profesoru Viktoru Kaplanovi, který přepracoval původní Francisovu turbínu a vytvořil tak základní prvek současných vodních elektráren.

Obešli jsme panel solárních článků – měl asi čtyři ary, tyčil se do výšky. Jak nás ubezpečil náš neviditelný, ale slyšitelný průvodce, aby nahradily jeden temelínský blok, musely by být rozloženy na území tak patnáct krát patnáct kilometrů a s jejich instalací by byla spojena rizika znečištění životního prostředí těžkými kovy v míře, jakou si ani neumíme představit. Jediné místo, kde nakonec nalezly své rozhodující uplatnění, se stal kosmický prostor. Proti původním představám však ne jako základ elektrárenských farem, ale jako bezpečný a spolehlivý zdroj elektřiny pro kosmické stanice na oběžné dráze a pro měsíční základny, kde environmentální rizika byla proti jejich umístění na Zemi minimální.

Za solárním panelem na nás vykoukla větrná elektrárna, ovšem její lopatky vzdorovaly náporu vzdušných mas a ani se nehnuly. „Vážíme si přírody, a tak tohle monstrum spouštíme jen na pár hodin ročně,“ vrátila se k nám naše syntetická průvodkyně. Nad trávníkem se vznášela holomapa okolí Temelína s vyznačeným územím skoro šestisetpadesáti čtverečních kilometrů, které by bylo třeba pro tisícovku megawattů instalovaného výkonu. Vše doplněno továrnou na výrobou vodíku, bez níž by se provoz větrníků vůbec nevyplatil. Co jiného s elektřinou, která nejde zapnout podle potřeby? Zapínat kvůli ní spotřebiče?
Po těchto expozicích jsem byl zvědavý, jak kustod skanzenu vyřešil ukázku biomasy. Zvládl to znamenitě, jen to políčko bylo opravdu miniaturní, ne o moc větší, než byl ten solární panel. „Energetické plodiny by se musely pěstovat v celém budějovickém kraji, aby mohla být v provozu elektrárna s tisícem megawattů instalovaného výkonu,“ šokoval nás milý hlas průvodce. Pomyslel jsem si, co by asi tak jedli místní, jestlipak by místo žaludku měli zástrčku pro elektrický kabel?

Velká skleněná nádoba s lesklým kovem uvnitř vypadala zábavně – ovšem jen do doby, než jsme se dozvěděli, že těch sto kilogramů rtuti, které znázorňovala, prolétne hořáky tisícimegawattové uhelné elektrárny během jediného roku, následované arzénem a docela slušnou dávkou radioaktivity, v uhlí uložené. Ale i topné oleje, mnohem čistší, než uhlí, dokáží naši atmosféru zahlcovat nepříjemnými zplodinami.

Ideály jsou krásná věc. Dokud je nekonfrontujete s realitou. A tak jsem byl docela rád, když jsme na druhé straně temelínského kontajnmentu došli k maketě chvaletického tokamaku. Zkolaudovali jsme ho předloni, a díky němu mohly být se ctí odstaveny Dukovany, Temelín i Prunéřov.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail