Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Jabloně na Marsu

Když v roce 2024 přistáli první lidé na Marsu, byla to Rudá planeta, jejíž barva připomínala boha války, po kterém je pojmenována. S minimální atmosférou a teplotami hluboko pod zvyklostmi naší matičky Země byla tehdy jen zajímavým objektem vědeckého bádání.

Už první expedice na Marsu založila něco jako průmysl. Bylo nemyslitelné, aby se do omezené nosnosti raket vešlo vše, co lidé k trvalé přítomnosti (slovo pobyt by bylo v této souvislosti spíše výsměchem) potřebovali, proto po energeticky velmi úsporné trase již před jejich odletem vyrazil frachťák naplněný technologiemi vybranými podle zásady „lépe naučit rybařit, než darovat rybu“.
První návštěvníci Marsu si pak už jen z parkovací dráhy stáhli k sobě malou továrničku na zpracování surovin, pár automatických strojů a terabajty dat popisujících výrobu nejrůznějších produktů od dílců pro stavbu základny až po traktory, sluneční elektrárnu či vodárnu. Stačilo půl roku a první továrna vyrobila – vedle komplexu základny – také svůj duplikát, a tak se mohlo osídlení Marsu rozšířit o další transporty vědců i techniků.
To už ale také byly připraveny nové technologie a hlavně byly připraveny výrobní postupy pro zařízení a stroje přizpůsobené možnostem Marsu. Z frachťákové dopravy se dokonce brzy stala rutinní záležitost, na poměry kosmonautiky dokonce sériová – a tedy levná, cenově srovnatelná s výpravami na Měsíc. Jen, pravda, se kvůli bouřlivému rozvoji na míru šitých postupů muselo počítat s tím, že než zásilka dorazí, bude její obsah už poněkud zastaralý.
Produkce marsovského průmyslu rostla spíše exponenciálně než lineárně a výhodou bylo, že si s některými postupy pro ochranu životního prostředí na Marsu nemuseli projektanti lámat hlavu tolik jako na Zemi. Především díky tomu, že „odpadem“ z nich byly plyny přibližně odpovídající složení marsovské atmosféry – tedy pětadevadesátiprocentní kysličník uhličitý, a že tedy nehrozilo narušení její rovnováhy.
Dobývání surovin ale odkrylo vrstvu podpovrchového ledu a sluneční záření, byť slabé, stačilo k tomu, aby se z této bahnité směsky uvolňovaly plyny přiživující jinak velmi chudou atmosféru planety. Skleníkový efekt dál posílil odtávání polárních čepiček – a během několika let tak došlo k podstatnému zvýšení teplot. Zatímco před sto lety vědci na Marsu naměřili nejnižší teploty okolo -140 stupňů Celsia, již pátý rok osídlení se tato hranice posunula na pozemsky přijatelném mínus padesát a dnes, po dalších dvaceti letech, se teplotní rozdíly stabilizovaly na rozpětí přijatelném pro život.
Atmosféra samozřejmě stále nepřeje dýchání, ale obnovené vodní toky a jezera začínají naznačovat, že sen Raye Bradburyho o sázení jabloní na Marsu nebyl až tak fantastický.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...

Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...

Co uvádí vodní houby do pohybu

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...

Erupce sopky Santorini před 520 000 lety

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla.

12 největších sopečných erupcí

V historii jsme byli svědky několika monstrózních sopečných erupcí. Zde je stručný popis 12 z nich. Síla takových erupcí se měří pomocí indexu vulkanické explozivity (VEI), což ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail